„Problematické jsou především staré neprodyšné akrylátové nátěry, které působí na první pohled kompaktním dojmem. Po jejich odstranění se ale na mnoha místech odkrývá skryté poškození omítky. Zdivo navíc začíná uvolňovat po mnoho let nashromážděnou vlhkost a objevují se výkvěty solí. Neprodyšnost akrylových barev se největší měrou podepsala na porézních materiálech. Poškozené jsou především pískovcové patky zdobných sloupků, které se doslova drolí pod rukama,“ popsal stav památky duchovní správce chrámu otec Vít Metoděj Kout.
Do náročných oprav zdobných sloupků a obnovy zlacení křížů dvou věžiček se pustili i restaurátoři. V rámci letošní etapy také dojde na klempířské práce.
„Všechny nepůvodní vrstvy nátěrů z fasády, dekorativních štuků, oken a mříží musejí pryč. Fasáda tak bude moci opět dýchat a zbavovat se nashromážděné vlhkosti. Po dokončení oprav získá další část chrámu zpět původní barevnost navrženou v 19. století místním architektem a františkolázeňským starostou Gustavem Wiedermannem, který jako předlohu pro místní svatostánek zvolil chrám Přesvaté Bohorodice, panny Marie, stojící v sanatoriu nedaleko Moskvy,“ uvedl duchovní správce chrámu.
Doplnil, že opravy odhalily nejen původní dekorativní žluté a červené obklady fasády, ale i tristní stav zadní věžičky. „Zrestaurovaný kříž se sem nebude moci vrátit. Věžička bude zakonzervována, v budoucnu pro ni budou muset tesaři vyrobit nové dřevěné jádro. Obecně je možné zkonstatovat, že jižní strana chrámové lodi je poničena daleko větší měrou než strana severní,“ konstatoval otec Metoděj.
Okna nejsou původní
Ten se domnívá, že kromě barev na fasádě jsou jiná i okna. „Po pozorném prozkoumání nově objevených fotografií jsme došli k závěru, že ta současná byla v chrámu instalována pravděpodobně v čase 2. světové války. Původní okna byla s největší pravděpodobností transparentní, zdobena vnitřními rámy ve tvaru lomeného oblouku,“ řekl.
Letošní opravy chrámu podpořilo město Františkovy Lázně, které k tomu účelu uvolnilo z Programu regenerace městských památkových zón ministerstva kultury celkem 344 tisíc korun. Navíc uvolnilo ze svého rozpočtu dalších 35 tisíc korun. Částkou 120 tisíc korun přispěla na opravu chrámu Pražská pravoslavná eparchie, 75 tisíc korun za opravy chrámu zaplatila místní církevní obec.
Podobné pravoslavné svatostánky mají i další města lázeňského trojúhelníku, Mariánské Lázně a Karlovy Vary. Stavitelem všech tří byl tehdejší františkolázeňský starosta Gustav Wiedermann. Františkovy Lázně však získaly jeho zásluhou prvenství. Chrám svaté kněžny Olgy vyrostl v letech 1887–1889.
31. března 2019 |
