„S panem hejtmanem KVK jsem mluvil v pátek. Převoz pacientů mezi regiony ČR probíhá pomocí NDLP a například včera byli převezeni dva pacienti z KVK do jiných krajů . Není třeba zahraniční pomoci a pan hejtman to ví. Panika není namístě!“ sdělil serveru iDNES.cz ministr Blatný.
Slova poslance Třešňáka mírní i mluvčí Karlovarské krajské nemocnice (KNN) Vladislav Podracký. „Bral bych to s rezervou. Ta situace je prakticky identická celý týden. Karlovarská krajská nemocnice, kam spadají jak nemocnice v Chebu, tak v Karlových Varech, je na hraně kapacity. Běžně se pohybujeme na kapacitě jednoho, dvou lůžek co se týče covidových pacientů. Samozřejmě jsme nuceni to řešit formou převozů do okolních nemocnic,“ řekl iDNES.cz.
Aktuální situace v chebské nemocnici není udržitelná a personál je nucen již selektovat pacienty, které umístí na intenzivní péči. Pane ministře, prosím požádejte o pomoc Bavorsko a Sasko. Spolupráci už předjednal hejtman Kulhánek, ale oficiálně to musí jít od Vás @ZdravkoOnline https://t.co/acBuK6AyXJ
Petr Třešňák zatím žádnou oficiální reakci z ministerstva zdravotnictví neobdržel. „O situaci vím zprostředkovaně, obrátili se na mě jako na člena zdravotnického výboru zaměstnanci interního oddělení,“ řekl iDNES.cz. Už v týdnu dostával informace, že v chebské nemocnici je situace tristní, a proto je třeba jednat.
Ministr Blatný však Třešňákovi odpověděl prostřednictvím Twitteru.
Jan Blatný: Pane poslanče, není důvod vyvolávat paniku. V ČR máme dostatečné kapacity. A není problém převážet případně pacienty do méně zatížených nemocnic mezi kraji. S hejtmanem Karlovarského kraje jsem v kontaktu. Zrovna včera jsme mu takto pomohli. https://t.co/A8vHcRQUYO
Převoz pacientů
Z chebské nemocnice se v pátek převáželi pacienti do Plzně a do Prahy. V nemocnici v Karlových Varech bylo v sobotu ráno jedno volné intenzivní lůžko pro covidové pacienty. KKN vždy řeší, zda okolní nemocnice mají volné kapacity, kam pacienty převézt.
„Určitě neselektujeme pacienty na to, jestli umře ten, a ten ne. V žádném případě! Pacienty samozřejmě musíme třídit. Velmi pečlivě rozhodujeme o tom, kdo potřebuje intenzivní péči a na ty jednotky skutečně musí být umístěn,“ vysvětlil Podracký.
Odmítl námitku, že by pacient mohl být ohrožen na zdraví, když není na jednotce intenzivní péče. „Je to na rozhodnutí lékaře. V běžné situaci, pokud není přetlak na lůžka, si tam třeba pacienta nechá o pár hodin déle. Pokud lékař uzná, že pacient může být ve stabilním stavu na běžném lůžku, dojde k přesunu. Pokud lékař to neuzná, tak nedojde k přesunu,“ podotkl.
Jednání o pomoci bavorských a saských nemocnic
Jednání o využití kapacit v sousedním Německu se podle Podrackého vedly i na jaře a na podzim, kdy to nakonec nebylo potřeba. Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN) měl na konci pracovního týdne prostřednictvím zastupitelského úřadu oslovovat Bavorsko a v Sasko, zda je nabídka stále platná.
„Bylo nám sděleno, že nabídka stále platí. Nicméně je potřeba to vyřešit na mezivládní úrovni. Stávající legislativa nám neumožňuje, abychom pacienta poslali do zahraničí,“ řekl Podracký.
Tuto informaci potvrdil i poslanec Třešňák. „Spolupráce zatím ztroskotala na tom, že o pomoc oficiálně nepožádala vláda České republiky, ačkoliv byla vedením Karlovarského kraje předjednána, proto jsem napsal ten Tweet. Jsou to úkoly vlády, aby domluvila systém úhrad, nebo kdyby sem měli jezdit lékaři či sestry, jak by byla uznávána kvalifikace,“ uvedl.
Nedostatek kvalifikovaného personálu
Očkování v KKNV KKN očkují přibližně sto lidí denně. „Očkujeme kromě našeho personálu příslušníky hasičů a policie. Zájem ze strany zaměstnanců nemocnice převyšuje kapacitní možnosti,“ řekl Podracký. |
KKN má dostatek materiálu, aby postavila další jednotky intenzivní péče, ale nemá je kdo obsluhovat. Kvalifikovaného personálu je nedostatek, i proto, že podle Podrackého je na covidového pacienta potřeba dvojnásobku personálu.
V Karlovarské krajské nemocnici nyní pomáhají hasiči, armáda, medici, studenti středních zdravotních škol. „To jsou lidi, kteří nám pomáhají na nekvalifikované práce. Výjimkou jsou hasiči, kteří mají duální vzdělání, i záchranářské. Ulehčí to našemu personálu, pomáhají například s distribucí jídla, s krmením pacientů, a podobně. Nemohou dělat kvalifikovanou práci,“ podotkl.
