Na farmě u Hazlova děti zjišťují, že zelenina neroste v supermarketu

Když před čtyřmi lety vznikla v Lipné u Hazlova rodinná farma Kořeny s cílem pěstovat kvalitní zeleninu, ovoce a bylinky, mnozí ze zemědělců v okolí si klepali na čelo. Jenže se ukázalo, že to funguje. To, co se vypěstuje, směřuje hned do kuchyně vedlejší restaurace Na Gruntu. Přebytky farma nabízí k prodeji. A přináší ještě další benefit.

Spolupracuje s řadou základních a středních škol v okolí. Díky tomu děti pronikají do základů hospodaření. Zjišťují, že zelenina neroste v supermarketech. Mohou si sáhnout na půdu, pomáhají sázet, mulčovat, sklízet. A často smí to, co vypěstovaly, hned ochutnat.

„Teď ale pole necháváme po třech letech odpočinout. Většinu jsme oseli zeleným hnojením. A já se vracím do školy. Na České zemědělské univerzitě studuji obor ekologické zemědělství, rozvoj venkova. Zjistila jsem totiž, že vzdělání je důležité. Musím se učit věci, kterým je třeba v zemědělství rozumět. Potřebuju být opravdu profesionál, aby mne zkušení zemědělci v okolí přijali,“ říká Pavlína Remešová, která se na farmě Kořeny stará o pole.

Právě ona stojí za projektem, v jehož rámci na farmu přicházejí třídní kolektivy z okolí. Možnost vyzkoušet si farmaření láká jak děti na prvním stupni, tak středoškoláky.

„Přijeli třeťáci, sebrali 300 metrů řepy, seřezali chrást a ještě nám pomáhali prát bulvy. Také jsme tu měli středoškoláky z Chebu, obor farmář a zahradník. Někteří z nich poprvé sbírali brambory na poli právě tady u nás. Byla to pro ně jedinečná zkušenost. Tady zjistili, jaké to je sbírat úrodu, která se prostě sklidit musí a hodně rychle. Mnohým trvalo, než pochopili, proč je třeba hlízy po sklizni ještě třídit,“ smála se Pavlína Remešová.

Ta se domnívá, že v dnešní době je důležité dětem i mladým lidem ukázat, že za produkcí potravin je spousta práce.

Vyvrcholením celoroční snahy a oslavou sklizně je tradiční dýňobraní. To však letos nebude. Pole odpočívá, a tak zdejší zemědělci dýně nezasadí. A dovézt je odjinud? To na rodinné farmě nechtějí. Pak totiž není vidět cesta, která vede od sázení mladé rostlinky ke sklízení plodů.

Namísto toho se na farmě objevil mobilní kurník se stovkou slepic, které pobíhají po zelené ploše a snášejí „šťastná“ vejce. A taky ovečky.

„Ty jsme pořídili nejprve jako živé sekačky na trávu. Ale teď jsme je uchovnili a pořídili k nim berana. Také chceme v průběhu letoška připravit plán, jak budeme dál postupovat, protože zájem škol je velký. Stále víc lidí si uvědomuje, že zemědělství je jediná cesta, abychom se najedli. Farma tak představuje nejen základ pro kvalitní gastronomii, ale navíc je to šance pro vzdělávání a propojování lidí. Mým cílem je vytvořit edukační středisko. A kdyby tu byla ještě farmářská mateřská škola, tak to by byla úplná pecka,“ dodává Pavlína Remešová.