Student ostrovské průmyslovky Matyáš Michl, který za náhradami chybějící končetiny od samotného začátku stojí, se proto pustil do práce a v rámci středoškolské odborné činnosti vymýšlí další vylepšenou variantu. Protézu pro čápa, kterému lidé v Záchranné stanici při rezervaci Soos neřeknou jinak než Chebáček, vyrábí na 3D tiskárně. Příprava a výroba každého modelu trvá přibližně týden.
„Ta varianta, která aktuálně vzniká, by měla být zas o něco vychytanější a pro čápa komfortnější. Snad to bude poslední upgrade té pomůcky a už čápovi zůstane. Ale budeme jej bedlivě pozorovat a nevylučuji, že dojde k dalším úpravám. Matyáš je s námi stále v kontaktu, kdyby se cokoli přihodilo a bylo zapotřebí protézu vyměnit nebo upravit, jsme domluveni,“ ujišťuje správce rezervace a záchranné stanice pro živočichy Zdeněk Soukup.
Ten také hledá pro hendikepované zvíře prostor, ke by mohlo žít. „Nejlepší by pro něj bylo najít místo s velkou voliérou, kde by se mohl i občas proletět. Nezatěžoval by tak pouze nohy. Jenže zatím jsem nikde nepochodil. Ve všech zahradách a zookoutcích, které jsem oslovil, mají ptáků dost. Napadlo mě proto, že bychom mu mohli vytvořit důstojné prostředí přímo tady na Soosu. Kdyby se nám podařilo za pomoci veřejnosti vybudovat nějakou důstojnou voliéru s rybníčkem, mohl by tu zůstat. Stal by se maskotem naší záchranné stanice. Přece jen je to regionální hvězda, všichni široko daleko jej znají,“ zvažuje Soukup.
Stanice by podle něj chtěla rozběhnout projekt podpory veřejnosti a někdy na jaře uspořádat sbírku na stavbu voliéry pro Chebáčka. Po jejím dokončení by lidé mohli čápa při návštěvě stanice pozorovat, což dnes není možné, protože je ukrytý za hradbou z prken.
„Chtěl bych ten plán ještě zkonzultovat s odborníky, na návštěvu se chystá Karel Makoň, který patří k velkým znalcům čápů. Při své návštěvě plánuje udělat údržbu čapích hnízd ve Františkových Lázních, Žírovicích a v Třebeni,“ doplňuje správce Soukup.
O nohu přišlo mládě přímo na domovském hnízdě nad obchodním domem v centru Chebu, kde se zřejmě zamotalo do vlasce nebo do pevného provázku. Ten přinesli s větvičkami zřejmě rodiče, když hnízdo na jaře upravovali.
Díky kameře, která čápy nepřetržitě sleduje, věděli záchranáři už delší dobu, že jeden z mladých ptáků není v pořádku. Nemohl se pohnout, špatně se dostával k potravě, dlouho trvalo, než se postavil a rovněž jeho první pokus o opuštění hnízda dopadl neslavně. Let skončil tvrdým přistáním a zraněním na parkovišti pod komínem.
Bude muset dožít v zajetí
„Dostal jsem informaci, že se čáp pokusil vzlétnout a nedopadlo to dobře. S krvavým poraněním pahýlu skončil na parkovišti pod supermarketem. Neváhal jsem, sedl do auta a vyrazil. Čápa jsem odchytl a odvezl k nám na ošetření,“ vzpomíná Zdeněk Soukup.
Pták podle jeho slov nebyl v dobré kondici. To potvrzuje i veterinář Michal Houtke, kterého záchranáři v této souvislosti kontaktovali. „Byl značně vyhublý. Nejprve jsme museli zhodnotit, v jakém stavu ten pahýl je, jestli se bude muset operovat, nebo zda se vydáme konzervativní cestou. Druhá varianta se nakonec ukázala jako správné řešení,“ konstatuje veterinář.
Byl to právě on, kterého napadlo nasadit ptákovi protézu a který oslovil Matyáše Michla s tím, aby se pokusil protézu vyrobit. Zásadní ale bylo nejprve zesláblého čápa vykrmit. „Stravu má vyváženou. Krmíme jej rybkami, malými kuřátky a myšmi,“ odtajňuje čapí jídelníček Soukup.
Pobyt v záchranné stanici mladému čápovi svědčí. Vzhledem ke svému hendikepu a k předpokládaným pozdějším úpravám protézy však bude muset dožít v zajetí.
15. října 2021 |























