„Příroda je abnormálně zpožděná. Loni touto dobou už jsme měli všechno nasbírané, letos jsme sotva v polovině,“ potvrzuje bylinkářka. „Rozdíly teplot jsou navíc dost extrémní, ze dne na den vyskočí teplota z pěti stupňů na pětadvacet, takže mi to tak trochu připomíná únikovou hru. S kolegy se narychlo svoláváme, kam a kdy vyrazit, abychom v pravý čas sběr stihli. Stejné to bylo i teď s borůvkou.“
Po teplém víkendu vyrazili pro její pupeny sběrači na lokalitu Krajková v Krušných horách hned zkraje týdne.
„Po těch letech už mi stačí, když se na nalitý pupen jen podívám a hned vím, že už je jeho čas. Ideálně se pak musí ještě počkat, až vyleze na chvíli sluníčko, o to větší má pak pupen sílu. To se nám nakonec podařilo,“ usmívá se Aneta Benediktová.
Z čerstvě nasbíraných pupenů borůvky poté firma připraví tinkturu, která podporuje funkce očí, ale také snižuje hladinu krevního cukru.
Přírodu neničíme, jsme opatrní
Přírodní bylinná léčba formou kapek vyrobených z pupenů, poupat a mladých výhonků se nazývá gemmoterapie a patří mezi nejúčinnější. „Pupeny či poupata totiž obsahují velké množství dobře vstřebatelných minerálů, vitaminů, enzymů a stopových prvků,“ vysvětluje bylinkářka.
I když jde o poměrně mladý obor, popsaný ve vědeckých publikacích až v polovině 50. let minulého století, lidé tinktury ze zárodečných buněk rostlin používali podle Anety Benediktové už odpradávna.
„Dodnes se v leckterých rodinách dědí tradiční recept na posílení imunity, kdy se nasbírají pupeny černého rybízu a naloží se do alkoholu. Extrakt se pak preventivně užívá proti zánětům,“ vypráví.
Sama pěstuje na několika zahradách v regionu pro sběr poupat také měsíček nebo lichořeřišnici. „Tinktura z jejích poupat dobře zabírá na problémy s močovými cestami,“ vysvětluje Benediktová.
Do vybraných lokalit v Krušných horách pak lidé z firmy Serafin vyrážejí posledních dvacet let nasbírat nejen pupeny borůvky, ale také třeba modřínu, topolu, kaštanu nebo ořešáku.
„U každého druhu máme vytipovaná místa, kde se vybranému stromu, rostlině nebo keři dobře daří a je zároveň daleko od silnice. Těch míst musíme mít hned několik, protože trvalým sběrem bychom strom nebo keř mohli zničit. Pokaždé tak na jaře sbíráme někde jinde,“ upřesňuje bylinkářka.
Sběrači si zároveň vedou přesné záznamy o tom, kdy a kde sběr probíhá, a to se zaznamenává i na etikety tinktur samotných. „Strom také nikdy neotrháme zdaleka celý, sebereme sotva jedno až dvě procenta všech jeho pupenů,“ upozorňuje bylinkářka.
Originální tinktury, které firma už tradičně nabízí, pocházejí téměř ze sta procent právě a jen z regionu, nejčastěji z okolí Slavkovského lesa. Na jedné ze svých zahrad u Mariánských Lázní pak firma pěstuje i byliny, které se v kraji přirozeně nevyskytují, ale pro přípravu bylinných směsí je Aneta Benediktová potřebuje.
„Patří mezi ně třeba celík zlatobýl, bylina, která už téměř vyhynula. Je to ale základní léčivka na problémy s ledvinami, takže se bez ní neobejde žádný poctivý ledvinový čaj,“ doplňuje bylinkářka.
