„Narušení bohužel dospělo do takové fáze, kdy jsou téměř všechny stropní konstrukce stěží zachovatelné. Jak zcela jasně vyplývá z výše citovaného posudku Kloknerova ústavu při ČVUT v Praze, stav železobetonových stropů zkoumaných objektů je označen za havarijní a uvažované zesilování stropní konstrukce bude vzhledem k nízké pevnosti betonu technicky v zásadě neproveditelné,“ uvedlo ministerstvo s tím, že není možné na konstrukce aplikovat lepené zesilující prvky.
Zároveň zmínilo, že se neztotožňuje s případnou demolicí a poukázalo, že posudek doporučuje odstranění všech neúnosných stropních konstrukcí ve všech podlažích a jejich nahrazení novými.
Kraj se nyní chce s rozhodnutím ministerstva detailně seznámit. Podle hejtmanky Jany Vildumetzové chtějí znát radní také názor zastupitelů, příslušných komisí či výborů. Každého jednání by se měla účastnit rovněž ředitelka školy.
„Přesně zná aktuální situaci a potřeby školy. Dokážu si představit, že by se do takové diskuse zapojila i veřejnost, ale je třeba přihlédnout k tomu, že jsme časově limitováni, protože v dnešních podmínkách výuka ve střední uměleckoprůmyslové škole probíhá s omezením, a my tuto školu považujeme za pro kraj velmi prestižní a chceme, aby její žáci měli kvalitní podmínky pro vzdělávání,“ řekla hejtmanka.
Památkáři s rozhodnutím ministerstva nesouhlasí
S rozhodnutím ministerstva kultury ale nesouhlasí Národní památkový ústav v Lokti (NPÚ). Jeho ředitelka Romana Riegerová řekla, že NPÚ proti němu podá takzvaný rozklad ministru kultury. Odvolání proti rozhodnutí podat nemůže, není takzvaným účastníkem řízení.
„Statický posudek jsme četli neoficiálně a s názorem ministerstva kultury se neztotožňujeme. Výměna části stropů neznamená zásadní ztrátu památkových hodnot. Na těch se nezměnilo nic od roku 2007, kdy byla budova prohlášená kulturní památkou,“ uvedla.
Zástupci NPÚ řadu měsíců kraj upozorňují, že školní budovu lze opravit. Riegerová k tomu navíc dodala, že posudky je třeba číst vždy celé. „Ani ty první nikdy neřekly, že by tento dům ohrožoval bezpečnost veřejnosti a měl by jít neprodleně k zemi. Pořád se bavíme jen o stropech a staticky narušené stropy se vyměňují u mnoha památek,“ vysvětlila.
Na stranu památkářů se přiklonil i primátorův náměstek pro kulturu a krajský zastupitel Jiří Klsák. Chce rozhodně podporovat, aby kraj školu neboural, neboť je podle něj opravitelná. „Jako krajský zastupitel jsem ochoten zvednout pro opravu ruku, ačkoli to bude znamenat vyšší finanční zátěž,“ uvedl.
Stejně jako Romana Riegerová upozornil, že je potřeba se s posudky důkladněji seznámit. Nyní očekává, že se proti rozhodnutí ministerstva začnou ozývat lidé, kterým není osud budovy lhostejný.
Informace už začala sbírat například iniciativa architektů a stavařů ArchaVary. Důvodem je, že sejmutí památkové ochrany zásadně ulehčuje případné povolení demolice.
Proto se teď zajímá o celý stav budovy, zejména její prostorovou tuhost, o nosné stěny, pilíře, sloupy, ztužující věnce a také stav základů.
„Pokud jsou v havarijním stavu pouze stropy, lze téměř s jistotou konstatovat, že jejich výměna není, ani s ohledem na finanční náklady, zásadní překážkou pro záchranu budovy. Tento zásah se provádí zcela běžně,“ uvedl člen Archy Michal Odvody.
Zároveň ale upozornil, že pokud jsou v havarijním stavu i další konstrukce – zejména svislé nosné konstrukce nebo základy, je záchrana budovy velmi problematická.
Potíže staré školní budovy se objevily loni v dubnu. Tehdy nesměli studenti kvůli prasklinám do některých učeben, škola proto přesunula výuku do jiných prostor. Součástí starého křídla je i téměř desítka bytů původně určených pro pedagogy, ze kterých se museli obyvatelé loni v květnu na základě rozhodnutí stavebního úřadu urychleně vystěhovat. Budova pochází z roku 1924.
