Pro archeology je takové místo zlatým dolem. Jeho prostřednictvím mohou nahlédnout do tehdejších domácností a zkoumat třeba to, co lidé v té době jedli. Vedle biologických zbytků je ale v útrobách odpadní jámy možné najít takřka vše, čeho se lidé zbavovali.
Jímky v Chebu však ukrývají to, co odpadní jámy na řadě míst republiky nemají. Neobvykle velké množství dřevěného kuchyňského nádobí přežilo několik století v relativně dobrém stavu díky vysoké hladině spodní vody, která zamezila přístupu vzduchu a zkáze dřeva.
Podobný nález označují odborníci za raritní. I chebské muzeum má ve svých sbírkách jen několik kousků takových nádob. Úkolem archeologů je nyní všechny artefakty vyzvednout a historii místa zmapovat.
„Ta sonda je jakousi kronikou tohoto vnitrobloku od 14. století do současnosti. V nejstarší sídlištní vrstvě jsme objevili dřevěné odpadní jímky. Uvnitř bylo ohromné množství nejrůznějších dřevěných nádob v poměrně zachovalém stavu. Jsou zde misky skládané i soustružené, našli jsme i keramické nádoby,“ konstatoval archeolog Muzea Cheb Michal Beránek.
Dodal, že dřevo se tehdy v domácnostech hojně používalo. Říká se dokonce, že středověk byl dobou dřevěnou. Vedle toho na středověké „skládce“ nechybí ani keramické nádoby, které jsou v řadě případů neporušené.
„Keramické nádobí totiž nemělo glazuru, a tak střep do sebe nasakoval to, co v nádobách lidé přechovávali. Po čase však začal hrnec zapáchat, a tak jej hospodyně jednoduše vyhodila,“ vysvětlil Beránek. Jako důkaz ukazuje na první pohled neporušený džbán obalený mazlavou hmotou z jímky.
Archeologové vyzvednou i samotnou jímku
Kromě vrcholně středověkých nálezů zde archeologové objevili skleněné poháry s nálepy z 15. století, chebskou majoliku z 18. století a v mladších vrstvách několik kusů mincí.
„Úplně nahoře bylo velké množství hřebenů, flakonů, obalů od šamponů a dalších věcí. Zřejmě je sem v první polovině minulého století vyvezli z nějakého holičství poblíž,“ uvažoval Beránek. Následně ukázal na další středověkou dřevěnou konstrukci uvnitř vyhloubené jámy.
„Je to jakási dřevěná káď. Jaká byla její primární funkce, nevíme. Zpočátku sloužila jako čisticí prostor. Později sem ale stejně začali ukládat odpad, obsah obou jímek byl identický,“ doplnil archeolog.
Velké množství misek vysvětluje tím, že pro tehdejší obyvatele Chebu bylo dřevěné nádobí spotřební věc, kterou bylo běžné po čase vyměnit. Ani on však nedokáže vysvětlit, proč lidé tehdy nepotřebný dřevěný talíř jednoduše nespálili v kamnech. Namísto toho vyšli před dům a vhodili jej do odpadní jímky. Také tu plánují odborníci z jámy vyzvednout.
„V tomto ohledu je Cheb naprosto výjimečný. Je tu vysoká hladina spodní vody a díky tomu se dřevěné stavební prvky jímky skvěle zachovaly. Vše zadokumentujeme a jímku rozebereme obráceným postupem, než byla postavena. Dřeva se očistí a nakonzervují,“ doplnil archeolog Beránek. Obě nádoby by mohly po opětovném sestavení sloužit pro výstavní účely v expozicích Muzea Cheb.
