Takové jsou výsledky krajského kola ankety iDNES.cz a MF DNES, které skončilo ve středu 11. června.
Výsledky hlasování si můžete prohlédnout zde |
Pro Vlčí jámy na Blatenském vrchu hlasovalo celkem 199 čtenářů a tento oblíbený turistický cíl nyní postupuje do celostátního finále, které začíná v poledne 12. června. Hlasovat bude možné do půlnoci čtvrtka 19. června (hlasujte zde).
Na druhém místě se v krajském kole ankety s počtem 119 hlasů umístil Park Boheminium v Mariánských Lázních. O hlasy čtenářů se v krajském kole ucházelo celkem šest unikátních turistických cílů.
1 Vlčí jámy na Blatenském vrchu
Součástí přírodní památky Vlčí jámy na jihozápadním úbočí Blatenského vrchu nedaleko krušnohorského městečka Horní Blatná je dvojice přírodních útvarů - Vlčí jáma a Ledová jáma. Druhou jmenovanou tvoří 15 až 20 metrů hluboká a velmi úzká štěrbina (místy méně než jeden metr široká).
Tato propadlina je pozůstatkem středověkého cínového dolu Jiří a na jejím dně se v hloubce přibližně 15 metrů udržuje po celý rok tzv. jeskynní led. Trvalá přítomnost ledu a sněhu je důsledkem specifického vzdušného režimu - lehčí teplý vzduch zůstává ve vyšších partiích, zatímco chladný vzduch klesá a ochlazuje okolí.
Původně byla Ledová jáma hluboká až 50 metrů, ale je částečně zasypána kameny uvolňujícími se ze stěn. Do této chráněné přírodní památky je možné na vlastní nebezpečí sestoupit po kamenném schodišti. Ledová jáma je oblíbeným cílem turistů především v letních měsících, protože poskytuje příjemné ochlazení. Na spodním úpatí schodiště je teplota pouhých několik stupňů nad nulou.
Led z jámy chladil už i vojáky Napoleonovy armády. Staré zprávy uvádějí, že zde bylo vytěženo šest fůr ledu pro ošetření vojáků za bitvy národů u Lipska roku 1813. Jáma je známá i tím, že ji v létě 2005 vyrabovala skupina německých "turistů". Vzali dvě tuny ledu. Pohnutkou jim byla soutěž rádia PSR z Lipska, které chtělo odměnit nejrychlejší stavitele sněhuláka.
2 Historický most s kamenným pisoárem ve Svatavě
Unikátní historický most s kamenným pisoárem zdobí střed Svatavy na Sokolovsku. Ještě v 70. letech minulého století si sem mohli pánové odskočit a ulevit si. Vše končilo v říčce Svatavě, kterou most překlenuje.
Most přes řeku Svatavu byl postaven v roce 1912 a je to jedna z mála historických staveb v obci. Je centrální spojnicí mezi oběma břehy řeky.
"Je otázkou, zda nešlo o domeček pro výběrčího mýta s pisoárem nebo umyvadlem, protože je tam evidentní odvod splašků do řeky. Pisoár fungoval ještě asi do roku 1970 jako veřejný," upozornila před zahájením rekonstrukce mostu v roce 2012 tehdejší starostka Kateřina Telínová.
Ve Svatavě je celkem osm mostů. Lidé s notnou dávkou nadsázky a s úsměvem na rtu hovoří o městysu jako o Benátkách Sokolovska.
"Most sice není vyhlášený technickou kulturní památkou, ale je zařazený mezi zajímavé technické dopravní stavby v regionu," uvedl Jiří Beran z historického oddělení Muzea v Sokolově.
3 Park Boheminium v Mariánských Lázních
Prohlédnout si během hodiny rotundu na památné hoře Říp, vinné sklípky na jižní Moravě, futuristický hotel na Ještědu a navíc ještě stihnout Kokořín, Karlštejn, Český Krumlov či Kynžvart? V mariánskolázeňském parku Boheminium to není žádný problém.
Model Karlštejna.
Více než šest desítek do detailů propracovaných maket významných staveb a technických památek v měřítku 1:25, což odpovídá pohledu z letadla kroužícího 200 metrů nad zemí, nabízí ojedinělá atrakce nedaleko mariánskolázeňského hotelu Krakonoš.
I letos se park dočkal nových přírůstků. Nedávno v něm odhalili model rozhledny v Kryrech u Podbořan a k modelu barokního zámku v Bečově nad Teplou přibyl také hrad, který se lidem slavnostně ukázal při zahájení mariánskolázeňské sezony a stal se už dvaašedesátou miniaturou.
A podle autora a provozovatele parku Radka Míky je i přes tento úctyhodný počet stále co vyrábět. "Chybí nám třeba zámek Hluboká, který je velmi známý," říká. Největší výzvou pro park miniatur však není jihočeský skvost, nýbrž Pražský hrad. Místo má v Mariánských Lázních připravené už čtyři roky, jenže modeláři, kteří jsou v průměru tři, na něj sami nestačí.
Park Boheminium v Mariánských Lázních letos slaví patnácté výročí. Jako dárek si nadělí další model, a to Státní zámek Litomyšl, jehož tvary připomínají dort.
4 Kostel bez střechy v obci Vysoká
Zbytkům kostela sv. Jana Křtitele v obci Vysoká nedaleko Lázní Kynžvart na Chebsku hrozila ještě nedávno demolice.
Původní jednolodní pozdně románský kostel z poloviny 13. století začal chátrat po druhé světové válce následkem odsunu německého obyvatelstva obce Vysoká. O svatostánek se nikdo nestaral a tak chátral, podobně jako další stavby v obci.
Koncem šedesátých let minulého století měl být srovnán se zemí, čemuž předcházelo vytlučení oken, dveří a stržení střechy. K samotné finální demolici však nakonec nedošlo.
V devadesátých letech, kdy torzo kostela tvořily už jen zarostlé obvodové zdi, našli společnou řeč místní lidé, původní obyvatelé obce i vedení obecního úřadu. Díky jejich úsilí se podařilo alespoň částečně svatostánek zachránit, nadále však zůstává bez střechy a otvory po oknech jsou otevřeny do okolní krajiny.
"U kostela se každoročně setkávají místní s původními obyvateli, v kostele se už několik let pořádají hojně navštěvované koncerty muzikálové hudby," připomněla starostka Staré Vody Eva Procházková.
První zmínky o obci Vysoká pocházejí z přelomu 13. a 14. století. Základem kostela a tím i obce byla obranná stavba nedalekého kynžvartského hradu zvaná Major Villae. Pak přestala být vojenská stavba pro hrad Kynžvart strategicky důležitá a v roce 1511 ji přestavěli na kostel. Její základy tvoří spodní část dnešní kostelní věže.
5 Kabinet kuriozit na zámku Kynžvart
Muzeum příběhů v podobě kabinetu kuriozit na zámku Kynžvart obsahuje na dva a půl tisíce unikátních předmětů, které už v dobách knížete Metternicha udivovaly návštěvníky zámeckého muzea.
Díky zpracování původních dobových muzejních katalogů, originálních rukopisných inventářů a dokumentů se postupně podařilo osvětlit původ a historii mnoha pamětihodných starobylých či exotických kuriozit a vrátit jim jejich dávno zapomenutý příběh.
Mezi kuriozitami je velké množství ojedinělých věcí, mimo jiné například modlitební knížka Marie Antoinetty, amulet Lorda Byrona, kadeř vlasů Napoleona Bonaparte a další. Nebo takové kuriozity jako třeba žíně z ocasu osla, na kterém jel papež Řehoř XVI. na Květnou neděli. Velmi neobvyklá je také figurka slavného loupežníka Babinského vyrobená z chlebového těsta.
Základem expozice kabinetu kuriozit je soukromá sbírka posledního chebského kata Karla Hussa, který s ní na Kynžvart přišel. Sbíral kuriozity, které vystavoval v chebské katovně a roku 1827 se na základě smlouvy s knížetem Metternichem i se sbírkou přestěhoval na zámek.
Metternich pak pobýval převážně ve Vídni, kde ho nejspíš inspirovaly císařské sbírky, kam se dostávaly i kuriozity ze zámořských cest a orientální kusy. Řada z nich, které na kynžvartském zámku mají, také prošla Vídní. Když je Metternich získal, po určitou dobu je vystavoval ve svém vídeňském paláci.
Když se okoukaly, umístil je nastálo na Kynžvart. Sbírky rozšiřoval i kancléřův syn Richard. Díky němu mají například nevybuchlou bombu - jednu ze tří, které hrabě Orsini použil při pokusu o atentát na císaře Napoleona III. Podle kynžvartského kastelána Miloše Říhy je to takový Modrý Mauricius v oboru výbušnin - jediná zachovaná bomba svého druhu.
Zámek Kynžvart na Chebsku se však může pochlubit i skutečně světovými unikáty, mezi které nepochybně patří Kynžvartská daguerrotypie. Zátiší z roku 1839 s motivem uměleckého ateliéru a s vlastnoručním věnováním autora kancléři Metternichovi patří mezi nejstarší a nejvzácnější daguerrotypie na světě.
6 Komorní hůrka, nejmladší sopka v republice
Komorní hůrka (503 m n. m.) na Chebsku je nejmladší a také nejprobádanější sopka na území České republiky. Nachází se v rovinaté krajině třetihorní Chebské pánve. Vznikla jediným výbuchem ve starších čtvrtohorách na dně vysychajícího slaného jezera.
Od roku 1951 má Komorní hůrka status národní přírodní památky. V horní části nepříliš výrazného a částečně zalesněného kopce je patrný kráter. Nejde ovšem o důsledek sopečné erupce, avšak o pozůstatek těžby sopečného prachu, který byl dříve využíván k úpravě cest v nedalekých Františkových Lázních.
Do průzkumu nejmladší sopky se v minulosti zapojil i Johann Wolfgang Goethe, který se kromě literatury zajímal také o mineralogii a geologii.
Účastnil se sporu o její původ a navrhoval, aby z výzkumných důvodů kopec prokopali. Díky tomu se potvrdilo, že jde skutečně o sopku, sám Goethe se toho však už nedožil. Na skalku ve svahu nad štolou později neznámý umělec vytesal reliéf Goethovy hlavy, který připomíná jeho bádání.
