Zatím třikrát se v letošní sezoně rozhodovaly extraligové zápasy Karlových Varů v samostatných nájezdech a vždy v nich platila výhoda domácího ledu. Hned v prvním kole si Energie v KV Areně poradila s Chomutovem, z šestého i předehrávky 25. kola odešel lázeňský tým jako poražený. Jednou díky zkušenosti plzeňského Vlasáka, podruhé svou novinku předvedl slávista Bednář a vždy to měl z první ruky karlovarský brankář Tomáš Závorka.
"Možná to bude znít jako fráze, snažím se ale chytit každý nájezd. Okolní věci moc nevnímám, mám ale radost, když kluci svůj nájezd promění a dostaneme se do psychické výhody, že soupeř musí a my ne," říká.
Co když je to naopak?
Pak se to snažím nevnímat, odbourat z hlavy a soustředit se jen na nejbližší nájezd.
Vnímáte, kdo se proti vám na druhé straně rozjíždí?
To samozřejmě vím. Ale neříkám si dopředu,tak pozor, teď to půjde pod vyrážečku nebo mezi nohy‘. Možná zakončení čtu až z dané situace a hráčovy hokejky. Podle toho se pak snažím vybrat nejlépe odpovídající zákrok. Prostě jdu do brány a chytám.
Pomáháte připravit vaše střelce na gólmany soupeřů?
To dělá Pavel Kněžický (trenér karlovarských brankářů). Občas se taky snažím přispět nějakou radou, ale to většinou dělá brankář, který v zápase nechytá. V brance se snažíme soustředit sami na sebe a ne do toho klukům ještě kecat, taky to nemáme moc rádi, když nám útočníci začnou ukazovat, jak máme co chytat, a myslím, že to platí i obráceně, když gólmani dostřelí sotva za modrou (smích).
Nemusíte radit se zakončením, stačí nějaký postřeh ze střídačky.
To náhradní gólmani dělají. Vybavuju si zápas v Chomutově, kdy proti nám chytal Kostúr. Má takový zvláštní poklek a dělá se mu dost místa pod vyrážečkou, tak jsem to klukům řekl a za pět minut mu to tam flákl Michal Vachovec.
Takže skrytá asistence?
Nebyl jsem na ledě (usměje se). Ale potěšilo mě, že jsem měl pravdu a přispěl alespoň nějak.
Trenér Kněžický vám také vede statistiky, z jakých míst a kam dostáváte góly.
Abych se přiznal, na statistiku z letošní sezony jsem se zatím moc nekoukal, ale tu loňskou jsme viděl a že bych měl podle ní někde nějakou vyloženou slabinu, na to neukazuje, a že by někdo o mně říkal: střílejte mu mezi nohy nebo tam a tam? To asi ne. Slabiny, i když můžou být menší, jsou ale vlastně všude, jinak by nepadaly góly a nebyla by to asi taková zábava (smích).
Máte taky k dispozici informace, kam který z hráčů rád zakončuje?
Taky to řešíme a Pavel Kněžický má k tomu zajímavý poznatek. Pokud se hráčům daří nebo jejich tým o pár gólů vede, rádi zkoušejí něco nového a to se nedá předvídat. Pokud jsou ale pod tlakem, třeba za nerozhodnutého stavu pár minut před koncem, mívají jedno maximálně dvě osvědčená zakončení, která v tu chvíli zvolí. Vědí, že tým na ně spoléhá.
Jaroslav Bednář ze Slavie svůj vítězný nájezd proti vám stáhl ze serveru youtube a několik dní jej cvičil. Už jste se tam taky mrknul?
To ne (smích). Musím ale říct, že to udělal opravdu parádně. Říká, že gólmani ho znají, a sám má tak tři, čtyři zakončení. Já bych řekl, že jich má tak deset. Možná ale počítal jen ta, na která se spoléhá. I tak je to ale pro gólmana těžké vybrat si. Je hrozně šikovný.
A vybral jste si před Bednářovým nájezdem některé z jeho zakončení?
Čtrnáct dní před tou předehrávkou na Slavii hráli u nás, on se na mě dostal do samostatného nájezdu a bez nějakého naznačování mi to fláknul nahoru na lapačku. Čekal jsem něco podobného, když při penaltě zabrzdil a naznačil střelu mezi nohy, říkal jsem si, že mi to stoprocentně dá nahoru pod víko. Stačil jsem se dobře postavit, šel rukou trochu nahoru, abych ho vylákal, ale on mi to trefil těsně nad beton za tyčku. V tu chvíli jsem neměl moc šancí. Alespoň, že se mi po zápase při zdravení omluvil (smích).
V prvním derby s Plzní to byl při nájezdech také hodně sledovaný souboj: vy a Lukáš Mensator...
...taky jsem mu před zápasem z legrace říkal: Pojďme se domluvit na 0:0 a rozdáme si to v nájezdech. Po prodloužení jsem si na to vzpomněl. Musel jsem se tomu zasmát a na Lukáše jsem taky kýval hlavou, pak už jsem se ale soustředil na plzeňské nájezdníky.
Volali jste si s bývalým kolegou kvůli derby?
V kontaktu jsme spolu pořád, dvakrát třikrát týdně si zavoláme. Klukům jsem věřil, Lukáše znají. Martin Zaťovič na něj tady jezdil spoustu nájezdů. Doufal jsem, že ho někde propálí. To se ale bohužel nepovedlo. Já dostal dva góly ze tří nájezdů a prohráli jsme.
Tentokrát vás přechytračil v nájezdu Tomáš Vlasák.
Čekal jsem, že pojede, a trefil jsem to dobře. Plzeň má ale dost i jiných šikovných hráčů.
Třeba Radka Dudu, který mívá na Karlovy Vary také spadeno a kterého znáte ze svého působení v Chomutově?
Byl jsem tam asi tři měsíce, ale známe se dobře. Docela dost jsme toho spolu odtrénovali, byli jsme spolu každý den na ledě, každý den na mě jezdil a pár z jeho zakončení jsem taky okoukal.
S Lukášem Mensatorem jste se loni o chytání v nájezdech střídali?
Já byl určený na penalty, i když Lukáš dochytával zápas. Alespoň v počáteční fázi sezony jsme tak byli domluvení. Pak už jsme se tam nějak střídali, buď zůstal Lukáš nebo tam trenéři poslali mě, na penalty se totiž moc nedařilo ani jednomu z nás (usměje se).
Jak jste tehdy ve srovnání vůbec dopadli?
Přesnou bilanci si nevybavuju, ale moc zápasů jsme na penalty nevyhráli. Nebylo to samozřejmě ovlivněné jen tím, že nešly jen nám gólmanům. Gólů jsme dostávali taky dost, ale nedařilo se nám ani střelecky.
