Pro správce silnice to nebude velký problém. Stačí úsek osadit modrými dopravními značkami s bílým autem a rázem se z klasické silnice stane silnice pro motorová vozidla. Řidiči na ní pak budou moci více sešlápnout plynový pedál. Místo devadesátky by mohli jet rychlostí 110 kilometrů v hodině.
Takového vylepšení se zatím dočkalo sedm z 24 vytipovaných úseků v celém Česku. Na seznamu silnic vhodných ke zrychlení je i jihlavský přivaděč. Jenže ten v první várce dosud schválených komunikací nebyl. A nebude ani ve várkách příštích.
Na přivaděči je totiž nutné učinit mnoho zásadních opatření za desítky milionů korun. Trvat to bude několik let. A je otázkou, zda i pak bude ke zvýšení rychlosti vůle a shoda.
Na přivaděči je nutné učinit mnoho zásadních opatření za desítky milionů korun. Trvat to bude několik let.
Tímto způsobem povýšit silnici může krajský úřad. „Jakmile nám bude doručena žádost s odpovídajícími podklady, není důvod zvýšení rychlosti na 110 kilometrů v hodině nepovolit,“ vzkazuje mluvčí vysočinského krajského úřadu Monika Brothánková.
Má to však svá ale. Za prvé o povýšení přivaděče dosud nikdo nepožádal a potřebné podklady nedodal. A za druhé bude více než kde jinde záležet na posouzení přivaděče ze strany odborníků i policistů a na přijetí příslušných opatření.
„Zvýšení rychlosti bude zřejmě možné pouze v úseku od mostu u čerpací stanice Slovnaft k dálnici, a to ještě za určitých stavebních úprav silnice. Ty zjistí bezpečnostní inspekce,“ upozornil Zbyněk Augustin z jihlavské dopravní policie.
Podle ředitelky jihlavské správy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Marie Tesařové se v takových případech posuzuje například délka připojovacích a odbočovacích pruhů, ale třeba i hlukové limity. A ty v případě jihlavského přivaděče nevyznívají vůbec dobře.
„Kolem Pávova je s hlukem velký problém, už dnes je hodně nadlimitní. Posuzuje se při tom rozdíl v údajích naměřených v roce 2000 a dnes. Ten rozdíl v hustotě a intenzitě dopravy je zde opravdu propastný,“ svěřila se Tesařová.
Protihluková bariéra bude kilometr dlouhá
Aby se provoz na přivaděči mohl zrychlit, je nezbytnou podmínkou vybudování protihlukové stěny u Pávova. ŘSD s touto investicí počítá, ale nebude to okamžitě. V současné době se pracuje na podkladech pro územní rozhodnutí.
„Nejbližší reálný termín zahájení stavby vidím v roce 2018,“ poznamenala Tesařová.
Najít se na tuto stavbu budou muset i peníze. Protihluková bariéra bude kilometr dlouhá a šest a půl metru vysoká. Odhadované náklady se pohybují v řádech několika desítek milionů korun.
Plány ŘSD však komplikuje i sama policie. Ta by ráda ze starého a dnes už zavřeného sjezdu u Pávova udělala odstavnou plochu pro kontrolu vozidel včetně třeba vážení kamionů.
„To nám protihlukovou stěnu dost podstatně nabourává,“ podotkla Tesařová. A ani tak to nebude vše.
Osadit modrými značkami s bílým autem by policisté chtěli celý úsek silnice 38 od dálnice až za Jihlavu k Rančířovu. „Nebráníme se tomu. V ostatních úsecích mimo části od benzinové pumpy k dálnici by ale rychlost byla snížena na 90 kilometrů v hodině - tedy takovou, jaká je zde v současném stavu,“ konstatoval Augustin.
Jenže na celém přivaděči i obchvatu Jihlavy by už pak platila stejná ustanovení zákona o silničním provozu jako pro provoz na dálnici. Tudíž by na ni nesměli vjet třeba cyklisté nebo traktory a jiná zemědělská technika. Dostat se pak od Pávova na jih Jihlavy, třeba k již zmíněnému Rančířovu, by tak pro ně znamenalo jízdu přes centrum krajského města. A to je zase věc, kterou si jen těžko dokáže představit magistrát.
„Ono by bylo vůbec nejlepší, kdyby na přivaděči policisté stodesítku tolerovali. Nemusí se činit žádná další opatření ani investice. Na tak rovné čtyřproudé silnici má člověk stodesítku na tachometru hned a nejde o nějak riskantní jízdu,“ říká s jistou dávkou nadsázky řidič Pavel Smetana, který po přivaděči jezdí i několikrát za den.
