Brzy po skončení druhé světové války se do Bystřice nad Pernštejnem podařilo...

Brzy po skončení druhé světové války se do Bystřice nad Pernštejnem podařilo vrátit alespoň tři z šesti zrekvírovaných zvonů včetně památného zvonu Vavřín. | foto: Archiv Městského muzea Bystřice nad Pernštejnem

Tři bystřické zvony už se z Hamburku nevrátily, farnost vybírá na nové

  • 3
Už bezmála 80 let je kostel sv. Vavřince v Bystřici nad Pernštejnem bez části zvonů zrekvírovaných za druhé světové války. To by se mělo v příštím roce změnit, farnost už zadala výrobu tří chybějících zvonů a vyhlásila na ně sbírku. Ty původní Němci nestihli roztavit, ale zřejmě zůstaly v Hamburku.

„Myšlenka na doplnění zvonové soustavy se výrazně diskutovala od roku 2012, kdy se uvolnil při poledním zvonění nejstarší zvon,“ vysvětluje člen farní rady Václav Mičín.

Jde o historický zvon, který „přežil“ obě světové války a byl na severní věž přenesen z nedalekého hřbitovního kostela.

„Rekonstrukci a opravu zvonu provedl mladý zvonař Michal Votruba z Myslkovic u Soběslavi, který další zvony prohlédl a oživil také záměr na doplnění soustavy co do počtu zvonů i podobného ladění, které bylo po roce 1924,“ popisuje Mičín.

Definitivně se farníci rozhodli pro pořízení zvonů loni, když se opravoval závěs, srdce a elektrický pohon zvonu Petr a Pavel, odlitého po požáru v roce 1841. Zvonař pak navrhl tři zvony pro volné stolice s tím, že nejstarší zvon se vrátí zpátky do hřbitovního kostela.

Výrazně vzrostla cena takzvané zvonoviny

Během pandemie, kdy se přerušil i kontakt farníků, však rostly obavy, zda se vůbec podaří zajistit potřebný obnos. „Nejprve jsme hovořili o částce 1,2 milionu korun bez daně, to je ale vlivem růstu ceny zvonoviny, tedy slitiny mědi a cínu, asi překonáno. Letos totiž vzrostla cena suroviny o více než 60 procent,“ poukazuje zástupce farnosti.

„Peníze na nové zvony se postupně scházejí a věříme, že rok 2022 bude příznivější pro všechny a že se obnos vybere,“ dodává s tím, že se zatím podařilo shromáždit necelou polovinu předpokládané částky. Případní dárci najdou potřebné kontakty na webu římskokatolické farnosti www.fabys.cz.

„Na zvonech se již pracuje, v září jsme zaslali zvonaři návrh na výzdobu zvonů, kterou pro něj vytvoří externí grafik či sochař, v dílně vyzdívá jádra. Předběžně jsme se domluvili na podzim příštího roku,“ prozradil Václav Mičín. Bystřičtí by chtěli uspořádat slavnost při hodech v půlce října.

Pro zvony již také vybrali jména: největší bude Barbora (490 kg), prostřední zvon ponese jméno Václav (300 kg) a nejmenší (200 kg) bude zasvěcen věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi, jejichž sousoší zdobí městskou kašnu.

Doplněná zvonová soustava už by spolu měla ladit, což se nyní podle posudku zvonaře ani kampanologa neděje. „Nejstarší zvon se užívá v poledne, Petr a Pavel pak ráno, večer a před mší svatou. Největší zvon Vavřín se užívá jen o největších svátcích,“ popisuje Mičín. Na věži je zavěšený ještě také umíráček.

Němci je zabavili a odvezli, roztavit je nestihli

Bystřické zvony mají pohnutou historii, kterou se v minulosti podrobně zabýval již zesnulý badatel Petr Dvořáček. Za první světové války, v roce 1917, se podařilo dosáhnout toho, že úřady ze tří požadovaných zvonů nakonec nechaly na místě alespoň památný zvon Vavřín. Šest let po válce pak Bystřičtí vybrali peníze a doplnili do věží hned tři zvony.

Rok 1942 byl pro místní patrioty přímo tragický. „Němci zabavili a odvezli všechny zvony - tehdy už jich bylo šest - z kostela sv. Vavřince do Prahy. Odtud tři z nich putovaly do Hamburku, kde je můj strýc František Dvořáček v roce 1968 podle fotek dokonce našel. Spolu s deseti tisíci dalšími zvony je Němci nestačili roztavit,“ popsal Petr Dvořáček před devíti lety v rozhovoru pro týdeník 5plus2.

Do Bystřice se brzy po válce vrátily alespoň tři zvony, které „uvázly“ ve skladišti na pražských Maninách.

„Češi, kteří měli tehdy v Praze evidenci a odvoz zvonů do Německa na starost, schválně nakládání zdržovali, takže tam nakonec spousta zvonů zůstala až do konce války. Hodně tehdy riskovali, i díky nim jsou ty tři bystřické zpět na svém místě,“ vyzdvihl Dvořáček.

A tak už v červenci 1945 putoval zpátky na věž i památný Vavřín, Petr a Pavel a Vilém.

Leží nejspíš na „hřbitově zvonů“ v Hamburku

Ostatní zvony se ani přes opakované pokusy nepodařilo z Hamburku získat a je možné, že dodnes leží na „hřbitově zvonů“.

Bystřickým se podařilo pouze získat drobnou kompenzaci. „V minulosti byl založen fond pro vypořádání za nevrácené zvony. Žádalo se o náhradu podle evidované hmotnosti zvonoviny. Po papírování obdržela farnost směšnou částku, pouze kolem 20 tisíc korun,“ připomíná Václav Mičín.

Podle ředitele Městského muzea Vladimíra Cisára by Německo mělo ukradené zvony, jejichž původ je doložitelný, vrátit. I on připomíná, že veškeré snahy přišly vniveč.

Nedávno však česká média přinesla informaci, že se sedm zvonů z válečných rekvizic vrátilo po 80 letech na Opavsko. Šlo však o zvony, které byly po válce umístěny v německých kostelech, kde pak současníci při opravě dopátrali původ zvonů a podle rozhodnutí německé diecéze je vrátili.