ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: František Vlček, MAFRA

Pod kombajny při žních hynuly tisíce zvířat. Životy jim zachraňují válečky

  • 2
Životy tisíců mláďat zvěře ukončuje na Vysočině rok co rok zemědělská sekací technika. Při senosečích hynou ve velkém hlavně srnčata, která se rodí zrovna v období, kdy první seče v červnu běží. Myslivci proto zkouší různé metody, jak tomu zabránit. Na Žďársku zjevně uspěli s pachovými válečky.

Škody na zvěři bývaly při žních obrovské. Například v honitbách žďárského okresu bylo za poslední léta takto ročně usmrceno kolem čtrnácti set kusů zvěře, z toho srnčat přes šest stovek. Jedná se navíc jen o zvířata, jež se myslivcům povede na posekané louce nalézt nebo je na ně někdo upozorní. Skutečná čísla jsou mnohem vyšší.

Myslivci proto kromě používání klasických metod ochrany zvěře přistupují i ke zkoušení nejrůznějších novinek. A na Žďársku se již toto úsilí daří. Ač přesné počty poraněných zvířat myslivci zatím neznají, už nyní je patrné, že jsou výrazně nižší než v předešlých letech.

„Osvědčila se nám nová metoda, kdy se smotky slisované dřevité vlny ve formě válečků napustí koncentrátem a rozházejí zhruba dva týdny předem do porostu určeného pro sečení. Samice pak v tomto prostoru kvůli pachu nenakladou mláďata. Tudíž nedojde ani k jejich vysečení. Naklade-li samice mláďata před rozmístěním válečků, tak po jejich aplikaci vyvede mladé kvůli zápachu pryč,“ vysvětlil Stanislav Císař, jednatel Okresního mysliveckého spolku (OMS) ve Žďáře nad Sázavou.

Pachové válečky pomohly, sekačky neusmrtily ani jedno zvíře

Loni byla dle jeho slov metoda testována v pěti honitbách okresu. A myslivci po senoseči nenalezli žádnou mrtvou zvěř. Tento rok proto ke koupi speciálních válečků přistoupilo jen na Žďársku zhruba padesát mysliveckých sdružení.

„V honitbě v Řečici, kde dělám mysliveckého hospodáře, byla tato metoda letos taky použita na ploše pětačtyřiceti hektarů a neměli jsme žádné ztráty na zvěři vysečením. To jsme si i ověřili a po senoseči prošli celý prostor se psy,“ přiblížil Císař.

S novinkou, již na Žďársku chválí, se seznamují například i myslivci na Havlíčkobrodsku. V rámci letošní chovatelské přehlídky tam byly mysliveckým spolkům, které projevily zájem, rozdány právě válečky a pachový přípravek.

„Zároveň jsme vyzkoušeli pouze použití pachového přípravku, bez smotků z dřevité vlny. Přibližně polovina z obou skupin byla s použitím této metody velmi spokojená a druhá polovina měla nějaké výhrady. Ve všech případech ale došlo ke snížení počtu posekaných mláďat,“ uvedla Lenka Burešová, jednatelka OMS Havlíčkův Brod. S využíváním pachových válečků začínají rovněž některá myslivecká sdružení na Jihlavsku.

Myslivci používají i drony, ty jsou ale drahé a méně efektivní

Další novinkou v ochraně zvěře, která se objevuje už i na Vysočině, jsou drony s termovizí. Ty z výšky zaznamenají přítomnost zvířete v ploše, jež se má sekat, a myslivci pak z daného místa mládě vynesou, samozřejmě za použití rukavic a trsů trávy, aby na něm neulpěl lidský pach. Metodu letos testovali třeba myslivci v Řečici na Žďársku.

„Účinná sice je, ovšem já osobně bych spíš doporučil zapachované válečky - je to efektivní a nesrovnatelně levnější. Ochrana hektaru plochy vyjde na necelých čtyřicet korun. Za hodinové použití dronu zaplatím dva tisíce, jeho samotné pořízení pak stojí kolem dvou set tisíc,“ nastínil Stanislav Císař.

Zároveň dodal, že kromě použití uvedených novinek myslivci stále spoléhají i na klasické procházení luk před sečením s ohaři, kteří, narazí-li na pach srnčete, zůstanou strnule a nehnutě čekat na další pokyny svého majitele - zvěř takzvaně vystaví. Člověk pak může srnče odnést do bezpečí.

Některá sdružení využívají i pachové, optické nebo akustické plašiče. „Ideální je kombinovat hned několik způsobů a výsledek si tak pojistit,“ dodal Císař.

Komunikaci zemědělců a myslivců má usnadnit nový portál

Dle iniciativy Stop sečení srnčat, která se v problematice dlouhodobě angažuje, ročně v Česku uhyne pod sekačkami kolem šedesáti tisíc srnčat, nemluvě o další zvěři, jako jsou koroptve, bažanti, zajíci či drobné ptactvo.

Zemědělci by měli termíny sečení hlásit, myslivci pak na základě toho louky procházet. Usnadnit komunikaci mezi oběma stranami má díky aktivistům také prokazatelné hlášení prostřednictvím registru půdy, jenž bude v chodu už od příštího roku. Myslivci, zemědělci i dobrovolníci, kteří se chtějí v záchraně mláďat angažovat, se mohou registrovat i přes portál senosec.czu.cz.