Kůrovec bere domovy zvířatům, v záchranných stanicích končí ptáci i veverky

  • 51
Kůrovcová kalamita ohrožuje lesní zvířata. Jak kvůli masivnímu kácení lesů napadených lýkožroutem ubývá stromů, zmenšuje se prostor pro přirozené hnízdění ptactva i například veverek. Do záchranných stanic se tak stále častěji dostávají zvířata, která se nacházela v pokácených stromech.

V loňském roce přivezli do záchranné stanice v Pavlově u Ledče nad Sázavou malé strakapoudy. Přežili pokácení stromu i několikakilometrový transport kmene nákladním vozem. Na ptáčata se přišlo až ve chvíli, kdy dřevorubec doma na dvorku rozštípl uříznutý kmen a mláďata z něj vypadla.

Letos už mají v pavlovské stanici dva podobné případy - jedná se o čtyři mláďata puštíků a o čtyři malé veverky.

„Jsou to v letošním roce první mláďata, která se k nám dostala, a v obou případech se jednalo o podobný scénář, jehož základem byla kůrovcová kalamita. Dosud byly takové případy velmi ojedinělé, ale zřejmě si na to budeme muset zvykat,“ říká Zbyšek Karafiát, ředitel Stanice Pavlov.

Podobných případů, ne však s tak šťastným koncem, bude podle Karafiáta zřejmě víc. „Ne vždy jsou dřevorubci tak všímaví a uvědomělí, že se zvířata snaží zachránit,“ poznamenal.

První událost s puštíky se odehrála 1. dubna v lese u Golčova Jeníkova. Dřevorubec, který v lese kácel strom, si všiml, že z něj odlétl nějaký pták. Když se šel podívat blíže, uviděl dutinu, ve které bylo hnízdo se čtyřmi malými ptáčaty puštíka obecného, což je středně velká sova.

„Nejstarší dvě mláďata byla den stará, jedno mládě staré asi půl dne a to nejmladší se právě klubalo na svět z vajíčka,“ přibližuje ředitel stanice.

Dřevorubec je zabalil do košile a odvezl, zachránil jim tím život

Dřevorubec nezaváhal, vzal košili, ptáčata do ní uložil a vydal se s nimi autem na cestu do záchranné stanice. „V podstatě jim tím zachránil život, protože byla opravdu hodně malinká,“ zdůrazňuje Karafiát.

Ve stanici dali čtveřici ptačích sourozenců do inkubátoru a začal kolotoč starání. Mláďatům se podle Karafiáta daří velmi dobře. Už to nejsou holátka, mají prachové peří a také rychle rostou.

Nejmenší mládě při svém příchodu do stanice vážilo 28 gramů, nyní už váha ukazuje 200 gramů. Zpočátku je ve stanici krmili každou hodinu, nyní už jen čtyřikrát za den. Dostávají kuřecí maso, ale z 80 procent tvoří jejich potravu myšky.

„Ze začátku jsme jim maso museli krájet na drobné kousky, nyní už dokážou zhltnout menší myš v celku,“ přibližuje Karafiát.

Na noc bývají malí puštíci ještě v inkubátoru, ale ošetřovatelé ve stanici se je snaží otužovat, aby si zvykala na venkovní teplotu.

„Až ještě trochu povyrostou, přejdou do karanténního boxu, kde budou mít více prostoru i větve stromů. Tam se dokrmí. Pak je přemístíme do velké ‚rozlítávací‘ voliéry a začnou dostávat živou potravu, tedy myši. Naučí se je lovit a jakmile to zvládnou, budeme je vypouštět do volné přírody. To bude zřejmě za dva až tři měsíce, kdy už budou úplně samostatní,“ předestřel Karafiát budoucnost těchto nočních lovců.

Veverkám je třeba masírovat bříško před jídlem

Více práce je se čtveřicí veverek, které se do stanice dostaly týden po puštících. Péče o ně je složitější než u soviček. Protože jsou veverčata ještě ve věku kojenců, krmí je ošetřovatelé každé dvě hodiny speciálním mlékem pro veverky.

„Před každým krmením se musí malé veverky vymočit, takže jim musíme masírovat bříško. Tedy zastávat veškerou práci jako jejich skutečná matka,“ popisuje Karafiát.

Také veverčata se stále nacházejí ve vyhřátém inkubátoru. Hnízdo jim simuluje pletená dětská čepička, ve které malé veverky přebývají. I v tomto případě je ředitel stanice Karafiát optimista. „Věřím, že to zvládnou,“ říká.

Stanice Pavlov o víkendu zahájila turistickou sezonu, tentokrát slavnostněji než jindy. Letos je to totiž deset let, co tato obecně prospěšná společnost začala vyvíjet činnost, a zároveň uplyne 30 let od zahájení provozu Stanice ochrany fauny v Pavlově. Ta byla založena v roce 1989.