„Slyšíte, jak lidi nadávají? Ono se jim není co divit, každého to trápí,“ říká před zavřeným obchodem v Keřkově starší žena.
Prodejna potravin byla ve vesnici s necelými dvě stovkami obyvatel mnoho let. Zejména starší lidé si v ní zvykli nakupovat. Obvykle v ní sehnali vše, co potřebovali. Jenže pro COOP družstvo Havlíčkův Brod, nástupce někdejší Jednoty, byla silně prodělečnou, a tak ji na konci dubna zavřela.
Podle předsedy družstva Vladimíra Stehna bylo provozování prodejny dále neudržitelné. „Za současných podmínek už nejde o ekonomickou aktivitu, ale o sociální službu,“ říká otevřeně.
Služba je to vzhledem k růstu minimální mzdy a s ní spojeným růstem minimálního vyměřovacího základu vysoce ztrátová.
COOP družstvo Havlíčkův Brod momentálně provozuje přibližně 155 prodejen. Většina jich je na Havlíčkobrodsku a Třebíčsku, část na Jihlavsku. A další skupinu obchodů družstvo provozuje na Kroměřížsku a Olomoucku.
„Ztrátových je dvacet až pětadvacet z nich. Kritická je situace u šesti či sedmi. U nich vážně uvažujeme o uzavření,“ říká Stehno.
Družstvo: Pokud chcete obchod, tak nám ho zaplaťte
Jednou z nich by měla být prodejna ve Stříbrných Horách, obci, která sousedí právě s Keřkovem. Obchod zde byl čtyřicet let, letos nejspíš skončí. Pokud radnice bude chtít prodejnu zachovat, má družstvu doplatit ztrátu. Jenže pro malé obce je dobrá každá koruna.
„Zatím jsme se nedohodli a nevypadá to, že by to dopadlo,“ poznamenal Vladimír Stehno.
Je tak možné, že Stříbrné Hory dopadnou stejně jako Keřkov. Tam teď každé pondělí, středu a pátek ráno zajíždí jedna pojízdná prodejna, ve středu dopoledne druhá.
„Nikomu se tu zrušení prodejny nelíbilo. Aspoň, že ta pojízdná prodejna tu je. Ale znáte to, stane se, že něco zapomenete a nemáte pak, kam si dojít,“ říká jedna ze starších obyvatelek obce.
Pojízdná prodejna, jakoby symbolicky, parkuje přímo před zrušeným obchodem. Nabízí ale pouze omezené množství základních potravin.
„Je to všechno o hromadu dražší. Ale co mám dělat, je to lepší, než aby tu nebylo vůbec nic,“ říká další starší zákaznice. „Chodíme k ní pokaždé, když přijede. Na ty dva dny tak akorát vydrží chleba,“ doplňuje další z místních žen.
Nakupujících se u bílé dodávky ve středu ráno sešlo asi patnáct. Hodně z nich však bylo dost podrážděných a nervózních. Bylo na nich vidět, že se se zrušením obchodu nesmířili.
„Hledáme cesty, jak tady kamenný obchod opět otevřít. Opravdu tu velice chybí,“ přiznává i předseda osadního výboru František Pátek.
Ať na prodejny přispívá kraj, navrhuje předseda družstva
Podle Martina Kamaráda, starosty Přibyslavi, pod niž Keřkov spadá, se možnosti rýsují. Nejprve musí ale město odkoupit poloviční podíl na budově obchodu od družstva COOP.
„Družstvo je tomu nakloněno, polovina budovy mu už k ničemu není,“ tvrdí starosta.
Poté by město chtělo obchod pronajmout. „Několik zájemců se nám už ozvalo,“ dodává Kamarád.
Přibyslav by novému nájemci mohla drobně pomoci. „Nejspíš nižším nájmem. Ale že bychom mu ho odpustili úplně, na naše náklady nechali prodejnu vybavit nebo sami hradili třeba spotřebu energií, to určitě ne,“ poznamenal starosta Kamarád.
Aby takových obcí, které se ocitnou bez obchodu a starší lidé si nebudou mít kde nakoupit, razantně nepřibývalo, navrhuje Vladimír Stehno vytvoření krajského nebo dokonce celorepublikového fondu, z něhož budou provozovatelé ztrátových obchodů dostávat příspěvek.
„Přirovnal bych to k dopravní obslužnosti. Stát nebo kraje rovněž doplácí ztrátové spoje do malých obcí, protože ty si na sebe nemůžou vydělat. S vesnickými obchody by to mělo být to stejné,“ domnívá se předseda COOP družstva.
„Není totiž možné, aby odpovědnost za život v obcích měli podnikatelé. To je role samotných obcí, případně kraje,“ dodal Vladimír Stehno.
