Pavel Bezděčka je zkušený autor, který má za sebou kromě řady odborných publikací v oblasti zoologie vydání i několika pohádkových knih. Ty vyšly například také v němčině či ukrajinštině.
„Na Krétě jsem žil skoro jako poustevník. Přes den jsem se věnoval terénnímu studiu přírody Kréty a po večerech psal pohádky. Za měsíc jsem je měl napsané. Jakmile mám nápad, už to nezastavím. Celá příprava knihy včetně ilustrací, rešerší a studia potřebných informací mi však zabrala mnohem víc času. Asi tři čtvrtě roku,“ přiznává autor.
V knize je celkem patnáct pohádek. První, která dala později impulz k napsání knihy, však vznikla už před lety. Byla to naprosto spontánní záležitost, po jedné návštěvě jihlavské zoo. „Chodím s manželkou do zoo pravidelně na mé narozeniny. Strávíme tam obvykle celý den. Tehdy jsem asi hodinu postával u výběhu nosálů a pozoroval je. Jsou to velmi společenská zvířata, která pořád někde šmejdí a něco zkoumají. Hned ten večer jsem o nich napsal pohádku,“ vzpomíná Bezděčka.
Jenomže potom ji založil a zapomněl na ni. „Předloni v listopadu jsem ji úplnou náhodou našel v počítači a dostal jsem nápad napsat celou pohádkovou knihu,“ vypráví. Proto oslovil ředitele jihlavské zoologické zahrady Jana Vašáka. A nápad se líbil.
Ze zoologické zahrady dostal seznam patnácti druhů zvířat, která by se v knize mohla objevit. „To byl trochu oříšek, protože co já, specialista na mravence, vím třeba o aligátorech čínských,“ směje se. „Takže jsem musel jednotlivé druhy velmi pečlivě nastudovat. Byly to měsíce příprav,“ vysvětluje.
Vypravěčem je nosálí dědeček Norbert
Bezděčka si totiž ve svých knihách zakládá na tom, že veškeré informace musí být také biologicky věrné. „Když jsou tam nějaké kontakty s dalšími zvířaty, tak skutečně s těmi, se kterými se mohou reálně setkat,“ říká autor.
Knihou čtenáře provází nosálí rodinka - malá Bělka, ještě menší bráška Pája, mamka Narika, teta Zorka, taťka Robert a také vypravěč příběhů, kterým je dědeček Norbert. Dědeček je největším znalcem v zoo. Po nocích se totiž tajně toulá areálem a objevuje druhy, které zde žijí. V knize se tak setkáme například s příběhem o gibonech zlatolících, irbisech - levhartech sněžných, aligátorech čínských, pralesničkách, hrošících liberijských, kočce divoké arabské a dalších.
Zoolog Bezděčka: V bajkách je vše biologicky správně, jen zvířata mluví |
Příběhy jsou zároveň vzdělávací, takže mladí čtenáři po přečtení budou například přesně vědět, jaký je rozdíl mezi hrošíkem liberijským a hrochem obojživelným nebo proč mají nosálové dlouhé čenichy. Také se v knize dočtete, proč jsou důležité zoologické zahrady a jak se zapojují do celosvětového systému ochrany přírody.
„Říkám tomu bezbolestné učení. Velmi si cením toho, když takovéto knihy zároveň nenásilnou a zábavnou formou také vzdělávají,“ chválila knihu Eliška Kubíková, bývalá ředitelka jihlavské zoologické zahrady.
Ve hře je případné vydání dalšího dílu
Knihu vydala Zoologická zahrada Jihlava společně s Muzeem Vysočiny Jihlava. K dostání je například v e-shopu zoo nebo v informačních centrech.
Pavel Bezděčka ani ředitel zoo Jan Vašák se nebrání vydání dalšího dílu pohádkové knihy, která by přinesla nové příběhy. Aktuálně má však autor rozepsáno sedm knih. Tento rok by měla světlo světa spatřit nová pohádková kniha. „Tahle bude ale z úplně jiného prostředí. Věnovat se bude hornictví a hlavní roli tam bude mít permoník,“ naznačil Pavel Bezděčka.
16. září 2023 |
