Chovatelé neskrývají nadšení. Jedná se totiž o mnohem vzácnější odchov, než jakými byla například nedávno narozená - a rovněž velmi cenná - dvojčata tygrů sumaterských. Babirus sulaweských žije v celé Evropě totiž jenom 24 jedinců včetně nedávno narozeného jihlavského mláděte.
„V Evropě jsou babirusy chovány v pouhých pěti zoologických zahradách. Jihlavská zoo je jediná v Česku, která tento vzácný druh má. Navíc po šestnácti letech je to první mládě, které se v tuzemsku narodilo, a zároveň to je i první jihlavský odchov,“ vysvětluje mluvčí zoo Martin Maláč.
Babirusa je zvláštní druh prasete a obývá tropické lesy a bažiny na indonéském ostrově Sulawesi a několika okolních ostrovech.
Svůj název, který v doslovném překladu z indonéštiny znamená „prasojelen“, si vysloužila kvůli vysokým nohám a zvláštním zatočeným klům, jež domorodcům připomínaly parohy. Babirusy znali místní domorodci už před tisíci a tisíci lety. Podobizna babirusy, která vznikla před 35 400 lety, se řadí mezi nejstarší figurální kresby na světě. Nachází se v jedné ze sulaweských jeskyní.
Chovatelé měli obavy, aby nezkušená matka mládě nesežrala
Babirusy jsou od ostatních druhů prasat výjimečné i tím, že rodí zpravidla pouze jedno mládě, které je po porodu velké přibližně jako střední morče. Ve své domovině je tento druh ohrožen masivním kácením tropického deštného lesa.
Skupinu jihlavských babirus tvoří devítiletý samec Kenderi, sedmnáctiletá samice Johanka a dvě mladé chovné samice, čtyřletá Ndari a osmiletá Rose.
Johanka nikdy mláďata neměla. Je to už babirusí babička, neboť se tato zvířata v průměru dožívají osmnácti let. Nadějí pro chov jsou tedy Ndari a Rose.
Matkou mláděte je právě Rose, kterou jihlavská zahrada získala loni na jaře ze zoo Saint Louis v USA. „Byli jsme hodně napnutí, jakým způsobem se své rodičovské úlohy zhostí. Je to totiž prvorodička a navíc na rozdíl od ostatních ve skupině je také hodně plachá. Mláďatům by mohla ublížit, nebo je dokonce sežrat,“ připomíná Maláč.
Bojí se vousatých mužů, oholit se musel i ošetřovatel
Ke své plachosti přišla Rose pravděpodobně v předchozí zoo. V Saint Louis byla jediná svého druhu a nebyla tudíž zvyklá ani na jiné babirusy. Po příchodu do Jihlavy se proto bála i ostatních zvířat ve skupině.
„Nyní už si částečně zvykla. Na rozdíl od ostatních členů skupiny, kteří jsou velmi kontaktní a v původní expozici se dokonce nechávali od návštěvníků drbat, je Rose však stále bojácná,“ dodává.
Dalším jejím specifikem je fakt, že se bojí vousatých mužů. Proto i její jihlavský chovatel je hladce oholený.
„Nese si zřejmě nějaké stigma ještě ze svého původního domova. Nevíme, co za tím může být, ale tipujeme nějakou nepříjemnou zkušenost z veterinární prohlídky,“ domnívá se Maláč.
Velké naděje nyní chovatelé upírají také k druhé samičce - Ndari. Ta byla rovněž v očekávání a právě tento týden v pondělí ráno porodila. Do svého boxu však zatím nikoho nepustí. Chovatelé doufají, že i Ndari svého potomka úspěšně odchová.
