„Děti se vrací do škol a kolektivů po prázdninách, které trávily na táborech, v různých místech republiky i v zahraničí. Zde se s infekcí mohly setkat. Jde o nemoc velmi nakažlivou. Ačkoliv není situace v Kraji Vysočina nijak dramatická, přesto je třeba myslet na opatření, aby se u nás žloutenka dále nešířila,“ vysvětlila Jana Böhmová, mluvčí krajských hygieniků.
Žloutence typu A se také říká nemoc špinavých rukou. Jedná se o značně infekční onemocnění. Nejčastěji se žloutenka objevuje v dětských kolektivech, v populaci dospívajících, dále u lidí bez domova a u drogově závislých.
Vysočinu obchází žloutenka, v pohotovosti jsou kvůli tomu organizátoři táborů |
Šíří se takzvanou fekálně-orální cestou, znečištěnýma rukama, kontaminovanou vodou, potravinami a předměty. Virus ulpívá dlouhou dobu na površích, kterých se dotýká velké množství lidí, jako jsou kliky, madla či zábradlí. Virus se může přenášet i sdílením cigarety nebo náustku vodní dýmky.
Krajská hygienická stanice s příchodem nového školního roku doporučila všem školským i volnočasovým zařízením provádět edukaci dětí i žáků o způsobu přenosu, příznacích onemocnění a nutnosti častého a důkladného mytí rukou. Zároveň upozornila na potřebu zvýšeného preventivního úklidu prostor škol a školských zařízení.
„Jedná se o úklid namokro, dezinfekce prostor a ploch i kontaktních míst, kterých se dotýká velké množství lidí. Nejčastěji kliky, vypínače, madla, zábradlí či splachovadla,“ popsala mluvčí.
Těžký průběh má 10 procent pacientů
Inkubační doba virové hepatitidy A je až 50 dní od nákazy. Infikovaný člověk může žloutenku šířit, i když se u něj příznaky dosud neprojevily. U dětí často probíhá nemoc lehkou formou nebo zcela bezpříznakově, přesto však jsou infekční.
Žloutenka bohužel mívá až u deseti procent nemocných těžký průběh. Riziková je převážně pro pacienty s oslabenou imunitou nebo s poškozenými játry.
„Myslela jsem, že si to syn plete s jinou nemocí.“ Na Vysočině řádí černý kašel |
Hana Pavlasová, ředitelka protiepidemického odboru, poradila, jak se před nemocí chránit. „Patří sem důkladné mytí rukou mýdlem a pitnou vodou. A to vždy po použití toalety, po příchodu z veřejných míst, po návratu z nákupu nebo po jízdě hromadnou dopravou. Když nemám k dispozici vodu, použiji na ruce dezinfekci,“ radí krajská epidemioložka.
Důležité je také omýt ovoce a zeleninu pitnou vodou před konzumací. „Pokud cestuji do zahraničí, piji vodu jen balenou, vyhýbám se nápojům s ledem, který nemusí být vyrobený z pitné vody. V exotických zemích pamatuji na pravidlo nejíst nic, co nejde převařit, upéct nebo oloupat,“ dodala s tím, že nejúčinnější prevencí je očkování.
