Teploty, jež v uplynulých dnech, a zvláště pak nocích, padaly hodně pod nulu, vytvořily na četných místech kraje zajímavé ledové útvary. Také zamrzlé vodní plochy jsou velkým lákadlem, a to nejen pro milovníky bruslení. Jiný nádech získávají rovněž vyhlídky do krajiny, která je aktuálně zahalená do bílé, či procházky zachumelenými lesy.
1 Ledové výtvory na Jihlavsku
Velký ledopád je při mrazech už roky k vidění ve veřejném tábořišti na okraji vísky Lhotka nedaleko Telče. Jeho správci nechávají vodu vyvedenou z umývárny rozprašovačem rozstřikovat po hromadě nařezaných větví, keřů a malých stromků. Příroda se pak postará o nádhernou - a v případě některých dětí i osvěžující - podívanou.
 |
Podobná atrakce je roky k vidění i o pár kilometrů dál, na okraji lesa u Lovětína, což je místní část Batelova. Také tam stříká z vodovodního potrubí voda a při mrazech postupně na stromech vzniká ledová hradba. Takzvaný Lovětínský krápník je rovněž častým cílem cest turistů ze širokého okolí.
Další velikánský ledový stalagmit vytvářel v minulosti v Hybrálci u Jihlavy na okraji své zahrady Lukáš Rychtecký. Když se zadařilo a byly opravdu silné mrazy, krápník dorůstal i k osmi metrům výšky. Zajímavá podívaná to byla hlavně za tmy, neboť byl obří rampouch osvětlen.
2 Bývalý lom u Hamrů skrývá ledopády
Hned několik zajímavých cílů pro zimní výlety nabízí okolí Hamrů nad Sázavou. Obec poblíž Žďáru nad Sázavou je známá mimo jiné díky betonovým sochám Michala Olšiaka, jež jsou roztroušené po celé Vysočině. Ve svém okolí jich mají Hamry hned několik.
U toku řeky Sázavy odpočívá například Mamut. Tento monument je snadno dostupný i za horších klimatických podmínek; třeba z hamerské části Najdek je to k němu jen přes půl kilometru. Na opačném břehu řeky se tyčí další výletnická atrakce - Rozštípená skála, jež vábí horolezce i turisty.
Milovníci historie zase mohou zavítat ke Šlakhamru, někdejšímu Brdíčkovu mlýnu. Zrekonstruovaná památka, nyní schovaná v malebném, sněhem zapadaném údolí, je v historických pramenech zmiňovaná už počátkem 15. století. K prohlídkám je sice otevřena od května do října, ale za obhlídku stojí i její exteriér.
V zimě se určitě vyplatí zamířit ještě do blízkého bývalého kamenolomu Štenice, jehož stěny za mrazivého počasí zdobí dlouhé ledové střechýly. Téměř až k lomu vede žlutá značka či Hamerský a Sázavský vycházkový okruh, odbočka je označená nápisem.
3 Okolí Dalešické přehrady, které nezamrzá
V uplynulých letech lákala Dalešická přehrada na Třebíčsku na projížďky lodí, jež šlo absolvovat celoročně, tedy i v zimě. Nádrž totiž ani v tomto období zcela nezamrzá. Avšak kvůli protikoronavirovým nařízením jsou nyní všechny plánované plavby zrušeny.
Naštěstí okolí přehrady nabízí i tak řadu zajímavých výletních cílů. Břehy ukrývají zříceniny hradů, vyhlídky na rozsáhlou vodní hladinu, skaliska či vodopády. Zájemci mají možnost vybírat podle své fyzické zdatnosti. K dispozici je jim hned několik značených turistických tras, jež se vinou kolem přehrady.
Rodiny s menšími dětmi ocení třeba jen procházku po zasněžených plážích s přístupem k vodě, například poblíž Kozlan a Koněšína či u kempu Wilsonka. Nad ním se majestátně tyčí stejnojmenná skála s vyhlídkou. Ze vsi Plešice nebo z Chroustova se zase lze vypravit ke zřícenině hradu Holoubek, v jejíž blízkosti se nachází Plešický vodopád.
4 Putování zimním údolím řeky Doubravy
Neopakovatelnou zimní atmosféru nabízí údolí řeky Doubravy u Bílku na Havlíčkobrodsku. Zájemci se tam během chvíle ocitnou v hluboce zaříznutém kaňonu, jímž spěchá řeka, která při své cestě mezi kameny a skalami vytváří drobné peřeje, tůně či mohutné vodopády.
Zatímco v létě je tento unikát hojně vyhledáván turisty, mimo sezonu lze v této přírodní rezervaci nalézt nerušený klid. O něco více lidí tam však míří i za mrazivého počasí, kdy se řeka zahalí do ledového šatu, a lze se tak kochat zasněženými skalami nebo rampouchy a ledopády všeho druhu.
Ideálním výchozím bodem je Bílek, odkud vede červená turistická značka. Terén je členitý, není vhodný pro kočárky. Ke zřícenině Sokolohrady je to necelé 3 kilometry. Zpět se lze vydat stejnou cestou údolím, nebo po schůdnější zelené značce vedoucí po zpevněné cestě.
5 Skála nabízí daleký rozhled do kraje
Vyhlídku z mohutného skaliska na sněhem zasypanou krajinu si lze užít na Míchově skále. Přírodní památka, jeden z nejlépe zachovalých projevů intenzivního mrazového zvětrávání žuly, se nachází v Jihlavských vrších kousek pod vrcholem Javořice, asi osm kilometrů od Telče. Nejsnazší přístup je k ní od Velkého Pařezitého rybníka. Z parkoviště u tamního kempu je to ke skále necelé tři kilometry po červené a poté zelené značce.
Většina trasy vede po zpevněné cestě, nejde tedy o příliš náročnou túru, samozřejmě v závislosti na aktuálních klimatických podmínkách.
Samotnou Míchovu skálu tvoří dvě skalní věže vysoké asi 13 metrů. Na obě lze, v zimě s opatrností, vylézt. Vzhledem k úbytku lesů v okolí je ze skály krásný výhled do kraje - třeba na masiv Javořice, nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny.
6 Ransko a jezírka, jež jsou ukrytá v závějích
Pod sněhovou pokrývkou získává národní přírodní rezervace Ransko na Havlíčkobrodsku zcela jinou podobu. Jezírka, která vznikla zaplavením různě hlubokých prohlubní po bývalé těžbě železné rudy ve 14. století, jsou zamrzlá a pokrytá vrstvou sněhu. Stejně bíle oděný je i okolní les s vyvýšeninami starých hald, jež jsou rovněž památkami na dávnou těžbu.
K jezírkům se lze dostat například od Starého Ranska, z Hluboké nebo od Havlíčkovy Borové, trasa měří čtyři až pět kilometrů. Za příznivých sněhových podmínek se tam lze vypravit i na lyžích.
Za malou odbočku z trasy naučné stezky Ranské polesí stojí i Důl Staré Ransko. Od 60. let se tam těžily barevné kovy a po ukončené této činnosti v roce 1989 už ji připomíná pouze starý těžební vozík upevněný na betonové desce zakrývající původní jámu.
