Přípravy akce za miliardy korun proto investor, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), pozastavilo. „Nesplňuje ekonomická kritéria stanovená pravidly pro využití státních finančních prostředků. Budeme pokračovat v hledání úspor a ekonomických přínosů v limitech, daných územním plánem města,“ sdělil Aleš Kratina, ředitel jihlavského ŘSD.
To ale bylo před třemi měsíci. Teď však naznačil alternativu, jež by mohla k uskutečnění stavby vést. „Nechceme tu myšlenku zcela zavrhnout. Žďár si přeložku jak severojižní, tak i ve směru na Havlíčkův Brod, zaslouží. Budeme hledat jiné cesty, například směrem ke zlevnění stavby. A ukazuje se ještě jedna zajímavá možnost,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES Kratina.
V ní dle jeho slov hraje hlavní roli právě silnice I/37, jež prochází celým městem. „Je zařazena do takzvané určené silniční sítě pro potřeby armády. A my na trase průtahu Žďárem máme historický barokní most, který orgán památkové péče nedovolí zbourat a postavit místo něj nový a širší,“ vylíčil ředitel krajského ŘSD s tím, že pro vojenské konvoje by to mohl být problém.
„Možná se nám tedy otevře cesta ve spolupráci s armádou, kde by se k ekonomice obchvatu Žďáru nemuselo přihlížet tolik jako dosud,“ míní Kratina. Zmínil také, že na generálním ředitelství spolupráce s armádou funguje. „Na Vysočině jsem ale kontakty s krajským velitelstvím armády navázal až já. Komunikuji v této záležitosti i s Univerzitou obrany. Přijde mi to logické, pro bezpečnost a obranu republiky potřebujete kvalitní infrastrukturu,“ zdůraznil Kratina, jenž stojí v čele jihlavského ŘSD od srpna 2023.
Orgány intenzivně spolupracují
Dle vyjádření Magdaleny Dvořákové, mluvčí Generálního štábu Armády České republiky (AČR), na Vysočině orgány státní správy i samosprávy s orgány vojenské dopravy intenzivně spolupracují, a to hlavně na zabezpečování přesunů a přeprav vojenské techniky. Podobně to ale funguje i v případě prověřování parametrů důležitých silnic, tedy spadajících do seznamu zmíněné určené silniční sítě.
U těchto tras je kontrolována jejich únosnost, maximální průjezdnost vojenské techniky, stav pozemní komunikace; a prosazován je i jejich případný budoucí rozvoj a údržba. „Armáda v této věci běžně spolupracuje s městy, kraji, ministerstvem dopravy, ŘSD a dalšími,“ uvedla Dvořáková.
Právě v této oblasti by se tudíž „lobování“ za žďárský obchvat mohlo případně uplatnit, neboť – jak mluvčí ostatně potvrdila – silnice I/37 v seznamu určené silniční sítě figuruje. Jaké další komunikace tam patří, ale sdělit odmítla. „Identifikace určené silniční sítě a její mapové podklady nejsou veřejně přístupné, jde o utajované informace,“ zdůraznila Dvořáková.
Jednání o obchvatu Žďáru však podle ní zatím neprobíhají. Alespoň tedy ne oficiálně. „Armáda žádnou oficiální žádost o vyjádření ke spolupráci v řešení obchvatu Žďáru ze strany ŘSD ani města neobdržela,“ sdělila v půli února Dvořáková.
Informace o tom, že by došlo v přípravě stavby k posunu, nemá ani vedení města. Žďárský starosta Martin Mrkos navíc již loni uvedl, že ekonomickou analýzu, jež nevyšla pro obchvat příznivě, je třeba brát jen jako dílčí aktivitu v průběžném prověřování. „Pro projekt to nemusí být nic fatálního,“ řekl Mrkos. Radnice také stále počítá se západní trasou stavby, vedoucí ze silnice I/37 kolem Dolního hřbitova, nad sídlištěm Klafar, dál přes zahrádkářskou kolonii a sídliště Žďár 6 až k nádraží.
Petice už má přes 1 200 podpisů
Město nechalo za 800 tisíc korun zpracovat i vyhledávací studii východní trasy – přes údolí potoka Staviště a kolem vsí Mělkovice, Vysoké, Počítky a Stržanov. Tato výrazně levnější verze ale uvázla právě ve fázi vyhledávací studie a radnice ani ŘSD s ní dál příliš nepočítají.
Dle Kratiny má hlavní slovo město. „Pokud bude akceptovat západní variantu, budeme připravovat přeložku ve stávajícím koridoru. Když se rozhodne koridor změnit, při respektování zákonného procesu jsme ochotni na novou trasu přistoupit,“ pravil Kratina s tím, že stěžejní je pro ŘSD průchodnost terénem. „V tomto ohledu otevřeně řeknu, že východní trase obchvatu nevěřím. Vede přes katastry více obcí a dotýká se zájmu chráněné krajinné oblasti, což je problém,“ míní Kratina.
Opačný názor mají odpůrci západní verze, na jejichž petici je přes 1 200 podpisů. „Technická a ekonomická studie nevyšla velmi zásadně. Aby nakonec vyšla jen ‚nepříznivě‘, byly křižovatky nahrazeny za mimoúrovňové, aby auta mohla jet co nejrychleji. Také u nádraží není nákladný tunel, ale polootevřený zářez, který znehodnotí nádraží – důležitý dopravní uzel. Nadále prosazovat realizaci této stavby je destruktivní zásah do Žďáru,“ myslí si Aleš Studený, člen petičního výboru ze spolku Žijeme Žďárem.
Petenti chtějí apelovat na zastupitele, aby žádali od ŘSD ekonomické prověření východní trasy. „To zatím nebylo provedeno a bez něj je těžké se dál rozhodovat,“ dodal Studený.
13. listopadu 2024 |
Barokní most je vyhlášeným „špuntem“Přemostění Stržského potoka na silnici I/37 u žďárského zámku je vyhlášeným dopravním „špuntem“. Když je barokní most s osmi sochami uzavřen – třeba kvůli nehodě či opravám, nelze ho objet ulicemi města. Řidiči musí dlouze cestovat přes okolní obce a i kyvadlový provoz vytváří dlouhé kolony. Adrenalinem je také přeprava nadměrných nákladů na této trase. „V roce 2008 byly kvůli frekventovanému provozu na silnici I/37 při kompletní rekonstrukci mostu sejmuty originály soch a v roce 2009 byly nahrazeny kopiemi,“ připomněla jednu z úprav památky, související s rušnou dopravou, mluvčí Národního památkového ústavu v Telči Ilona Ampapová. Originály jsou dnes k vidění na Dolním hřbitově. O žádných dalších plánovaných úpravách či dokonce přesunech podle mluvčí telčské pracoviště informace nemá. „Barokní silniční most ve Žďáru nad Sázavou má své dané parametry, pro něž byl prohlášen kulturní památkou. Je cennou a hodnotnou památkou technického charakteru a má bezesporu i hodnotu estetickou. S areálem kláštera tvoří pohledově se uplatňující dominantu a představuje doklad sochařství a kamenictví barokní éry,“ vyzdvihla hodnotu stavby Ampapová. |
