Kromě zázemí pro kreativce bude objekt sloužit i široké veřejnosti a turistům. Nabídne jim mimo jiné řadu představení, výstav a dalších akcí, z nichž mnohé budou právě výstupem z tvůrčího dění, jež se bude v centru primárně odehrávat.
Nové multifunkční prostory přibudou ve městě díky Národnímu plánu obnovy (NPO). Budování kulturně kreativních center totiž patří k jednomu z jeho okruhů. Pomoci má hlavně obnově kultury a společenského života po pandemii covidu-19.
„Z jakéhosi zla, jímž pandemie covidu před lety byla, vzniká nyní tak trochu paradoxně něco nového a krásného. Bez covidu by asi prostředky na takový projekt nebyly,“ popsala za rodinu majitelů zámku Marie Kinsky.
Plány na vznik centra podle ní rozhodně nové nejsou, myšlenka je stará už zhruba dvanáct let. Mezitím se v areálu uskutečnila řada uměleckých rezidencí, kdy účastníci z celého světa - od známých jmen až po teprve se rodící talenty - měli možnost v unikátních kulisách památky tvořit a pilovat svá vystoupení. Nyní budou mít zájemci k dispozici zcela nové, moderní prostory, odpovídající zázemí i následné větší možnosti prezentace výsledků své práce.
Centrum bude sloužit třeba také firmám, jež mohou podnětné prostředí použít pro svůj rozvoj. „Někdy je třeba opustit kanceláře a tvořit, kreativně myslet, diskutovat nebo spolupracovat s dalšími tvůrci v jiném prostředí,“ míní Marie Kinsky.
Uspořádání jako by bylo neustále v pohybu
Už teď má vznikající zařízení řadu partnerů. Kromě Žďáru a Nového Města na Moravě a jejich příspěvkových organizací jsou to i některé krajské organizace z oblasti kultury a umění - třeba Horácké divadlo, krajská knihovna, muzea i galerie. „Memorandum o spolupráci je v tuto chvíli uzavřeno s dvaadvaceti subjekty,“ uvedla Kinsky. Figurují v něm i některé školy, například Vysoká škola polytechnická v Jihlavě.
„Právě synergie mezi minulostí a současností, mezi lidmi i obory, to je něco, co by měl NPO po letech covidu nastartovat. Za pandemie se lidé uzavřeli do svých domovů, teď je třeba tu spolupráci a vztahy mezi nimi zase obnovit, protože společnost teď bohužel není v dobré kondici,“ shrnul Ondřej Chrást, náměstek ministra kultury.
Žďárský zámek nabízí turistům novou trasu pokaždé s jiným výkladem |
Při rekonstrukci a přestavbě konventu budou některé jeho části zachovány, vzniknou ale i nové dostavby, aby objekt účelně umožňoval cirkulaci lidí, myšlenek a rovněž světla. „Architektura a celé uspořádání jsou udělány tak, aby vše mohlo být neustále v pohybu,“ zdůraznila Kinsky. Také většina technického vybavení v objektu bude mobilní; s jeho uskladněním se počítá v suterénu budovy.
Do přízemí centra se pohodlně dostanou rovněž imobilní návštěvníci nebo třeba maminky s kočárky, a to díky nově vybudované rampě. A také zbytek objektu bude bezbariérově přístupný, výtah povede až do podkroví. První podlaží nabídne velký sál s kapacitou pro zhruba 250 lidí. K němu má náležet i sociální zázemí a další navazující prostory, třeba pro krátkodobé výstavy.
Podkroví poslouží pro nový cirkus
Druhé podlaží, kde dříve bývala expozice baroka ze sbírek Národní galerie, bude zčásti výstavní, zčásti poslouží pro takzvaný coworking. „Bude tam probíhat spolupráce mezi umělci, firmami, školami. Vznikne unikátní pracovní prostor, kde lidé budou společně něco vytvářet,“ nastínil projektový manažer zámku Ladislav Bárta. To, co kreativci vytvoří, mohou pak podle něj prezentovat například v již zmíněném prvním patře centra.
Asi nejatraktivnější částí stavby bude velký podkrovní sál, jenž pojme až 450 osob a bude jej možné rozdělit i na více menších prostor. Výška stropu činící bezmála osm metrů dovolí i realizaci nejrůznějších tanečních, akrobatických a novocirkusových vystoupení.
Výstavba žďárského kulturně kreativního centra vyjde na zhruba 200 milionů korun, přičemž z NPO byl záměr podpořen částkou 155 milionů. Dalších 27 milionů přidal Kraj Vysočina, zámek Žďár pak do projektu vloží přibližně 15 milionů korun.
V Česku by měla kulturně kreativní centra fungovat téměř v každém regionu. Mezi vybrané projekty, mezi něž na Vysočině patří právě Žďár, byly loni z NPO rozděleny téměř 2,6 miliardy korun.
13. července 2024 |