Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Vše je jinak, zjistili historici. Na zámku prohodí západ s východem

  • 3
Historici, kteří pracovali na obsáhlé knize o zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, přišli v archivech na nové skutečnosti. Památkáři se až dosud mylně domnívali, že západní křídlo patřilo hraběti a východní hraběnce. Jenže všechno bylo jinak a zámek čeká velké stěhování.

Na publikaci s názvem Proměny zámeckého areálu v Jaroměřicích nad Rokytnou, která má 582 stran a váží dva kilogramy, pracovalo šest badatelů pět let.

„Je v ní shrnuté všechno, co jsme o zámku kdy věděli a co se nově podařilo vybádat ve vídeňských archivech. Nikdo jiný už v budoucnu nic zásadního pravděpodobně neobjeví,“ tvrdí kastelán zámku Radim Petr.

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou

Kniha doplněná bohatou fotodokumentací se zabývá historií zámku, jeho slohem, uměleckými sbírkami, barokní zahradou a věnuje se i hudební tradici, která je se zámkem spojená.

Na popud hraběte Jana Adama Questenberga, za jehož éry byl zámek centrem kulturního života, zde totiž jeho komoří František Václav Míča složil i první českou operu O původu Jaroměřic.

Mezi autory nechybí Petr Fidler z Rakouska, který se historii zámku věnoval už jako student. Společně s ním se na publikaci podíleli Holanďanka Lilian Ruhe, jež zpracovávala obrazovou sbírku zámku, Jana Perutková, Lenka Křesadlová, Jana Spáčilová a Tomáš Valek.

Záhadu knihovny pomohly vyřešit účty za okna i malby na stěně

Vědci se tři roky pídili po nových informacích v archivech. Znovu například prošli materiály Moravského zemského archivu, kde se Fidlerovi podařil průlomový objev.

„Odjakživa tvrdíme, že západní křídlo zámku bylo hraběte a východní obývala hraběnka. Pan profesor nám tuto teorii převrátil,“ přiznává kastelán Petr.

Historik totiž dohledal v archivu účty za šestnáct oken do hraběcí knihovny. Díky tomu se podařilo zjistit, že obsáhlá knihovna hraběte Questenberga byla umístěna ve východním křídle zámku.

„Pořád nám nesedělo, kde knihovna byla a kde měl hrabě Jan Adam Questenberg uložených těch svých 12 tisíc knižních svazků, které si z velké části přivezl ze své kavalírské cesty. Nevycházelo nám, jak se mohla do západního křídla zámku vejít a jak tam byla namontovaná, když byla přes dvě patra. Neseděly ani další věci. Třeba při sondážích byly v místech, kde měly být regály s knihami, objeveny nástěnné malby. Teď už nám je to jasné, takže budeme převracet zámek. Z hraběcí ložnice bude hraběnčina ložnice a tak dále,“ doplňuje kastelán s tím, že úpravy budou postupné.

Faktu, že se hraběcí křídlo nacházelo v jiné části zámku, než se dosud myslelo, napovídají i další detaily z interiérů.

„Například taneční sál a čínský kabinet je čistě dámská záležitost. Ukazuje na to drobný stoleček určený pro hraběnku a další detaily, které nám teď do celé skládanky konečně zapadají. Hrabě totiž potřeboval ve své pracovně mnohem větší stůl, aby si tam mohl dát všechny své noty, plány a mapy, které potřeboval pro svou práci,“ konstatuje Petr.

V budoucnu se tak návštěvníci jaroměřického zámku dočkají úplně nového výkladu. „Na scénáři a změně názvosloví už profesor Fidler pracuje,“ upozorňuje kastelán.

Kdepak italské, návrh kulis divadla v Benátkách je z Jaroměřic

Další velký objev se zcela náhodou podařil v národní knihovně ve Vídni. Badatelka objevila osmnáct návrhů divadelních scén, které si nechal hrabě Questenberg vytvořit pro představení uváděná na jaroměřickém zámku. Na jejich základě pak zase vznikly nové kulisy do divadla v Benátkách. Když vyhořelo, půjčili si tyto návrhy a na jejich základě vytvořili nové dekorace.

„Znovuobjevené návrhy divadelních scén jsou na okrajích podepsány Questenbergovou rukou. Víme, že byly vytvořené v roce 1726 k operám, které se hrály v zámeckém parku. Takže to, co je teď v Benátkách a vydává se za italské, je ve skutečnosti jaroměřické,“ pyšní se kastelán.

Letošní turistická sezona začala na jaroměřickém zámku na Velký pátek. Na návštěvníky zde znovu čekají čtyři prohlídkové trasy.