Zimní měsíce v dětském domově na budkovském zámku v několika posledních letech vypadaly podobně - při chladném či mrazivém počasí se musela okna historické budovy šroubovat do okenních rámů či jinak utěsňovat.
„Okna byla už stará, nefunkční. Oblepovali jsme je různě izolepou nebo na parapet dávali deku, aby na děti moc netáhlo,“ vzpomíná ředitelka dětského domova Jiřina Kühnelová.
To vše už nově nebude platit.
 |
V pátek totiž došlo ke slavnostnímu ukončení rok a půl trvající rekonstrukce. Během ní majitel dvoupatrového objektu ze 14. století, kterým je Kraj Vysočina, nechal za 22 milionů korun opravit nejen stará okna. „Opravila se také fasáda, jak na vnitřním oválu, tak i ta venkovní,“ upřesnila Kühnelová.
„Dodatečně byla do projektu zahrnuta i obnova schodiště a oprava opěrné zdi. V nádvoří objektu byly provedeny restaurátorské práce na kamenných ostěních dveří. Vše probíhalo pod dohledem památkářů,“ pronesl krajský radní pro majetek Karel Janoušek (Starostové pro občany).
Starosta obce chválí hospodaření kraje
Zámek dostal vnější podobu odpovídající dochovaných historickým fotografiím.
Původní vodní tvrz Jana z Budkova byla v 16. století přestavěna v pozdně gotickém stylu, následně na gotický zámek s pozdními barokními interiérovými úpravami. Jako dětský domov je objekt v Budkově využíván od padesátých let minulého století.
„Když se mě někdo zeptá na zámek, který je středem pozornosti a dominantou obce, je pro mě symbolem toho, že se kraj zachoval jako řádný hospodář,“ uvedl starosta obce Jiří Záškoda.
„Zámek mohl prodat, mohl by sloužit jinému účelu. Ale má velikou historii a je spjatý s dětmi. Slouží dětem, které nemají to štěstí na zázemí a podmínky, jaké by si zasloužily,“ připomněl starosta.
Od roku 1949 zámkem postupně prošly nejen československé, ale i korejské, řecké či španělské děti. „Doufám, že ještě nějakou dobu bude dětem sloužit,“ vyslovil přání Záškoda.
Umístění dětí se v budoucnu změní
Podle radního pro školství Jana Břížďaly (Piráti) byla rekonstrukce nutná navzdory tomu, že se umístění domova má v budoucnu změnit. Dle plánů transformace péče o děti by totiž měly dětské domovy fungovat v samostatných rodinných domech. Na Vysočině to však, jak radní upozornil, nebude dřív než za pět let.
„Dostáváme dotazy, proč investujeme do objektu, jako je Budkov, když víme, že do několika let ho budeme muset opouštět. Ale je to kvůli tomu, abychom zvýšili standard po tu dobu, kdy budeme muset toto pracoviště ještě využívat, ať už z hlediska energetiky nebo životního komfortu pro umístěné děti,“ řekl Břížďala.
„Jsme dost kritizováni, že zámek není vhodný pro děti. I když musím říct, že my se tu cítíme velice dobře, zvlášť když tady k tomu máme dvanáctihektarový park. A to je pro děti úžasné prostředí,“ řekla ředitelka domova Kühnelová.
Mnohé děti se na zámek vrací od pěstounů
Na zámku, který naposledy prošel částečnou rekonstrukcí v sedmdesátých letech minulého století, je nyní plný stav. „Čtyři rodinné skupiny, po osmi dětech,“ uvedla Kühnelová s tím, že se jedná o složité životní osudy.
„Jejich rodiče jsou v některých případech těžcí alkoholici, jsou zde týrané nebo zneužívané děti,“ dodala ředitelka. Ale také děti, které se vrací z péče pěstounských rodičů. „Těch máme čím dál, tím více,“ uvádí ředitelka dětského domova s tím, že podle ni často pěstouni nejsou na svou péči dostatečně připravovaní.
„Oni si děti berou, když jsou malé, hezké, milé. Ale málokdo přemýšlí o tom, že to dítě má nějaký genetický potenciál, který zdědilo po rodičích. A těžko se s ním pracuje,“ vysvětluje Kühnelová.
„A když pak děti dospějí do určitého věku - deset, dvanáct, patnáct let, tak se pak ty geny projeví úplně naplno. A poté soud znovu žádají o zrušení pěstounské a o předání do ústavní péče,“ dodala ředitelka ústavu.
