„Dělali jsme tam průzkumné sondy kvůli odvlhčení nádvoří, potřebovali jsme vědět, kam tudy odchází dešťová voda i klasická kanalizace,“ řekla Dana Závodská, vedoucí oddělení památkové péče na jihlavském magistrátu.
Výzkum potvrdil, že pod nádvořím se nachází problematický nevyužívaný sklep, který zřejmě přispívá k zadržování vody pod nádvořím. Podle Závodské zchátralé sklepení hrozící zřícením chtěli zasypat už někdejší majitelé zámku před rokem 1945, tedy příslušníci šlechtického rodu Collalto.
„Sklepení je pod ohradní zdí nádvoří. Už Collaltové začali s jeho zasypáváním, sklep zadržoval vodu, která jim ničila hradby. Sklep zmapujeme, zaměříme a zasypeme, tím se podloží zpevní,“ řekla Závodská.
Vlastní archeologický výzkum podle dosavadních informací zásadní nálezy nepřinesl. „Čekáme ještě na oficiální zprávu od archeologů z Masarykovy univerzity, kteří průzkum prováděli. Nyní je však v této fázi průzkum hotový, výkop je zasypaný,“ řekla památkářka.
V betonových stěnách budou nutné průduchy
Archeologové ale našli například původní opěrnou stěnu nádvoří. „Jsem ráda, že na zámku byly nyní výzkumy provedeny, každá trocha práce přispěje k záchraně zámku,“ řekla starostka Brtnice Miroslava Švaříčková.
Problém s vlhkostí na nádvoří zřejmě podle Závodské vznikal už za éry Collaltů v minulém století. Ti byli vlastníky brtnického panství od roku 1622 až do roku 1947, kdy se po poválečné konfiskaci majetku československým státem vrátili na své rodové sídlo Castello di San Salvatore u italského města Susegana.
„Opěrné stěny, vystavěné už Collalty, obsahují mnoho betonu. Jsou nepropustné, bude nutné v nich udělat průduchy,“ upřesnila Závodská.
Přes zimu se bude na zámku dělat stavebněhistorický průzkum druhého a třetího nádvoří, na jaře začne oprava kanalizace na třetím nádvoří. „Nyní budeme odebírat vzorky zdiva kvůli přípravě odvlhčení,“ dodala Závodská.
Části zámku pocházejí z hradu Rokštejna
Předběžný průzkum zdiva zámku už ale podle památkářky přinesl zajímavý poznatek, sahající ještě do doby před Collalty, tedy do časů původních budovatelů brtnického hradu. Těmi byla až do pobělohorské porážky moravská odnož rodu Valdštejnů, nazývaná Brtničtí z Valdštejna.
Brtničtí sídlili od roku 1399 na blízkém hradu Rokštejně a zřejmě od stejné doby také na Brtnici, kde tamější tvrz postupně přestavěli na hrad, předchůdce dnešního zámku.
„Když Valdštejnové odcházeli z Rokštejna, tak odtud vzali kamenné ostění a jiné části a použili je na stavbu brtnického hradu. Zjistilo se to například díky kamenickým značkám, ale i díky porovnání oskenovaných stavebních prvků z Rokštejna,“ přiblížila Závodská.
Odvlhčení třetího nádvoří si zřejmě vyžádá i rozebrání a přemístění barokní kašny na třetím nádvoří, pod kterou se nachází poškozené potrubí na odvod dešťové vody. „Po zrestaurování se už zřejmě na původní místo nevrátí. Původně totiž stávala v zahradě před vstupem do zámku,“ pravila Závodská.
Koncert upozorní i na spojení s Valdštejny
Mezitím pokračují další akce na zviditelnění zámku, který patří mezi nejohroženější památky Vysočiny. Na jeho stavu se po roce 1989 podepsala desetiletí neúdržby kvůli vleklému vlastnickému sporu.
Spolek Zámek Brtnice na zámku 30. září od 17 hodin pořádá koncert Theatrum Mundi: Anima & Corpus. Hudbu z 13. až 15. století zde zahraje soubor La Bilancetta.
„Koncertem chceme upozornit, že zde byli po staletí nejen Collaltové, ale také na dobu dvou staletí, kdy panství s brtnickým zámkem patřilo moravským Valdštejnům,“ sdělil předseda pořádajícího spolku česko-španělský houslista a muzikolog Eduardo García Salas.
Ten také v zastoupení majitele už třetím rokem pro zámek shání kupce a investora oprav. Dosud však neúspěšně. „Jednáme nyní s jistým obchodníkem, který by mohl zámek nabízet širšímu okruhu zájemců,“ řekl Salas.
Cena zámku nebyla oficiálně zveřejněna, může se však jednat o desítky milionů korun. Další stamiliony si ale vyžádá jeho rekonstrukce. Majitelem zámku je Spolek Svébyt Brtnice, jehož předsedou je pražský architekt Oleg Rybnikář.
