V přízemí severovýchodního křídla je v plánu vybudovat kavárnu a také multifunkční sál s minikinem pro čtyřicet diváků. MF DNES to sdělil starosta obce Pavel Koníř.
„Celá rekonstrukce by stála hrubým odhadem asi dvacet milionů, takže bude záležet, jak se nám podaří sehnat peníze. Bohužel se rekonstrukce nedá dělat na etapy, protože přízemí a patro zámku jsou na sobě závislé,“ řekl Koníř. Roční rozpočet Větrného Jeníkova přitom činí asi 27 milionů korun.
Zámek ve Větrném Jeníkově patří k oblíbeným místům konání svateb, hojně využívaná je obřadní síň, která v zámku dlouhodobě funguje.
Zatímco severovýchodní část zámku je vybydlená a prakticky prázdná, jihozápadní křídlo a polovina střední části zámku je využívaná. Tam funguje kromě obřadní síně úřad městyse, pošta, Muzeum aviatiky a čs. letců RAF, je zde i úspěšná obecní knihovna, fotoateliér a rovněž zrcadlový sál, který je využíván pro jógu, tanec, šerm či zumbu.
Bagrista vytáhl z hlíny kované torzo altánu
V interiérech severovýchodního křídla by mohly být umístěny unikátní exponáty, které po desetiletích opět spatřily světlo světa teprve před několika týdny. Jsou jimi kovová zdobená torza někdejšího zámeckého altánu a fontány, která se podařilo náhodně najít v zemi západně od zámku během bourání starých dřevníků.
„Pod jedním základem dřevníku trčely ze země dráty, tak je bagrista začal tahat a vytáhl chomáč pokrouceného železa. Záhy se ukázalo, že to jsou zbytky kovářské práce z přelomu 19. a 20. století a místní pamětnice nám potvrdila, že to jsou kované prvky z altánu, který kdysi vedle zámku stával,“ popsal Koníř.
Zámek v Jeníkově v zimě utrpěl, po sto letech je nutné opravit střechu |
„Archeologicky to zřejmě zajímavé není, ale pro nás je to cenný exponát. Očistíme ta železa, necháme zrestaurovat a pak vymyslíme, co s nimi dál, aby tu zůstaly jako exponát,“ doplnil starosta.
Při obnově zámku by měl v jeho sousedství altán opět vzniknout. Problém je však podle Koníře v tom, že neexistuje obrazový doklad, jak altán vypadal. „Budeme moci vycházet jen z předpokladů a svědectví pamětnice,“ míní Koníř.
Část z nalezených torz však podle něj ukazuje, že možná už dříve někdo část z nich využil – mezi nálezy je totiž i jakýsi „hřeben“ se zbytky odlámaných plotových tyčí.
Ačkoli pro to zatím není důkaz, tak nalezená torza naznačují podle Koníře podobnost s prací kovářské a zámečnické dílny Alexandra Nehra, který působil na vídeňském císařském dvoře. Nehrova dílna pro jeníkovský zámek při jeho novobarokní rekonstrukci v letech 1904 až 1906 za tehdejšího majitele Richarda Fiedlera vypracovala dodnes dochované brány a další kované prvky.
Lidé mohou nahlédnout od sklepů až po půdu
Pro zviditelnění zámku i projektu jeho obnovy zde pořádá městys od loňského prosince návštěvnické prohlídky. Během dvou hodin zájemci uvidí ze zámku takřka vše, včetně půdy a sklepení, vyjma posledního dosud obývaného zámeckého bytu a soukromého fotoateliéru.
„Lidé přijíždějí z celé republiky, zájem je solidní. Máme tady návštěvníky z řad těch, kteří se zajímají o málo známé zámečky a podobné památky. Zámek se dřív otevíral zcela výjimečně, například na sraz rodáků, a to nás mrzelo,“ řekla průvodkyně Eva Konířová.
Zámek vysává obecní rozpočet, radnice ho ale nikdy prodat nechtěla |
Dochovala se jen malá část původního vybavení zámku, protože někdejší majitelé si při prodejích nemovitosti svůj majetek většinou odvezli s sebou. V zámku jsou však dochované například původní pseudobarokní lustry, část nábytku, kachlová kamna či detaily interiérů.
„Když byl po roce 1948 zámek předěláván pro nové využití, naštěstí byly původní malované stropy zakryty sníženými podhledy pro snadnější vytápění, takže se ty původní stropy nad nimi zachovaly,“ řekla průvodkyně Konířová.
