Diváci na plátně sledovali pouze jeho přímý přenos. Zahájení začalo na dřevěné festivalové konstrukci na Masarykově náměstí v Jihlavě, kde moderátoři z divadla Vosto5 Jiří Havelka a Ondřej Cihlář vedli bilanční rozhovor s ředitelem festivalu Markem Hovorkou.
Odtud se vydalo na cestu do DKO také několik bizarních postav ověšených svítícími ranci či podivnými konstrukcemi, průvod doprovázel fanfárami trubač.
„Letošní festivalové téma Co si neseme na zádech tak na okamžik získalo hmatatelnou podobu,“ dopověděla mluvčí festivalu Michaela Jurenová.
Organizátoři prestižní filmové přehlídky měli dokonce připravené řešení pro případ, že by přímému přenosu vypadl signál, což se stalo dvakrát. Na pódium okamžitě vyšli herci divadla Ochotní pro cokoliv Martin Švec a Martin Sita v rolích techniků, kteří v recesistické skeči vysvětlili, kdo a jak se o technické zabezpečení stará.
U „křestního sloupu“, kterým byl sloup trolejového vedení u zastávky před DKO, společně s členy průvodu pokřtil svou novou knihu Kinematografie a stát v českých zemích 1895–1945 porotce a filmový historik Ivan Klimeš.
Již ve vestibulu DKO pak vyhlásil vítěze ceny Respektu jeho šéfredaktor Erik Tabery: ocenění obdržela reportérka České televize Markéta Dobiášová za reportáž Obchod s nadějí o sporných obchodech s experimentální léčbou rakoviny.
Zkoumala emoční svět aktérů
Po už tradičnějším zahájení, kdy průvod konečně v doprovodu kameramana, osvětlovače a přenosového technika dorazil až do kinosálu, následovala úvodní festivalová projekce. Byl jí film scenáristky Petry Nesvačilové Zákon Helena o policistce Heleně Kahnové, která spolu s kolegou Tomášem Gregorem rozbila takzvaný Berdychův gang. Kahnová se ve filmu nezabývala rekonstrukcí kauzy, ale zkoumala emoční svět jejích aktérů.
Paradoxním závěrem filmu byla nezodpovězená otázka, zda morálka vítězí, a také konstatování pozitivního přátelského vztahu, který k sobě našli policistka Kahnová ašéf gangu David Berdych po svém loňském propuštění (odpykal si jedenáct let vězení).
„Kahnová se jeho případem intenzivně zabývala sedm let a zřejmě právě díky té tak dlouhé době mezi nimi ten těžko pochopitelný vztah vznikl,“ řekla v diskusi po projekci Nesvačilová.
Na začátku natáčení si prý myslela, že natočí film o tom, jak se lidé mohou měnit k lepšímu. „Díky natáčení jsem ale zjistila, že lidé z této kauzy jenom přestali své skutky páchat, ale jejich myšlení zůstalo stejné. To mě zarazilo,“ přiznala. Včera měl film reprízu.
Ve čtvrtek bude promítán například v 17:30 hodin v DKO rakouský snímek Volební jízda a po něm český film Provedu: Přijímač.
