Záchranné práce zatím přišly na více než osm milionů korun. Na opravy třítisícovému městu přispívá ministerstvo kultury. „Není to jednoduchá věc. Na jedné straně něco vybudujeme a na druhé nám to začíná padat,“ uvedla starostka Miroslava Švaříčková (ODS).
Nejhorší místa, která potřebují co nejdřív opravit, vybírá město po poradě s památkáři a archeology z brněnské Masarykovy univerzity. „Na to se pak shánějí zdroje,“ řekla starostka.
Archeologové provádějí na Rokštejně průzkum od osmdesátých let minulého století. V údolí, kde stojí, totiž měla být vybudována přehrada.
Letošní záchranné práce na hradě budou stát stovky tisíc korun. V červnu odborná firma opravila část obvodového zdiva v jeho východní části, teď dělníci spravují rozpadající se pilíř u vstupu.
Rokštejn je oblíbeným cílem výletů pro tisíce lidí
Do zdí vracejí vypadané kameny a upevňují je vápennou maltou. Na vršek ohradních zdí dávají drny. „Tráva to zaroste a utáhne,“ vysvětlila Švaříčková. Dříve už byly opraveny zdi hradního paláce a podařilo se zpřístupnit 17 metrů vysokou věž.
Loni se Brtnice pokusila sehnat v takzvaných norských fondech peníze na úpravy, díky nimž by se na Rokštejně mohly konat kulturní akce a díky kterým by také mohl být hrad přes noc uzavřen. Zdi totiž podle starostky ničí lidé, kteří přes ně přelézají. Peníze ale město nedostalo.
Kolem Rokštejna ročně projde několik tisíc lidí. Vede tudy cyklostezka směřující od Jihlavy do Rakouska i turistická cesta z Brtnice.
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1289. Koncem čtrnáctého století se hrad dostal do rukou Valdštejnů. Když byl za husitských válek pobořen, Valdštejnové přenesli své sídlo do Brtnice a Rokštejn opustili.
