„Ocenění jsem z mého pohledu získal tak trochu expedičním stylem, protože ten první pokus, podobně jak to občas bývá i na horách, před osmi lety nevyšel. Jen to nebylo proto, aby člověk zachránil svůj život, ale čest,“ popsal Radek Jaroš v narážce na to, že vyznamenání již v minulosti dostat mohl, ale odmítl jej převzít z rukou tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.
Devětapadesátiletý horolezec už nevěřil, že bude následovat nějaký druhý pokus. „O to víc si ho teď vážím. Byla pocta sedět tam ve společnosti lidí, kteří toho tolik dokázali, a přebírat ocenění z rukou člověka, jehož si velmi vážím,“ řekl Jaroš.
Státní vyznamenání jsou hlavně pro muže? Pavel by mohl nasadit jiný trend |
Medaile je pro něj nejen uznáním jeho výkonů z hlediska horolezeckého, sportovního, ale i cesty, která k nim vedla. „Věřím, že to může být motivace pro řadu lidí v jakékoliv činnosti či oboru - aby se nevzdávali, překonávali překážky a šli za svými vrcholy, ať již sportovními, či životními,“ míní Jaroš.
Při samotném udělování vyznamenání na Pražském hradě se horolezec dle svých slov setkal s mnoha významnými osobnostmi. Krátce pohovořil třeba s Jiřím Bartoškou či Viktorem Preissem.
„Mrzí mě, že jsem se nakonec nedostal k Martě Kubišové, kterou moc obdivuji. Je pro mě symbolem člověka, co si dokázal stát za svými názory, odnesl to, ale stejně nezahořkl,“ podotkl sportovec.
Krátce si promluvil i s prezidentem Pavlem. A pozval ho na Vysočinu. „Říkal jsem mu, že až bude mít potřebu nebo chuť si oddechnout od úřadu, ať se klidně ozve - rád ho vezmu na některou z mnoha místních skal,“ prozradil horolezec.
Mezi další vyznamenané vysočinské osobnosti patří Jiří Chvála, vysokoškolský pedagog a sbormistr z Moravče na Pelhřimovsku, či rodák z Třebíče žijící ve Francii, malíř, grafik a sochař František Mertl. In memoriam byl oceněn pilot 310. československé stíhací perutě RAF Stanislav Zimprich, rodák z dnešního Havlíčkova Brodu.
16. července 2013 |
