V tuzemsku peletami zatím topí asi 27 tisíc domácností. Jejich počet narůstá i s tím, jak se v regionech rozšiřují kotlíkové dotace. Každoročně takových domácností asi tři tisíce přibude.
Povědomí o peletách mají však Češi podle průzkumu agentury STEM/MARK zatím malé. Na dotaz, jaký způsob vytápění je napadne, když se řekne ekologické vytápění, lidé spontánně nejčastěji jmenovali solární panely (24 %) a tepelná čerpadla (22 %). Dřevěné pelety byly až na šestém místě se čtyřmi procenty hlasů.
„Peletky děláme po Evropě v osmi závodech. Největší se nacházejí ve Švédsku, nejnovější je ten ve Ždírci nad Doubravou,“ zmínila produktová manažerka nadnárodního koncernu Stora Enso, do nějž ždírecká pila patří, Marion Le Roy-Loikala.
Vysočinský závod loni vyrobil 77 tisíc tun pelet. Je druhý největší v republice. Vyšší produkci má pouze peletárna Mayr-Melnhof Pellets v Paskově na Frýdecko-Místecku.
Tuna pelet stojí 6 tisíc korun. Na vytopení domu je třeba pět tun
„Ze Ždírce nad Doubravou zatím směřuje 74 procent pelet na export, nejvíce do Itálie a Rakouska. Chtěli bychom ten poměr otočit. V tuzemsku je ale zatím velký převis výroby nad poptávkou,“ pravil obchodní manažer ždírecké Story Enso Tomáš Krčil.
Cena za tunu pelet se pohybuje podle předsedy Klastru Česká peleta Vladimíra Stupavského okolo 6 tisíc korun. Na vytopení rodinného domu přitom padne čtyři až pět tun na rok. Letní ceny jsou nižší, okolo pětitisícovky za tunu.
Stupavský doplnil, že peletové kotle se v automatizaci a bezobslužnosti přibližují elektrickému, plynovému nebo olejovému vytápění. Pelety jsou také třeba na rozdíl od uhlí obnovitelným zdrojem.
Nadnárodní koncern Stora Enso zaměstnává 26 tisíc lidí ve 30 zemích světa. Kromě dřevěných produktů dělá i obalové materiály. Také je druhý největší producent papíru na světě. Tržby koncernu se loni pohybovaly okolo 10 miliard eur. Většinoví vlastníci jsou z Finska.
Ždírecká pila firmy Stora Enso ročně zpracovává skoro milion metrů krychlových kulatiny, hlavním produktem je stavební řezivo.
Dřevěné bytovky a mrakodrapy v Česku omezuje zákon Ačkoliv to tak nevypadá, budova muzea vína ve francouzském Bordeaux byla postavena ze dřeva. V australském Sydney stojí první kancelářská budova na světě postavená na bázi dřeva. Stejně byly vybudovány i geologická stanice v Grónsku a architektonická perla - muzeum vína ve francouzském Bordeaux. „Muzeum například vypadá zvenčí jako kus kovu, ale je to jinak - je ze dřeva,“ upozornila produktová manažerka nadnárodního koncernu Stora Enso Marion Le Roy-Loikala. „Technologicky je možné stavět ze dřeva i jedenáctipatrové budovy. Záleží na legislativě té které země, zda to umožní,“ doplnila Finka během konference, která se konala na pile ve Ždírci nad Doubravou. V Česku je výška dřevostavby zatím zákonem limitována dvanácti metry - z požárních důvodů. Podle manažerky koncernu jsou ve světě patrné i jiné moderní trendy. „Například v Japonsku rodiče rádi dávají děti do mateřských školek, které jsou postavené ze dřeva. Předškoláci se v těchto budovách cítí dobře, lépe se soustředí,“ řekla Marion Le Roy-Loikala. |
