Móda a krize první republiky stvořily tašku síťovku, ukazuje výstava

  12:13aktualizováno  12:13
Před sto lety začal Vavřín Krčil organizovat na Žďársku podomáckou výrobu síťkovaného galanterního zboží. Měl pod sebou až pět set lidí. Jenže levná japonská konkurence odvětví ochromila. Krčila zachránil spásný nápad vyrábět síťované tašky. Používají se dodnes. A jejich vývoj ukazuje výstava.

Krčil kolem roku 1926 přišel se spásným nápadem zaměřit se na lehké, skladné tašky, zvané trhovky či síťovky. | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

Ta technika není vůbec jednoduchá, svého času se ji však musely naučit i malé děti. Za první republiky se síťkováním a síťováním živily nebo si jimi alespoň přivydělávaly stovky rodin na Žďársku.

Nová výstava žďárského Regionálního muzea s názvem Necovaný svět, která potrvá do 24. března, připomíná činnost Vavřína Krčila. Ten se proslavil především jako vynálezce tašky síťovky. Právě před sto lety začal organizovat podomáckou výrobu ručně síťkovaných, lidově řečeno necovaných (z německého Netz - síť, pozn. red.) věcí.

„Vavřín Krčil se musel v jedenácti naučit síťkovat, aby mohl pomáhat živit rodinu výrobou síťkovaných čepců. Denně jich musel vytvořit půl tuctu za odměnu pět krejcarů,“ líčí spoluautor výstavy Stanislav Mikule s tím, že kilogram chleba tehdy stál půl krejcaru.

Slibnou kariéru u dechové hudby 23. pěšího pluku v Budapešti, kam jej dostal matčin bratr a kde hrál na fagot, však zhatila krční nemoc, která zanechala trvalé následky.

Neměl peníze na patent, a tak i při výrobě tašek měl konkurenci

„Po první světové válce se vrátil a zřídil si živnost na prodej galanterního, střižního a soukaného zboží, vlasových sítěk a osvětlovacích prostředků,“ popisuje Mikule další z životních zvratů.

Vavřín Krčil prodával i do zahraničí. Jelikož organizoval podomáckou výrobu, měl pod sebou až pět set osob. V chudém zemědělském regionu síťkovaly ženy, děti a občas také muži. „Za tucet sítěk platil 25 korun,“ zmiňuje historik.

Jenže ouha, móda krátkých sestřihů a také levná japonská konkurence ochromily celé odvětví, v Československu značně rozšířené.

Fotogalerie

Krčil však kolem roku 1926 přišel se spásným nápadem zaměřit se na lehké, skladné tašky, zvané trhovky či síťovky. Jejich ucha tkali na speciálním stávku, který Krčil vymyslel, později si nechal techniku zhotovení ucha i patentovat. Žďárské síťovky se prodávaly i do Kanady, alpských zemí, ale i do severní Afriky.

I v této kategorii však brzy našel velkou konkurenci, protože neměl peníze na mezinárodní patent.

Ve své době nechyběla síťovka snad v žádné domácnosti v Československu. Objevila se i ve známém seriálu Arabela nebo v britské sérii Mr. Bean. Nakonec přežila i éru igelitových tašek a vyrábí se, i když už ne výhradně ručně, dodnes. Město Žďár ji před třemi roky zařadilo mezi svoje propagační předměty.

Jedno očko musí být jako druhé, žádné chyby se neodpouští

Když budete mít to štěstí jako autor tohoto článku a natrefíte v budově žďárské Tvrze na Jarmilu Krejčovou, která ve čtvrtek a v pátek výstavou provází, ukáže vám základy síťkování. S pomocí dřevěného válečku, jehož velikost předurčuje velikost ok, a jehlice s navinutým materiálem, jde zručným síťkařkám práce rychle od ruky.

Síťování, nebo síťkování?

Výroba sítěk vzešla z oboru, kterému se běžně říká síťování. „Sám Vavřín Krčil ale vždy rozlišoval síťování od síťkování a sítování. Posledním termínem se označuje zhotovování výpletů do sít z koňských žíní nebo z drátů,“ vysvětluje historik Stanislav Mikule.

Síťování se týkalo zhotovování sítí na chytání ryb, ptáků, zvěře, později například sítí pro míčové sporty nebo dopravu, to byly například sítě do autobusů či letadel. „Síťkování, tedy vázání malých ok z jemného materiálu, je technikou uplatňovanou v oděvnictví. Od síťování se lišila menšími rozměry nástrojů a na rozdíl od něj nikdy nebyla průmyslovou výrobou,“ upřesňuje terminologii spoluautor výstavy.

„Pro mě je těžké utahovat uzlík a postupně vytahovat prsty, malík naposledy. Ze všech stran musí být materiál napnutý, než jej utáhnete, aby byla všechna očka stejná. Každá chyba se projeví na pravidelnosti,“ upozorňuje průvodkyně.

Chyby se totiž těžko napravují. „Očka jdou velice špatně párat, zatímco u příbuzných technik, jako je pletení, háčkování, trhání, paličkování, se dá snadněji vrátit zpět,“ srovnává Jarmila Krejčová.

Dekorativní výrobky jsou ještě složitější, na základní síť se dodatečně vyšívá druhá vrstva. Tak vznikl například i impozantní závěs s názvem Horácká svatba, který je v muzeu také vystavený. Zabírá plochu 10 metrů čtverečních.

„Zhotovila ji Krčilova manželka Marie. Na jednom metru plochy je 22 500 ručně vázaných uzlů, zhotovení obrazu trvalo 650 hodin,“ ohromuje čísly Mikule.

V 50. letech si hotel Pupp objednal síťoviny za milion a čtvrt

Ve své době bylo síťkované nebo síťované kdeco. Například přehoz na kanape, výplet kočárku, záclony do oken, rukavičky nebo sítě pro míčové sporty.

V luxusních hotelech a lázních se v 50. letech prosadily prémiové záclony. „Například karlovarský Pupp, tehdy Grandhotel Moskva, si objednal věci v hodnotě 1,2 milionu korun,“ zmiňuje Mikule.

To už měl Vavřín Krčil za sebou znárodnění svého majetku a také věznění ve Valdicích. Totalitní režim jej coby živnostníka cíleně likvidoval. Zemřel v roce 1968.

Jeho nástupce, třetí syn Oldřich, jej přežil pouze o sedm let. Tím se úplně rozpadla organizovaná výroba pod hlavičkou Ústředí lidové a umělecké výroby a státního podniku Konopa.

Technika však přežila další desetiletí díky zručným „necařkám“. „Ráda bych se ještě přiučila grify od jedné paní, která síťovala záclony,“ svěřuje se Jarmila Krejčová.

Autor:

Nejčtenější

VIDEO: Při střetu auta s náklaďákem u Jihlavy zemřel řidič a dítě

Při nehodě na silnici 602 z Jihlavy do Velkého Beranova, při které došlo ke...

Dva lidské životy vyhasly odpoledne na silnici 602 u Jihlavy, kde se ve směru na Helenín čelně střetly osobní a...

VIDEO: Majitel pokácel stromy na mezinárodní cyklotrasu, spor pokračuje

Majitel znovu zahradil cyklostezku z Jihlavy na Třebíč. Zdatnější cyklisté přes...

Frekventovaná cyklotrasa z Jihlavy do Třebíče je znovu zatarasená. Přes cestu leží kolem třiceti pokácených stromů....

S výtahem spíš poletíte nahoru, než spadnete dolů, říká zkušený technik

Jan Havel se od poloviny osmdesátých let profesně zabývá výtahy. Opravuje je,...

Jan Havel starší se narodil v roce 1954. Od poloviny osmdesátých let se profesně zabývá výtahy – opravuje je, provádí...

Druhá liga: Budějovice odskočily Jihlavě na devět bodů, Brno je třetí

Momentka z utkání Prostějov (v bílo-modrém) vs. Sokolov. Jan Polák (s míčem)...

Fotbalisté Českých Budějovic porazili ve 23. kole druhé ligy Táborsko 4:0 a v čele odskočili Jihlavě na rozdíl devíti...

Na tahu z Jihlavy na Brod kolabuje doprava, radní chtějí zavést mýtné

Opětovná rekonstrukce povrchu vozovky na Lidické ulici v Havlíčkově Brodě, a s...

Doprava od Jihlavy směrem k Havlíčkovu Brodu začala tento týden opět kolabovat. Na vině je opětovná reklamace a oprava...

Další z rubriky

Naše značka funguje i dnes, těší pravnuka jaroměřického básníka květin

Jaroměřický zahradník Vladislav Vejtasa (na snímku) pokračuje ve slavné rodinné...

Přestože ho od toho rodiče zrazovali, stal se Vladislav Vejtasa zahradníkem. Spolu s manželkou Ivou nese dál štafetový...

V Pelhřimově ukáží rekordní pomlázku, v Třebíči budou závodit psi

Kraslice Blanky Josífkové z Chebu zdobené résováním.

Na hradech a zámcích speciální prohlídky s tématickou výzdobou, na náměstích tradiční jarmarky s ukázkami řemesel. To...

Kámen se zbaví tisíců aut i ostré zatáčky, na obchvat čekal desítky let

Díry na rušné silnici z Tábora do Pelhřimova u hradu Kámen. Jsou sice u kraje...

Krajina v okolí obce Kámen, jejíž dominantou je známý hrad, se změní. Cestáři zde budují velký obchvat, na který malá...

8 eko vychytávek, které šetří přírodu i vaše peníze
8 eko vychytávek, které šetří přírodu i vaše peníze

Pojďme ke Dni Země začít s malou změnou, co má ale velké důsledky. Vyberte si pár tipů, které vás osloví nejvíce a jsou pro vás nejsnazší. I maličkostmi ušetříte přírodu, peníze a vlastní čas.

Najdete na iDNES.cz