„Kříž na skále, o jejíž technický stav se stará Slávek Matuška z Víru, bylo před dvěma lety nutné demontovat, protože se hýbal, takže hrozil jeho pád do údolí. Bylo třeba zhotovit nové ukotvení a kříž znovu instalovat na vrcholu skalní věže. Když už byl dole a kovář ho renovoval, nechali jsme jej i natřít. Náklady na obnovu se pohybovaly do deseti tisíc korun,“ uvedla starostka Štěpánova nad Svratkou Šárka Kunčíková s tím, že kříž není kulturní památkou.
Opravený symbol bezmála půldruhého století spojený s Vysokou skálou si nicméně musel nějakou dobu počkat, než se dostal zpět na své místo.
„Loni se to nepodařilo, protože tuto činnost mohou provádět pouze specialisté, a buď se nepovedlo sehnat potřebné lidi, nebo akci nepřálo počasí. Jako obec jsme mohli kříž dopravit nahoru ke skále, ale dostat ho až na vrchol skalní věže a ukotvit museli zkušení lezci. Každopádně je už kříž tam, kde být má, za což pánům, kteří ho na skálu opět umístili, moc děkuji. A také nám už nebudou telefonovat lidé projíždějící kolem skály, které zajímalo, proč tam kříž není,“ dodala s úsměvem starostka.
A ulevilo se i Slávku Matuškovi z Ledové stěny Vír, kam spadá i provoz vírských ferrat
„Jsem moc rád, že už je hotovo, cítil jsem to vůči paní starostce jako dluh. Nejsložitější totiž bylo dát dohromady dostatek schopných a ochotných lidí, abychom kříž umístili zpět. Když už se konečně podařilo domluvit termín, tak nám nepřálo počasí a akci jsme rušili. Nyní jsem využil dovednosti bývalých kolegů, vojenských lezeckých instruktorů, a instalace proběhla se štěstím těsně před začátkem bouřky,“ poznamenal bývalý velitel dnes již zrušeného záchranného lezeckého družstva při olomouckém 153. ženijním praporu Armády ČR.
Přesun litinového kříže včetně jeho náležitostí - celkem tří částí - podle jeho slov zase tolik náročný nebyl.
„Jsme na tyto úkony vycvičení, navíc v tomto případě nešlo o přepravu živého člověka či zvířete, kterému by hrozila újma na zdraví či životě. Kříž vážil odhadem šedesát kilogramů, plastika Krista asi třicet a k tomu ještě deseti-, maximálně patnáctikilová podpěra. Nejtěžší bylo kříž dopravit nahoru ke skále, ale to za nás vyřešila obec, a pak už bylo jeho přetažení přes skalní trhlinu, vztyčení a ukotvení v tomto počtu osob rychlé,“ dodal Matuška.
Tragédie mileneckého páru
Vysoká skála, kam po vztyčení kříže dlouhá léta vedl ze stráně můstek, je spojována nejenom s horolezeckými výkony, ale i kdysi celorepublikově medializovanou mileneckou tragédií.
V roce 1928 si skalní vrchol k ukončení svých životů vybrali osmadvacetiletý krejčí Bohumil Pečman ze Štěpánova a třiadvacetiletá Helena Šulcová z Nitry. Krejčí se při návštěvě kamaráda na Slovensku zamiloval do jeho ženy, která poté opustila manžela i dvě děti a odjela za svým milým do Štěpánova.
Jelikož ale po ní bylo vyhlášeno pátrání, skrývali se milenci nejdříve v okolí, poté napsali dopisy na rozloučenou a v pro ně bezvýchodné životní situaci skočili ze skály do údolí.
Nedočkali se tak společného života, nýbrž pohřbu. Zvětralá Vysoká skála si ovšem v průběhu dalších let vyžádala rovněž životy několika horolezců. Nikoliv na skalní věž s křížem, ale do její blízkosti se ovšem může dostat i běžný turista, který využije cestiček vedoucích lesem.
25. ledna 2021 |
