Sedět jen doma? Kdepak, stále víc seniorů i na Vysočině bude aktivních.

Sedět jen doma? Kdepak, stále víc seniorů i na Vysočině bude aktivních. | foto: ČTK

Vysočina stárne nejrychleji. Mohou za to i chalupáři z jiných regionů

  • 2
Vysočina je podle studie Českého statistického úřadu místem, ve kterém by senioři z České republiky rádi prožili důchodový věk. I to je jedním z důvodů, proč na Vysočině obyvatelstvo stárne rychleji než populace celého Česka.

Na Vysočině žije téměř 93 tisíc lidí ve věku nad pětašedesát let, což je přibližně 18 procent z celkového počtu populace v Kraji Vysočina. Tu ke konci loňského roku tvořilo 509 475 lidí.

K růstu počtu seniorů v regionu přispívá významnou měrou právě migrace. V posledním desetiletí kraj získal přes devět set obyvatel ve věku 65 a více let, kteří se do regionu přistěhovali z jiných míst Česka.

„Je to trend posledních deseti let. Vysvětlujeme si to tím, že zde lidé chtějí v poklidu strávit stáří. Stěhují se sem na chaty a chalupy, vyhovuje jim relativní klid a dostupnost přírody,“ říká Jitka Číhalová, ředitelka krajské pobočky Českého statistického úřadu.

Stejný výklad má i sociolog Daniel Hanzl. „Lidé v důchodovém věku, tedy ti nad 65 let, hledají klidné a zdravé místo na dožití. Líbí se jim tu relativně čisté prostředí, příroda. A dalším faktorem, který může rozhodovat, je to, že zde máme oproti jiným regionům levněji,“ míní.

Na stárnutí populace se podílí i klesající porodnost a rostoucí věk dožití.

„Mezi roky 2005 a 2014 se počet obyvatel Vysočiny snížil o 0,2 procenta. Naproti tomu se ale počet pětašedesátiletých a starších lidí ve stejném období zvýšil o více než čtvrtinu. A vůbec nejvýrazněji vzrostl počet obyvatel v nejvyšších věkových skupinách, pětaosmdesátiletých a starších - více než o tři čtvrtiny,“ předkládá výsledky statistických průzkumů Jitka Číhalová.

Na 100 dětí připadá 122 seniorů. A rozdíl se má zvyšovat

Trochu s nadsázkou lze říct, že pokud bychom se vrátili do doby, kdy pošťačky nosily důchody výhradně do bytů, na Pelhřimovsku by se asi uchodily. Pelhřimovsko je totiž region, kde je podle analýzy v rámci Kraje Vysočina seniorů nejvíce. Naopak nejméně zastoupeni jsou v jihlavském okrese.

Na Vysočině je i velký podíl lidí, kteří se dožívají vysokého věku. Relativně nejvíce dlouhověkých, tedy těch ve věku 85 a více let, žije na Třebíčsku.

Zatímco v roce 2005 připadalo na 100 dětí 92 seniorů, v roce 2014 to bylo již 122. A ten počet se má ještě výrazně zvýšit.

Podle projekce obyvatel by měla Vysočina do roku 2050 ztratit desetinu populace. „Ovšem počet obyvatel ve věku 65 a více let by se měl zvýšit téměř o polovinu, takže by tvořili už více než třetinu obyvatelstva kraje,“ přibližuje Číhalová.

Sociolog Daniel Hanzl upozorňuje taktéž na další fakt. „Jak se prodlužuje délka života, prodlužuje se i šance na zdravý život. To znamená, že stále více seniorů bude aktivních. Organizace by se měly zaměřit na náplň jejich aktivit a na tento trend zareagovat například vytvořením podpůrných programů, pracovních míst s kratší pracovní dobou, která bude pro seniory výhodná,“ nastiňuje možnosti.

V domovech důchodců mají vzniknout stovky nových míst

Na stárnutí populace se připravuje i Kraj Vysočina. „O tomto trendu samozřejmě víme a přizpůsobujeme tomu náš střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, a to v oblastech vzdělávání, bydlení i sociálních služeb,“ uvedl radní kraje Petr Krčál.

Vysočina chce v nejbližší době navýšit počty lůžek v domovech pro seniory i v domovech se zvláštním režimem, které jsou určené pro osoby s demencí. „Pokud všechny záměry vyjdou, na Vysočině bude v domovech pro seniory k dispozici 214 nových lůžek a dalších 109 míst zřídí kraj v domově v Havlíčkově Brodě, jehož přístavba se teprve připravuje. A jednáme také o možnosti výstavby nového zařízení pro seniory v Jihlavě,“ popisuje Krčál.

Město Chotěboř chce ve svých zařízeních navýšit kapacitu o 82 míst, Telč připravuje rozšíření o 32 lůžek, Senior centrum Třebíč plánuje 50 nových lůžek a ve Žďáru nad Sázavou by mohl v budoucnosti přibýt stejný počet míst.

„Intenzivně chceme posílit a zkvalitnit terénní a ambulantní složky, aby mohli staří lidé co nejdéle zůstat doma ve svém prostředí a nemuseli do domovů pro seniory. Chceme tyto služby dostat i do té nejmenší vesnice,“ zdůrazňuje Krčál.