„Chaloupka má znázorňovat domky, které tady dříve stávaly v místě tohoto rybníka, byly to hutě, kde se zpracovávalo stříbro. Chtěl jsem tím připomenout paměť tohoto místa,“ řekl padesátiletý landartový tvůrce Ondřej Koudelka.
Landart je ekologií inspirované umění, které vzniká v krajině s použitím místních materiálů, zpravidla přírodnin – jako větví, kamenů či listí ze stromů – pospojovaných bez použití lepidel nebo jiných spojovacích materiálů. Dílo je ponecháno v krajině, kde splývá s přírodou, přirozeně stárne a rozpadá se.
Své zatím poslední dílo Koudelka vytvořil v neděli, kdy využil přetrvávající teploty pod nulou. Na malé a z dálky nenápadné ledové skulptuře pracoval dvě hodiny. „Svítilo ale slunce a hatilo mi plán, rozpouštělo mi led pod rukama, tak jsem si musel vytvářet stín vlastním tělem. Ale pak už to mráz vytvrdil a drželo to. Pěkně jsem na tom ledu vymrzl,“ zasmál se Koudelka.
Sám se divil, že ještě v úterý byla ledová novoročenka na rybníku bez poškození. „Myslel jsem, že to druhý den už slunce rozpustí, nebo rozkopou děti cestou ze školy. A vida,“ potěšilo ho.
Led jako lepidlo
Dílo neměl vymyšlené do detailu, i když se na ně chystal předem. V nalezené plastové mřížce si připravil ledové tyčky, ze studánky u rybníka si přinesl v kbelíku vodu, kterou smíchal se sněhem a vzniklou ledovou směskou tyčky spojoval. „Spoj držel prakticky okamžitě, jak vteřinové lepidlo,“ chválil si.
Tvorba na místě byla pak výsledkem okamžitého nápadu. „Reaguju na každé roční období, kdy se snažím něco v krajině vytvořit pro oko své a oko lidí, co to náhodně potkají. Takže se už těším na jaro, ale ještě je před námi dlouhá zima, takže ji využiju a něco vytvořím. Mám nějaké lupení z podzimu, nechám ho zamrazit a uvidíme, co vznikne,“ těší se Koudelka.
Landartu se věnuje už patnáct let. Jeho díla v přírodě mohou lidé najít převážně na Žirovnicku, ale Koudelka jezdí i na specializované festivaly, například do Krušných hor, kde tvoří s podobně zaměřenými tvůrci.
„Tam ta díla zůstávají a připomínají genius loci těch míst. Většinou jsou to opuštěné sudetské vesnice. Pořadatelé spolupracují s landartisty například z Německa, baví mě ta možnost spolupracovat a něco se přiučit,“ přiblížil Koudelka.
Před dvěma lety Koudelka na evropském festivalu v landartu ve Skotsku získal ve volné disciplíně třetí místo v balancování kamenů, tedy stavění kamenů na sebe do různých tvarů či oblouků bez použití pojiva tak, aby držely stabilitu. „Na balancování je potřeba soustředění a trpělivost, abyste našel těžiště kamene. Na konci března jedu na podobný festival do amerického Texasu, tak tam zkusím obhájit,“ plánuje Koudelka.
