„Pokud někdo na neudržovanou komunikaci zajede a zapadne, musí si zprovoznění auta zajistit vlastními silami a prostředky. Naše technika už nemůže uvázlá auta vyprošťovat,“ upozorňuje ředitel krajské správy a údržby silnic Radovan Necid.
Na Vysočině je přibližně 275 kilometrů silnic, které se neprohrnují ani nesypou. Všechny jsou to spíše spojovací cesty, za něž je vždy pohodlnější alternativa. Běžnému provozu jejich neudržování v zimě výrazněji nevadí a silničářům ušetří síly a prostředky na důležitější komunikace.
Přesto, pokud na tyto cesty v minulosti někdo vjel a vlastní vinou na nich zapadl, byli často silničáři těmi, kdo odsud auta pomáhal vyprostit. Letos už to tak nebude.
„Je to reakce na jeden případ, kdy jsme šli pro dobrotu na žebrotu. Chlapi teď dobře vědí, že to dělat nesmí,“ přiblížil Necid.
Na neudržované komunikaci vlastní vinou zapadla řidička. Řidič posypového vozu jí přijel na pomoc a auto z příkopu vytáhl. Jenže při zákroku došlo k drobnému poškození osobního auta.
„Dáma se rozzlobila a podala trestní oznámení. To nám za takové problémy nestojí,“ vzkázal Necid.
Krajští silničáři nadále udržují i státní silnice
Počet kilometrů, které jeho organizace bude udržovat, se od minulých let výrazně nemění.
„Silničáři se na Vysočině v zimě starají o 425 kilometrů silnic první třídy a 4 552 kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Celkem 1 568 kilometrů se udržuje chemicky, 2 885 kilometrů inertně a 247 kilometrů pouze pluhováním,“ vyčíslila Eva Neuwirthová, mluvčí Kraje Vysočina, který správu a údržbu silnic zřizuje.
„Některé krátké úseky nám vypadly, jiné naopak přibyly. Jsou to hlavně nové přeložky a obchvaty,“ doplnil Necid.
Krajským silničářům i nadále zůstala starost o silnice první třídy na Vysočině. Údržbu zde zajišťují na zakázku pro Ředitelství silnic a dálnic, které na tyto práce pořádalo výběrové řízení.
Loňská zima byla mírná, letos očekávají náročnější
Letošní zimu silničáři očekávají náročnější, než tomu bylo loni. Ta se totiž ukázala jako jedna z nejmírnějších v historii organizace. Silničáře stála 166 milionů korun, přičemž sypače najezdily dohromady 433 tisíc kilometrů, o třetinu méně než rok před tím.
Už na konci září měla organizace ve skladech dvacet tisíc tun soli a pětapadesát tisíc tun inertního posypového materiálu. To je mnohem více, než spotřebovala za celou loňskou zimu. Na silnice kraje tehdy rozsypala celkem osm tisíc tun soli a 27 tisíc tun inertního posypu. Vlastních sypačů mají silničáři na letošní zimu připraveno celkem 134.
V případě potřeby se do údržby mohou zapojit i další partneři. Oproti loňsku se ani příliš neliší používaná technika. Žádné velké hromadné nákupy během roku silničáři neprováděli.
„Něco málo jsme pořídit chtěli, ale část se nám nepodařila sehnat. Dodání některých věcí a dokončení několika projektů se přesune až do ledna či února. Na vině je situace ohledně covidu,“ konstatoval Necid.
To je například případ projektu Tatra do škol. V rámci své praxe měli silničářům dodat vozy studenti středních ročníků technických středních škol a učilišť z dílů dodaných od výrobce. Jenže když studenti do škol a do dílen nemohli, auta hotová nejsou. Ta navíc po dokončení budou muset u výrobce projít revizemi a zkouškami na polygonu.
Koronavirová krize má dopad i na běžný chod krajské správy a údržby silnic, zejména na plánování služeb. Techničtí pracovníci a lidi z terénu jsou rozděleni na tři skupiny, které se vzájemně nepotkávají. Takřka veškerá administrativa a vedení pracují z domova.
Kvůli tomu silničáři už na jaře za zhruba 840 tisíc korun nechali posílit své datové spojení.
„Teď se ukazuje, jak důležitý krok to byl. Například ve čtvrtek nám během dopoledne ve stejný čas mohly běžet hned čtyři videokonference najednou. Můžeme tímto stylem jet naplno a řídit firmu na dálku,“ pochvaluje si Necid.
