Žďár chce začít stavět azylový dům pro muže, místní z něj mají hrůzu

  • 5
Nový azylový dům pro muže bez domova s kapacitou dvacet lůžek chce vedení Žďáru nad Sázavou začít stavět už v květnu. Sousedé v lokalitě u někdejšího starého nádraží se vznikem zařízení ani po letech příprav nesouhlasí.

„Centrum sociálních služeb se bude nacházet v Dvořákově ulici za hypermarketem. Předpokládaná cena je 23 milionů bez daně,“ informoval starosta Martin Mrkos. Dosud azylový dům funguje ve svobodárně číslo 5 v Brodské ulici ve Žďáře 3. „V novém objektu bude mít Centrum mnohem lepší zázemí, než má stávající azylový dům, kde podmínky nejsou ideální,“ dodal.

Jde o odloženou akci z minulého volebního období, projekt byl zařazený už do strategického plánu sociálního začleňování pro období 2016–2019. A dosud čekal na svoji šanci v šuplíku.

Město uspělo se svojí žádostí o dotaci na výstavbu tohoto zařízení až nyní. „Dostali jsme dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu ve výši 90 procent z uznatelných nákladů, po přepočtení to dělá asi 76 procent z celkových nákladů,“ počítá Martin Mrkos. 

Městský úřad vyhlásí výběrové řízení na dodavatele stavby v nejbližší době. „Dvanáctého dubna půjde upravená zadávací dokumentace zadávacího řízení ke schválení do rady města. K úpravám došlo na základě kontroly a doporučení Centra pro regionální rozvoj, zprostředkovatele dotace. Následně bude (výběrové řízení) vyhlášeno,“ doplnil mluvčí radnice Matěj Papáček.

„Při výběru budou rozhodovat tři kritéria. Nabídková cena (70 procent), záruka na dílo (20 procent) a doba realizace (10 procent). Pokud všechno půjde dobře, mohlo by se začít stavět v průběhu května,“ nastínil další kroky starosta Mrkos.

Přípravy nového azylového domu od začátku provází nesouhlas místních obyvatel. Proti jeho výstavbě v této lokalitě jsou hlavně sousedé v Dvořákově ulici a ulici Smíchov. Oficiální petice na radnici v minulosti nedorazila, ale město uspořádalo dvě setkání s občany, kde politici a úředníci o záměru diskutovali. Kritici je však ke změně nepřiměli. 

„Jsme z toho na nervy. Měli jsme schůze, nikdo ze sousedů si to nepřál, máme z toho hrůzu. Bezdomovci se tu v okolí garáží potulují už dlouhou dobu. Sbíráme tady nepořádek, plechovky a flašky, popíjejí tady cizinci, kteří si vedle v obchodě nakoupí,“ popisuje muž, který v lokalitě bydlí a který si nepřál uvést jméno. Redakce ho zná.

Nepořádek v okolí mu vadí natolik, že u panelového chodníku v ulici Smíchov vytvořil „hrob této civilizace“ z nasbíraných hliníkových plechovek.

„Jak to tady asi bude vypadat, když vznikne azylák? Na mojí staré matce bezdomovci somrovali o peníze a vyhrožovali jí,“ zmiňuje muž nepříjemnou zkušenost.

„Pomoc ano, ale rozumně“

Ke kritikům přesunu azylového domu se řadí i majitelka další sousední nemovitosti. „Proti výstavbě jsme protestovali. Myslíme si, že tato lokalita pro něj není vhodná. Měli jsme tu řadu problémů s bezdomovci sdružujícími se kolem garáží nebo mladíků s marihuanou, ale trochu se to zlepšilo, protože si městská policie lokality více hledí a Albert tady už má nějaký kamerový systém,“ líčí. Ani ona si nepřála uvést jméno.

Obavu má také z toho, že se z tohoto konce Žďáru stane vyloučená lokalita. „Nedaleko v ulici Jiřího z Poděbrad totiž je pobočka výchovného ústavu a také azylový dům Ječmínek (pro matky s dětmi – pozn. red.). Vznik dalšího takového zařízení se nám zdá už příliš na takovém malém místě,“ argumentuje žena s tím, že určitým skupinám lidí je potřeba pomoci. „Ale rozumně tak, aby to zase nezatížilo ty ostatní.“

Muž přidává i obavu z toho, že umístění azylového domu negativně ovlivní ceny jejich nemovitostí.

Podle městské policie nejde o nijak zásadně problémovou lokalitu. „Občasné problémy tam jsou, řešili jsme nárazově přestupkovou činnost,“ reaguje vedoucí městské policie Martin Kunc. Problémy prý byly hlavně s mládeží, která si místo za hypermarketem oblíbila kvůli volně dostupnému wi-fi signálu, nebo s uživateli některých garáží, kteří v nich pořádali pařby.

„Kvůli azylovému domu je naplánován i venkovní kamerový systém, který pomůže celé lokalitě. Kamera zabere 270 stupňů směrem k lávce přes horkovod, okolí garáží až k autobusové zastávce (ve Strojírenské ulici), okolí hypermarketu i Dvořákovu ulici k veterinární klinice,“ popisuje šéf strážníků. O protestech místních ví, podle Kunce právě kamerový systém pozitivně vyváží budoucí zatížení lokality.

Zvýší kvalitu služby

Podle vedení města nový azylový dům zvýší kvalitu služby. V původním záměru byla stavba z modulů, nakonec však půjde o klasickou zděnou stavbu.

„Budeme mít soudobou stavbu splňující trendy architektonického řešení i samotné služby,“ řekl starosta Mrkos. I on spoléhá na to, že na bezpečnost dohlédne kamerový systém uvnitř i vně budovy.

Stávající azylový dům funguje v takzvané svobodárně číslo 5 v Brodské ulici. „Prostory současného azylového domu bychom chtěli přebudovat na městské byty,“ řekl starosta k dalším plánům.

Azylový dům pro muže bez domova bude mít kapacitu 20 osob. Podle materiálů rady města v něm budou dvou- až třílůžkové pokoje, společenská místnost a společná kuchyně. Pracovníci zařízení budou mít k dispozici vrátnici, kancelář a sociální zázemí a dále bude v dvoupodlažním objektu i noclehárna pro 6 mužů k příležitostnému přespání. Stavební práce zahrnou i parkové a sadové úpravy, oplocení objektu nebo veřejné osvětlení.

Žádná námitka neuspěla

Nový azylový dům vyroste na pozemku o rozloze 720 metrů čtverečních, kde stával rodinný dům. Po smrti majitelů a zbourání jejich objektu byla plocha vedená v kategorii občanské vybavenosti pro malá a střední komerční zařízení.

Město coby nový vlastník pozemku si pak prosadilo změnu územního plánu na plochu nekomerční občanské vybavenosti sloužící pro sociální služby. „Námitky se podařilo státní správě vypořádat tak, aby byly splněny legislativní nároky,“ podotkl Martin Mrkos.

Žádné z devíti námitek podaných k této dílčí změně územního plánu státní správa loni nevyhověla.

Sousedé poukazují i na styl komunikace města. „Při stavebním řízení jsme nebyli obesláni, informace jsme museli hledat na úřední vývěsce. Pokud jsme si během 15 dní nevšimli, bylo to pryč. Cítím to tak, že se nás město snažilo obejít,“ kritizuje žena ze sousedství.