Prostranství před kostelem svatého Prokopa je nyní tvořeno klasickou žulovou...

Prostranství před kostelem svatého Prokopa je nyní tvořeno klasickou žulovou dlažbou a trávníkem. Trávu má nahradit štětová dlažba, což se lidem nelíbí. Přáli by si víc zeleně. | foto: Jana Nedělková, MF DNES

Farníci žádají více zeleně u chrámu sv. Prokopa, sepsali proto petici

  • 6
Nové dláždění, zeleň, mobiliář, vyhlídka na Farská humna či kašna. Takové změny čekají žďárskou lokalitu Tvrz. Současná podoba úprav se ale nelíbí více než třem stovkám lidí, kteří podepsali petici. Požadují více stromů a místo dlažby trávník.

Projekt revitalizace této části širšího centra, která patří k nejstarším územím města, vznikl již v roce 2019. Už tehdy, po jeho představení veřejnosti, se objevily první námitky obyvatel, z nichž několik jich pak bylo do projektu i zapracováno.

Některé však ne, proto byla teď na radnici doručena petice podepsaná více než třemi sty lidmi, z velké části farníky kostela svatého Prokopa.

Právě řešení úprav okolí římskokatolického chrámu se totiž věřícím nezamlouvá a žádají přepracování návrhu. S jejich výhradami souhlasí i zástupce farnosti. „Byť já sám nepatřím k iniciátorům petice, názor mám stejný. S celou lokalitou se něco dělat musí a rekonstrukci si plně zaslouží, ale mělo by se tak dít s ohledem na význam a duchovní symboliku místa,“ uvedl Blažej Hejtmánek, farář prokopského kostela. 

Současný návrh je dle jeho slov jen jakási střední cesta, strohé řešení bez hlubšího nápadu. „Vzhledem k velké koncentraci památek – historických i sakrálních – na jednom místě, by se mělo do projektu vložit maximum a vytvořit tu něco jedinečného, co bude chloubou města,“ míní duchovní.

Nabídnou stromy prostor k odpočinku?

Zásadní připomínky má společně s petenty hlavně k navrženým úpravám zeleně kolem kostela. Podle projektu, jenž zpracoval brněnský ateliér RAW a radnici stál 575 tisíc korun, by plocha před svatostánkem měla být vydlážděna namísto stávajících trávníků.

Za památkou má vzniknout posezení a u vchodu kostela přibude nový strom. Na základě dřívějších připomínek veřejnosti byla oproti původním plánům zvolena již vzrostlá dřevina, aby skýtala hned stín. Jeden kus ale považují petenti za nedostačující.

„Před kostelem by měly být stromy, ne jeden či dva, keře a plochy trvalek. Okolí kostela potom bude působit jako místo klidu, ve kterém bude stín a odpočinek,“ uvádí se v petici.

Podle Víta Koudely, iniciátora petice, je chybou plochu vydláždit na úkor zeleně i kvůli tomu, že jde o někdejší hřbitov, a je tedy vhodné respektovat pietu území. „U dláždění by se mělo navíc brát v potaz, že do kostela chodí řada starších lidí. Určitě nesmí být povrch kluzký,“ zdůraznil Koudela.

Z vyjádření radnice však plyne, že kvůli dláždění rostlinstva kolem kostela v souhrnu ubýt nemá. „Podle projektu se zvýší celková plocha listnatých stromů i keřů. Je pravda, že rozloha trávníku bude poloviční, ale celková ekologická hodnota zeleně se zvedne o třetinu,“ sdělil mluvčí žďárské radnice Matěj Papáček.

Upřesnil, že dláždění přímo podél kostela je řešeno jako štětové – nepravidelných tvarů a s většími spárami. „Zbývající plochy budou z přírodní štípané žulové dlažby, takže celek nebude rozhodně působit jako fádní betonová plocha,“ dodal mluvčí.

Tisíc lidí, tisíc chutí

Ožehavým tématem revitalizace je i podoba kašny u kostela. Navržen byl jednoduchý kamenný masiv, z nějž prýští voda do žlábku v dlažbě. Pramen znázorňuje legendu o svatém Prokopovi orajícím s čertem brázdu, přičemž na kamenném kvádru bude báseň opata Anastáze Opaska o svatém Prokopovi.

Vodní prvek farníci vítají. „Ale jeho provedení je pro nás nevyhovující,“ zdůraznil za petenty Koudela s tím, že řešení nedostatečně vystihuje význam kostela a jeho okolí.

I farář Hejtmánek míní, že by se téma dalo uchopit nápaditěji. „Symbolika je v pořádku. Ale podobou kašny, která nese takovéto duchovní poselství, by se měl zabývat umělec mající s díly tohoto druhu zkušenosti, nikoliv architekt. Aby pak vybízelo k zastavení, modlitbě. Nynější řešení je příliš strohé,“ řekl duchovní. 

Vedení města to však považuje za ryze subjektivní dojmy. „Co se týče kašny, tak platí: tisíc lidí, tisíc chutí. Respektujeme projekt, jsou naopak lidé, jimž se kašna líbí,“ reprodukoval Papáček stanovisko radních.

Celou záležitostí se ale chce vedení města ještě zabývat. „Je třeba nahlížet na ni ze třech aspektů: velmi subjektivní estetičnosti, dále praktického hlediska dopravní obslužnosti a parkování v případě mší, pohřbů či svateb, a pak je tu i aspekt klimatu a vlivu zeleně na něj. Rozhodně není naším cílem, aby se klima revitalizací zhoršilo,“ zdůraznil žďárský radní Josef Klement (KDU-ČSL).

Setkání petentů s představiteli města je v plánu na příští týden.

Otázkou zůstává, kdy vůbec k samotné rekonstrukci za 32 milionů korun dojde. Letošní start akce totiž dostal kvůli covidu a úsporným opatřením „stopku“, přednost mají již rozpracované a dlouhodobé projekty. „Stavba byla pozastavena v průběhu výběrového řízení, tudíž zhotovitel ještě vybrán nebyl,“ upřesnil Papáček s tím, že práce na revitalizaci by pak měly trvat zhruba rok.