Vyset si kus lučního porostu typického pro Žďárské vrchy bude navíc v budoucnu moci zřejmě kdokoliv. V plném proudu jsou již přípravy speciální regionální semenné směsi, která má být i volně na prodej. Osivo využijí třeba zemědělci.
„Ochrana přírody, zejména na území chráněných krajinných oblastí (CHKO), na zemědělce tlačí, aby takové směsi používali. Jsou na to poskytovány i dotace, ale nikdo takové osivo nevyrábí, nedá se koupit a tedy ani vysévat. Takže i když se zemědělec snažil požadavku vyhovět, nakonec stejně končil u běžné komerční směsi,“ popsal Tomáš Blažek ze Sdružení Krajina, jež osivo se Správou CHKO Žďárské vrchy a firmou Agrostis Trávníky vyvíjí.
Pomoc při obnově louky
Samo sdružení se stará o řadu pozemků – v péči má na 170 hektarů svých i propachtovaných, vesměs podmáčených luk. Většina jich je zatravněných a dosévání by vzhledem k jejich přírodní unikátnosti bylo i nežádoucí.
„V poslední době nám ale přibyly i běžné zemědělské pozemky, které by se hodilo zatravnit. Občas se na nás také někdo obrací s prosbou o pomoc při obnově květnaté louky,“ přiblížil Tomáš Blažek důvody, proč se spolek do náročného projektu pustil.
Byť jim s financováním pomohl grant od Českého svazu ochránců přírody, velkou část nákladů hradí sdružení ze svého.
„Rozhodně by to nešlo bez obětavosti dobrovolníků, jimž nebylo možné zaplatit všechnu práci,“ zdůraznil Blažek. Do terénu zhruba od půle června až do počátku září vyráželo sedm nadšenců.
Jedním z nich byla i Petra Doležalová, která působí na Správě CHKO Žďárské vrchy. Díky svému povolání má přehled o tom, kde vytipované rostliny typické pro Žďárské vrchy přirozeně rostou. Celkem šlo o více než dvacet druhů.
„Takže odpoledne po práci jsem nabrala děti a vyráželo se na vybranou louku na nějaké dvě tři hodinky na brigádu,“ popsala Doležalová.
Při dešti rychle uklidit
Květena se však sbírala v různých obdobích, na odlišných místech CHKO a každá si žádala trochu jiný přístup. Například růžový kohoutek luční se musel sklízet velmi opatrně nůžkami, aby semena z tobolek nevypadala. Kopretiny putovaly do plátěné tašky k dalšímu zpracování. „Doma jsme rostliny rozložili na vhodných místech. Při dobrém počasí třeba ven na lehátka, ale vždy musel být někdo doma, aby je mohl při dešti rychle uklidit,“ vylíčila sběračka. Po usušení rodinu čekala „piplačka“ s preparováním a hrubým čištěním semen, například pomocí sít.
Finální dočištění má už pak na starosti firma, jež bude směs vyrábět. Velká část semen padne na založení takzvaných matečnic, tedy záhonů, kde se bude pěstovat konkrétní druh pro další produkci semen. Sběrači jich letos nashromáždili téměř sedm kilogramů, odhad čisté váhy činí asi čtyři kila.
Na radnici měli zájem
O regionální směs projevila zájem třeba žďárská radnice. Ve městě už běží program na podporu květnatých luk, jichž ve Žďáře postupně přibývá.
„V plánu je výsev směsi na všechny travnaté plochy, které mají být revitalizované a jsou pro to vhodné,“ uvedla městská krajinářka Lucie Radilová. Květenu typickou pro luka Žďárských vrchů tak lidé budou moci vídat například v okolí Zelené hory, u sídla Správy CHKO Žďárské vrchy či podél hlavních průtahů městem.
Osivo má být v budoucnu k dostání i pro veřejnost, směs plánuje nabízet firma Agrostis. „Bez toho, že se směs uplatní na trhu, by její výroba nebyla dlouhodobě udržitelná. Doufáme, že vše půjde dle plánu a bude se jednat o dlouhodobý a úspěšný projekt,“ dodal Blažek.
