Nechybělo množství jezevčíků, ohařů nebo třeba teriérů. K vidění ale byly i dnes méně časté rasy, například baset, pointr či švýcarský honič.
Pro tato většinou ještě mladá zvířata byl takzvaný jarní svod jejich vůbec první kynologickou akcí, takovou úvodní prověrkou. A na jaké další budou psi směřovat, může napovědět právě jarní svod. Rozhodčí, zkušení kynologové, na něm posuzují, zda daný pes odpovídá standardům svého plemene. Tyto znaky, typické pro určitou rasu, se týkají vizáže čtyřnohého účastníka.
 |
„Hodnotí se kostra, chrup, kvalita srsti, zbarvení, výška nebo třeba barva oka. Rozhodčí, kteří psy posuzují, o všem udělají záznam. Vypíší, kde pejsek parametrům odpovídá, nebo kde se od ideálního představitele plemene liší,“ objasnil za pořadatele Jan Kesner z kynologické komise Okresního mysliveckého spolku (OMS) Žďár nad Sázavou.
Hodí se k dalšímu chovu?
Jde vlastně o takovou první malou výstavu. Majitelé na ní zjistí, zda se jejich svěřenec hodí do dalšího chovu, či nikoliv.
„Pokud pes neodpovídá standardu plemene, řekněme, že mu třeba chybí dva zuby, má špatnou výšku, nebo prostě jakoukoliv jinou vadu, nemůže dál produkovat štěňata s průkazem původu,“ popsal Kesner. Zjištěné údaje slouží i chovatelským klubům, které je z genetického hlediska vyhodnocují. Když se například dva tři roky za sebou ukáže, že krycí, chovný pes produkuje štěňata s vadami, je třeba se problémem zabývat.
Obecně ale zjištění, že se zvíře nehodí do dalšího chovu, není podle Kesnera nic fatálního. Takový pes může zase klidně bodovat coby pravá ruka myslivce a úspěšně v této oblasti skládat jednu zkoušku za druhou. „Navíc tak osmdesát procent lidí si pořizuje loveckého psa hlavně na práci a i pro radost, jako parťáka. Neznamená to, že když není do chovu, tak na něj zanevřou nebo ho prodají,“ míní Kesner.
To potvrzuje i František Burian, který dorazil na svod se svým osmiměsíčním německým krátkosrstým ohařem. „Chci zjistit, jak na tom je, zda by mohl být chovný. Byl bych za to rád, ale není to pro mě zásadní. Máme děti, takže ho chci i jako psa do rodiny – a pak samozřejmě na mysliveckou práci,“ přiblížil člen Mysliveckého spolku Mostiště.
Stát rovně a nekousat
Na jarním svodu si mladí psi zkusí i spolupráci s hodnotiteli, s nimiž se pak mnozí setkají i na dalších akcích. Zdaleka ne všem psům se totiž chce stát vzpřímeně na podložce, aby se dala změřit jejich výška, nebo si nechat prohlédnout chrup. Mnohé z nich více zajímají zvířecí kolegové a okolní pachy.
Vůdci se krom prověrky vizáže svých svěřenců dočkají i kontroly dokumentů a čipů. „Pokud by pak šli se psem na nějakou větší výstavu, kde registrace stojí až tisíce korun, vyhnou se tomu, že budou mít kvůli nějaké chybě potíže,“ vysvětlil Stanislav Císař, jednatel žďárského OMS. Doplnil, že zažil i případy, kdy číslo čipu nesouhlasilo s údaji v průkazu původu. Takže buď zákazník dostal špatné štěně, nebo byl do „papírů“ zapsán chybný údaj.
Zájem o jarní svod bývá velký, čítá vždy alespoň kolem padesáti psů. Po tomto startu kynologické sezony přichází na řadu mnohé další zkoušky – vloh, lesní, barvářské, v norování nebo z vodní práce.
Složení účastníků svodu se každý rok mění – dle popularity jednotlivých ras. „Jednu dobu to tady byl samý retrívr, a dnes jsem zatím neviděl ani jednoho; stejně tak máme teď i celkem málo setrů,“ uvedl o víkendu Kesner. Stálicí jsou jezevčíci a ohaři, oblibě se nyní těší třeba i border teriéři.
