Technicky správné, ekonomicky proveditelné a v krajině nenásilné. To byly tři hlavní body, na něž odborná porota dávala zřetel při posuzování návrhů nových mostů.
Architektonickou soutěž na podobu tří největších mostů vysokorychlostní tratě na Vysočině vyhlásila Správa železnic v dubnu a v červnu loňského roku. Nejprve na dva mosty přes Sázavku a Sázavu u Světlé nad Sázavou, později přidala i most přes Oslavu u Velkého Meziříčí.
„Vysokorychlostní trať bude velkým zásahem do území, přinese ale obrovské benefity. Právě tyto tři mosty jsou důkazem, jak moc se nová železnice do krajiny propíše,“ konstatoval při oznamování výsledků soutěží v Jihlavě Martin Švehlík, náměstek pro rozvoj vysokorychlostních tratí Správy železnic.
Dva mosty jako sourozenci
Do soutěže na mosty přes Sázavku a Sázavu přišlo 16 návrhů architektonických a projekčních kanceláří z Česka i dalších evropských zemí. V případě Oslavy jich bylo dokonce 22. Obě soutěže probíhaly dvoukolově, v druhém kole se vybíralo z pěti nejlepších. Oba mosty u Světlé nad Sázavou se soutěžily dohromady jako jeden celek.
Vítězem soutěže se v případě Sázavky a Sázavy stalo mezinárodní studio Boele. Porota ocenila zejména elegantní řešení, které propojuje technickou efektivitu s architektonickou kvalitou a přirozeně reaguje na okolní prostředí.
„U Světlé nad Sázavou je charakteristická krajina plná lesů. Obě údolí mají zajímavou morfologii, ale jsou každé jiné. My jsme chtěli, aby mosty byly jako sourozenci. Mají jednotnou lineární konstrukci, nevyčnívají směrem nahoru,“ popsal vítězný projekt Petr Šuma, jeden z jeho autorů.
Architekti pro most nad Sázavkou, který bude vysoký až 44 metrů a dlouhý rovných 400 metrů, i nad Sázavou o výšce 43 metrů a délce 535 metrů zvolili jednoduchou linii s tenkými podpěrami, které se směrem nahoru budou rozšiřovat. A zároveň rozdvojovat, takže podpěry budou mít ve vrchní části průhled.
Při technickém zpracování kladli důraz na působení sil uvnitř konstrukce, teplotní výkyvy, ale i na chování mostu jako celku při průjezdu, rozjezdu či brzdění vlaků. Hodnoty vypočítané i s pomocí celé řady simulací stlačili hluboko pod potřebné limity. Teoreticky by po mostech mohly vlaky jezdit i rychlostí 425 kilometrů v hodině.
„Přizvali jsme i krajinného architekta, který nám pomohl minimalizovat zásah do přírody i při samotné výstavbě mostů. Mimo jiné se zaměřil i na vykrytí srážkového stínu, který hlavně pod konci mostů vznikne,“ dodal Šuma ze studia Boele. Mimochodem, právě tato kancelář už zvítězila v tendru na podobu budoucího vysokorychlostního terminálu Bečváry na Kolínsku.
Inspirace dálniční estakádou
Vítězem soutěže na most přes Oslavu u Velkého Meziříčí je společnost Blank architekti spolupracující na tomto konkrétním projektu se statiky z firmy AZ GEO. Toto přemostění bude kratší, bude dlouhé 350 metrů, ovšem i tady bude výška 42 metrů nad terénem. Povede v nejsevernějším bodě města, těsně nad starším průmyslovým areálem.
„Zvolili jsme klidnou horizontální linii, která by se měla stát přirozenou součástí krajiny, nikoliv její dominantou. Inspiroval nás i sousední dálniční most Vysočina a dva obloukové kamenné železniční mosty nedaleko,“ uvedl šéf vítězného studia Marek Blank. Most pro vysokorychlostní trať bude jen zhruba 650 metrů od toho dálničního a například z rozhledny na Fajtově kopci budou oba velice dobře vidět vedle sebe.
„Zvolili jsme klouby místo ložisek na podpěrách, což zjednoduší a zlevní budoucí údržbu mostu. Stavět by se měl postupným vysouváním. Za poslední vzpěrou bude výrobna segmentů, z nichž se celá konstrukce bude skládat a postupně na podpěry nasouvat,“ nastínil technické řešení statik ze společnosti AZ GEO Petr Harazim.
26. června 2024 |
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvOceněné návrhy si může prohlédnout veřejnost. Už nyní jsou v galerii na webu vrtky.cz, který se věnuje projektu vysokorychlostní trati. Prohlédnout si je budou moci i lidé na panelech na výstavě ve Světlé nad Sázavou a ve Velkém Meziříčí, kde k nim dostanou od expertů i případné dodatečné informace. Výstava ve Světlé se koná už od čtvrtka 21. května, v Meziříčí pak od 25. června. V obou případech potrvají měsíc.
„U vysokorychlostní trati není jen cílem dostat vlaky rychle z bodu A do bodu B. Některé stavby se stanou novými orientačními body v krajině a budou utvářet charakter místa pro další generace. Proto jsme u těchto objektů hledali řešení, která budou fungovat nejen technicky, ale i vizuálně,“ poznamenal ředitel stavební správy vysokorychlostních tratí Správy železnic Jakub Bazgier.
Všechny tři vybrané návrhy nyní poslouží jako základ pro další projektovou přípravu. Ta i nadále pokračuje. „Mosty jsou stěžejní, ty celou záležitost posouvají do další roviny,“ nechal se slyšet krajský náměstek pro oblast dopravy Vladimír Novotný.
Stavba za 250 až 300 miliard korun
Podle Švehlíka je reálné, že by se celá vysokorychlostní trať mezi Prahou a Brnem mohla začít stavět už koncem dvacátých let. „Klíčové bude dokončení změn v zásadách územního rozvoje kraje,“ upozornil. Celou trať je nutné vložit do krajského územního plánu. „Narážíme na zájmy jednotlivých obcí, ale i na finance. Já jsem optimista, věřím, že se to podaří,“ konstatoval Novotný.
Soutěž na podobu 40 metrů vysokých mostů pro VRT: rozhodne i krajinářské řešení |
Osobně je rád, že se podařilo z původních až sedmi verzí najít jedno finální řešení přes Vysočinu. „Pro nás je zásadní, že se podařilo napojit Jihlavu i regionální dopravu,“ zmínil.
Vysokorychlostní trať by v budoucnu měla propojit největší města v Česku se zahraničím. Stavěna bude pro vlaky jezdící rychlostí až 320 kilometrů v hodině. Přes Vysočinu povede trať spojující Prahu z Brnem. Cestu z jednoho města do druhého by měla zkrátit zhruba na hodinu. Na Vysočině by měly vzniknout tři terminály s napojením na současnou železniční síť, a to ve Světlé nad Sázavou, v Jihlavě-Pávově a ve Velké Bíteši. Náklady na výstavbu této vysokorychlostní trati se odhadují na 250 až 300 miliard korun.
