Dozorci měli podle obžaloby Večerkovou 8. ledna 2020 po incidentu ve vězeňském školském zařízení na přibližně tři a půl hodiny připoutat k okenním mřížím uzavřeného oddělení věznice.
Podle státního zástupce tím porušili zákon. Ten ale dozorcům použití tohoto donucovacího prostředku za určitých okolností dovoluje, pokud se vězeň chová agresivně a mohl by dozorce nebo jiné ohrozit na zdraví nebo životě.
Spor se vede mj. o to, zda je pravdivá verze události podle vězeňkyně Večerkové, nebo podle jiných svědků a za jaké situace je toto připoutání adekvátní.
Havlíčkobrodský soud se kauzou světelských dozorců zabýval znovu po odvolání státního zástupce Vodičky, a to po vynesení prvního osvobozujícího verdiktu loni v červnu. Odvoláním se zabýval Krajský soud v Hradci Králové, který věc vrátil havlíčkobrodském soudu k novému projednání.
Namísto mučení zneužití pravomoci
Státní zástupce původně požadoval pro obžalované podmíněné tresty a zákazy činnosti kvůli trestnému činu mučení a jiného nelidského a krutého zacházení. Nyní u soudu kvalifikaci pozměnil.
„Podávám odvolání v případě všech obžalovaných. Pokud by jejich jednání nemělo známky zločinu mučení a jiného nelidského a krutého zacházení, tak by v případě minimálně dvou obžalovaných to jednání mohlo naplňovat znaky zločinu zneužití pravomoci úřední osoby. Soud zde dnes odkázal na to, že zastává stejný názor jako v případě toho prvního zprošťujícího rozsudku, ale krajský soud dovodil, že by měl okresní soud opětovně a řádně vyhodnotit důkazy. Já si myslím, že okresní soud této povinnosti nedostál,“ řekl Vodička před soudní síní po vynesení verdiktu.
Podle soudkyně Kateřiny Kerbrové v odůvodnění rozsudku soud nyní zaměřil pozornost na chování odsouzené recidivistky Alice Večerkové, které podle obhájců mělo odůvodnit použití donucovacího prostředku, tedy připoutání ženy za obě ruce pouty k mříži.
„Večerková se toho dne již ve školském středisku věznice chovala nevhodně, její chování vykazovalo určitou stupňující se míru agresivity a naplnilo podmínky dané zákonem, za kterých byly obžalované Jana Proňková a Lada Hacurová oprávněny tento donucovací prostředek použít,“ řekla Kerbrová. „Necítím pochybení, postupovala bych stejně jako tenkrát,“ řekla dnes před soudem Proňková.
Podle soudkyně oprávněnost připoutání Večerkové vyplývá ze svědeckých výpovědí vedení věznice včetně ředitelky věznice Moniky Myšičkové. „Svědci uvedli, že pokud tato odsouzená slovně urážela dozorce, rozkopla v cele matrace, rozhazovala rukama, vstupovala do osobní zóny dozorce, pak toto jednání opravňuje k použití tohoto donucovacího prostředku. Doslova řekli, že by postupovali stejně,“ řekla soudkyně.
Položila řečnickou otázku: „Kde jinde by mělo být dodržováno striktní dodržování pravidel stanoveného režimu než právě odsouzenými ve věznici, kde jsou umístěni za účelem své nápravy?“
27. června 2022 |
Soud nicméně konstatoval, že před dotčeným incidentem a po něm ve věznici Světlá nad nad Sázavou docházelo k administrativním pochybením například v zápisech v knize předání a převzetí služby a v oznamovací povinnosti. „Postup byl ve věznici obecně chybně nastaven. V současné době už tam došlo k nápravě. Toto drobné pochybení ale nemůže vést k obviněním a už vůbec ne k odsouzení za trestný čin, jak žádala žaloba,“ zdůvodnila osvobozující rozsudek soudkyně Kerbrová.
Případ vešel ve známost poté, co na něj předloni upozornila Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Letos osmatřicetiletá Alice Večerková byla už čtrnáctkrát soudně trestaná, měla už mimo jiné uložený soudní zákaz chovu zvířat a zákaz řízení automobilu. Během svých vězeňských pobytů získala nejméně deset kázeňských trestů například za agresivní chování.
Tvrdila, že ve věznicích zažila opakované napadání od dozorců, a přiznala, že mívá konflikty se spoluvězeňkyněmi. Účasti na soudu se světelskými dozorci se opakovaně vyhýbala.