„Odjakživa jsem taková kreativní duše, tak jsem hledala něco, kde se budu moci v tomto směru realizovat, ale zároveň budu mít dostatek času na rodinu,“ popsala žena, která se věnuje také fotografování a vyrábění broží.
Úřad práce ji odmítl, šla proto na univerzitu
Květiny měla vždycky ráda, takže v kombinaci s její tvůrčí povahou se floristika jevila jako ideální volba. „Zkoušela jsem se přihlásit na rekvalifikační kurz na úřadu práce, ale byl mi zamítnut, protože jsem prý ‚překvalifikovaná‘,“ vylíčila Aneta Šlechtová s tím, že regionální geografii vystudovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Poté se profesně věnovala oblasti dotací, v tomto zaměstnání jí už ale smlouva skončila.
Když tedy neuspěla na pracovním úřadě, zaplatila si loni na podzim dva kurzy na Mendelově univerzitě v Brně. Jeden se zaměřoval na vazby kytic, druhý na adventní aranžování. „Bylo to určitě přínosné, protože tam získáte takový ten technický základ. Když dnes ale vážu kytičky, řídím se hlavně intuicí, vlastními pocity. Kytice se mi prostě musí líbit, to je nejdůležitější kritérium,“ přibližuje podnikatelka, která je podle svých slov i velká perfekcionistka. Zvlášť zpočátku tak výsledek své práce klidně několikrát předělávala, dokud nebyla s finální podobou spokojená.
 |
Materiál pro kytice sama pěstuje na zahradě, zatím pouze na několika menších záhonech. Jejich plochu však plánuje na podzim výrazně rozšířit a vybudovat také skleník. „Letos v únoru jsem vysela semínka prvních květin. Ne všechno se dařilo – pořád jsem začátečnice, která se učí a sbírá zkušenosti. Zahradu máme navíc v nadmořské výšce 720 metrů, takže pěstování kytek tady má svá specifika a nehodí se rozhodně pro všechny druhy. Určitě mi ale hodně pomůže právě skleník, hlavně u jarního předpěstování rostlin,“ vysvětluje zahradnice.
Když vidí hezké kvítí z auta, neváhá zastavit
Aktuálně, na vrcholu sezony, září její záhony všemi barvami. Vidět tam lze například astry, jiřiny, cínie, měsíčky, ostrožky, hledíky, zaječí ocásky, černuchu, svazenku nebo slunečnice. Zahradní flóru pak začínající květinářka doplňuje také o volně rostoucí druhy. Ty trhá přímo na loukách a mezích, v okolní čisté přírodě Žďárských vrchů.
Když zahlédne z auta hezké kvítí, neváhá zastavit a pár kousků si utrhnout. „Kvetou teď třeba bílé řebříčky nebo žluté vratiče, ty najdete skoro u každé polní cesty, přitom v kyticích vypadají moc pěkně a také dlouho vydrží,“ popisuje mladá maminka, pro niž je práce s květinami rovněž potřebným odreagováním mezi běžnými rodičovskými povinnostmi. Zahradu chce pro příští rok obohatit mimo jiné i o jarní cibuloviny, například tulipány, aby mohla s prodejem kytic začít dříve než letos.
Dvě minuty pro radost. Lákadlo u obchodu
Své výtvory nabízí Aneta Šlechtová trochu netradičně – v květinové samoobslužné skříni s názvem Ještě kytku. Z jedné části otevřenou „vitrínu“ lidé najdou už více než dva měsíce na návsi městyse, přímo před tamním obchodem s potravinami. V poličkách na ně čekají lokální kytice všeho druhu; zaplatit je lze přes QR kód nebo vhozením hotovosti do kasičky. Nechybějí ani kontaktní údaje na autorku, u níž si lze kytice i objednat.
Aneta Šlechtová (34) Vystudovaná geografka měla vždy blízko ke kreativním činnostem. Místo návratu do kanceláře tak zamířila mezi květiny. ● Žije s rodinou – partnerem a tříletou dcerou – ve Sněžném na Žďársku. ● Vystudovala regionální geografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. ● Na návsi městyse Sněžné, u tamního obchodu s potravinami, provozuje prodejní samoobslužnou skříň s názvem Ještě kytku – Vázáno srdcem. Tam zájemci pořídí kytice z převážně lokálních květin. Některé Aneta Šlechtová sama pěstuje, další pocházejí z okolní přírody. ● Otevřeno bývá většinou denně, zhruba mezi osmou hodinou ranní a osmou večerní. Na noc je skříň zamčená. ● Za kvítí lze zaplatit přes QR kód nebo hotově do kasičky. ● Čerstvé exempláře nyní přibývají v podstatě denně, mimo hlavní sezonu pak většinou ve středu a v pátek. ● Pokud zrovna kytice ve skříni chybějí nebo mají zákazníci zájem o jinou či větší zakázku, mohou se ozvat přímo autorce kytic; její kontakty jsou uvedeny na stánku. ● Více informací o projektu najdou zájemci na Facebooku i Instagramu, a to pod názvem Ještě kytku. |
Tuto samoobslužnou variantu prodeje zvolila mladá žena z více důvodů. Jednak je to pro startující podnikání – na rozdíl třeba od otevření běžného obchodu – finančně únosnější řešení. Zároveň je jí sympatický také samotný koncept založený na důvěře.
„Líbí se mi ale i myšlenka, že někdo jde nebo jede okolo skříně a napadne ho, že udělá manželce či přítelkyni radost, a tak jí koupí kytičku. Nebo si může kolemjdoucí udělat radost i sobě, proč ne? Zabere to dvě minuty, otevřeno je v podstatě celý den, a máte hned originální kytici vypěstovanou nebo vyrostlou tady v regionu,“ říká Šlechtová.
Přestože je ministánek v provozu teprve přes dva měsíce, lidé si už podle ní začínají na novinku zvykat – v podstatě každý den najde nějaká kytice svého nového majitele.
Místo vandalů a zlodějů „hlídají“ místní
Žena zatím nemá ani špatnou zkušenost s vandaly či zloději. Výhodou je podle jejích slov umístění skříně na frekventovaném místě v obci, kde se navíc lidé vzájemně znají. „Kamarádka mi třeba hned hlásí, že už tam mám třeba jenom jednu kytku, tak abych nějaké doplnila,“ usmívá se tvůrkyně.
V parných dnech letošního léta nechává exempláře ve skříni nejvýše dva dny, pravidelně jim také mění vodu, do níž ráno ještě přidává led. Rostliny to prozatím zvládají dobře.
„Lidem také radím, aby kytce doma zastřihli konečky a dali ji hned do studené vody. Té vody klidně může být více, protože některé luční druhy jí potřebují opravdu hodně. Lepší je také odstranit papír, v němž je kytice zabalená, případně povolit vazbu,“ radí žena.
Ve váze by podle ní měly květiny vydržet pěkné zhruba pět dní. Některé druhy mohou samozřejmě povadnout i dříve, ty se však dají z vazby vyndat.
Kytice se tvůrkyně snaží aranžovat různorodé, aby si vybral opravdu každý. Některé ladí do určité barvy, jiné jsou naopak pestré. Jejich podoba je daná rovněž nakvétáním, a tedy i dostupností jednotlivých druhů. K dispozici rovněž bývají jak menší kousky – v ceně kolem 200 až 250 korun – tak rozměrnější a o něco dražší zboží.
Na podzim přibudou věnce a suché vazby
Po sezoně, jejíž konec přijde pravděpodobně v závěru září nebo zkraje října, bude muset pěstitelka využít pro vazbu flóru z dovozu. Obecně se však chce zaměřovat hlavně na rostliny s lokálním původem, takže na podzim a začátkem zimy plánuje především prodej věnců a různých suchých vazeb.
Domácí buchty, sirupy i mýdla. Stánek s lokálními výrobky staví na důvěře |
Lidé tak v barevné skříni pořídí třeba smuteční výzdobu k Dušičkám, později pak k adventu a Vánocům. „Nějaké květiny, například vratiče, si už pro tento účel suším. Další budu mít od kamarádky, která pěstuje mimo jiné slaměnky a statice,“ zmiňuje sněženská květinářka a dodává, že po vánočních svátcích samoobslužná skříň na pár měsíců z centra městyse zmizí.
Svatební balíček: květinová výzdoba a focení
Případní zájemci – třeba o dekorace na svatbu nebo o kytice na oslavu – se však mohou ozvat i mimo sezonu. Větší zakázky je ovšem podle autorky ideální avizovat alespoň týden předem, aby si na ně stihla pořídit potřebný materiál.
Pivo z podzemní bedny i QR kódy. Vysočinu křižují desítky samoobslužných osvěžoven |
Jelikož mezi další velké vášně Anety Šlechtové patří fotografování, například rodinných portrétů nebo svateb, ráda by obě činnosti do budoucna zkombinovala. „Chtěla bych nabízet takové svatební balíčky, kdy zajistím na svatbu květinovou výzdobu a ujmu se i focení. Na to ale potřebuji své květinové záhony výrazně rozšířit, což ještě chvíli potrvá. A záleží samozřejmě také na poptávce po mých kyticích,“ dodává pěstitelka.
