Záchranná stanice Pavlov u Ledče nad Sázavou v loňském roce řešila 35 případů popálených dravců. Přitom jde o pouhý zlomek těchto nehod na Vysočině. Mnoho ptáků totiž po zásahu elektrickým proudem zemře okamžitě. A tyto počty ornitologové jen odhadují. Dostali se k neuvěřitelnému číslu 118 tisíc ptáků zahynuvších na sloupech elektrického vedení za rok.
Ptáci elektrické stožáry využívají k odpočinku, velice často v blízkosti polí. Když je však vlhko nebo prší, může dojít k elektrickému výboji. Ten ptáky buď okamžitě zabije nebo těžce popálí. Takoví ptáci pak končí v záchranných stanicích. Obvykle nejsou schopni letu ani chůze.
Lokalizace, snímek sloupu a uhynulého ptáka
Ochránci přírody už roky volají po obměně stožárů za bezpečnější modely. S identifikací těch nejnebezpečnějších může nyní pomoci každý. Ornitologové nabádají veřejnost, aby tak při objevu uhynulých ptáků učinila a upřesnila lokalitu.
„Pokud víte o sloupech, kde ptactvo často nachází smrt, prosím upozorněte na konkrétní místo kolegy z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Ti všechny údaje o nalezených ptácích shromažďují, evidují a data předávají právě energetikům zodpovědným za výměnu nebezpečných sloupů,“ uvedl ředitel pavlovské stanice Zbyšek Karafiát.
„Pro nahlášení potřebujeme tři základní údaje – přesnou lokalizaci, ideálně souřadnice, fotku sloupu a fotku uhynulého ptáka,“ upřesnil Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) pro Kraj Vysočina, který se profesně problematice úhynu ptáků v souvislosti s elektrickým vedením dlouhodobě věnuje.
I přes velké úsilí ochránců a sliby energetických společností o zabezpečení rizikových sloupů se počet popálených ptáků prozatím výrazně nesnižuje. Pracovníci záchranných stanic upozorňují na zoufalou situaci, protože zvířatům s tímto typem zranění už nelze pomoci.
„Je potřeba o tomto problému mluvit a posouvat ho k řešení. Letos vypršela patnáctiletá lhůta, ve které měli energetici zajistit ochranu všech nebezpečných sloupů v republice. To se zatím nepodařilo. Linek sloupů smrti je i nadále ve volné přírodě stále velké množství,“ vysvětlila Petra Hulvová, ochránkyně přírody ze záchranné stanice.
„Jen na základě v Pavlově přijatých popálených ptáků v loňském roce jsme identifikovali devatenáct nových rizikových linek, u kterých jsme zažádali o zabezpečení,“ dodala.
Bezpečné konzoly: typ Pařát nebo Birdsafe
Energetické společnosti se zabezpečení stožárů podle svých slov dlouhodobě věnují. Spolupracují při tom s ministerstvem životního prostředí a také se zástupci České ornitologické společnosti. Někteří bývají i součástí mezinárodních projektů zaměřených na ochranu ptactva.
„Pokud stavíme nové vedení, nebo vedení rekonstruujeme, montujeme jen nové a bezpečné konzoly typu Pařát nebo Birdsafe, které mají potřebnou certifikaci,“ prozradil Jan Volek, vedoucího síťového managementu společnosti EG. D, jež spravuje přenosovou soustavu na většině Vysočiny.
„Pokud máme vytipovaná místa se zvýšenou úmrtností ptactva, snažíme se jim dávat prioritu. Používáme i další doplňkové ochrany ve tvaru trojúhelníků, které zamezují dosedání ptactva do potenciálně nebezpečných míst,“ doplnil Volek.
Podobně postupuje rovněž společnost ČEZ Distribuce. Na Vysočině se stará o elektrické vedení na Havlíčkobrodsku. „Na hladině vysokého napětí máme celkem 473 tisíc podpěrných bodů, kterých se tato problematika týká. Přibližně 132 tisíc jich k zabezpečení ještě zbývá,“ vyčíslila za celou část přenosové soustavy spravovanou společností ČEZ její mluvčí Soňa Holingerová.
ČEZ dá každoročně do výměny stožárů desítky milionů korun. Bezpečnějšími nahradí na 15 tisíc stožárů. Přednost dostávají riziková místa, koridory, kudy ptactvo obvykle migruje, či lokality poblíž ptačích oblastí Natura2000.
Obě společnosti však rozporují, že by nestihly termíny k výměně stožárů, jak předeslala Petra Hulvová. „Lhůta byla stanovena v původním energetickém zákoně. V poslední novele byla prodloužena do konce roku 2035,“ pravil Volek s tím, že zprvu měli energetici zabezpečit nové sloupy. Později byla tato povinnost změněna na zabezpečení všech sloupů pro vysoké napětí.
Dlouho však chyběla metodika a pravidla, jak a čím zabezpečení stožárů provést. Ta nakonec vznikla ve spolupráci energetiků s odborníky na ochranu přírody. Nyní existuje databáze takzvaných bezpečných řešení. Spočívají mimo jiné ve speciálním tvaru konzol a uspořádání vodičů, které znemožňují ptákům dostat se do potenciálně nebezpečného místa. Nové stožáry bývají opatřeny i dosedací tyčí.
