„Rozhodně jejího zřízení nelitujeme. Je to velice využívaná atrakce a zároveň alternativní trasa. Jezdí sem cyklisté i in-line bruslaři, mnozí hodně z daleka. Je ale fakt, že náklady na údržbu rapidně stoupají,“ konstatoval přibyslavský starosta Martin Kamarád.
Kraj Vysočina nechal na stezku už před lety nainstalovat automatický sčítač „provozu“. Podle Kamaráda čísla ukazují pravidelně přibližně deset tisíc průjezdů za měsíc, o letních prázdninách číslo vyskočí takřka na dvojnásobek.
„Nejsou to unikátní návštěvníci, je to počet průjezdů cyklistů, bruslařů či průchodů chodců kolem čidla. Lidé obvykle jedou v jeden den do Sázavy i zpět, někteří třeba při svém sportovním výkonu i vícekrát,“ vysvětluje starosta.
Zametání je v lese nutností
Od konce dubna nechává přibyslavská radnice cyklostezku pravidelně zametat. Každý pátek po ní projede zametací vůz, aby odstranil napadané větvičky a listí. Takové zdánlivě neškodné překážky dokážou občas hlavně bruslařům připravit perné chvilky. Vzhledem k tomu, že většina trasy vede lesem, je zametání nutnost.
„Je to nejlepší trasa pro bruslaře na Vysočině,“ nadšeně už roky říká havlíčkobrodský milovník in-line bruslí Petr Jech. Nejen díky příznivému terénu, prostředí, ale právě také péči, jakou jí Přibyslav věnuje.
Cyklostezka Přibyslav–SázavaJe dlouhá 8 855 metrů. Převýšení činí 56,1 metru. Na cyklostezce bylo položeno devět nových lávek. Uživatelům jsou k dispozici dvě odpočívadla. Je osazena celkem 1 916 metry zábradlí. Sedmnáctkrát se přejíždí lesní nebo polní cesta. Zdroj: městský úřad Přibyslav |
Letos však měly technické čety spoustu práce i v nejbližším okolí asfaltky. „Po masivní těžbě kůrovcového dřeva bylo potřeba odstranit kamení hrozící zřícením i ořezat křoviny, které se na otevřených místech mohutně rozrostly,“ vyjmenoval starosta Kamarád.
Při každoroční údržbě správci navíc zjistili, že nejpozději do dvou let bude muset být opravena většina z devíti dřevěných lávek. „Ze spodní strany do nich proniká vlhkost z řeky, kompletně prorůstají houbami. To už ale bude investice za miliony,“ obává se Kamarád.
Jednou z velkých zatěžkávacích zkoušek pro cyklostezku je Přibyslavský běh pořádaný společností ACO. Letos se uskuteční v sobotu 27. května. Po celé délce stezky povede trať půlmaratonu i štafetových běhů.
Stála třicet milionů
Přitom ještě před dvěma dekádami po dnešní cyklostezce jezdily vlaky. Poslední souprava s turisty po staré trase mezi Přibyslaví a Sázavou projela 23. dubna 2006. Kvůli nutné rekonstrukci, na kterou vlastník kolejového svršku, společnost SaZ ze Sázavy, nenašel peníze, byl provoz zcela zrušen.
„Já osobně jsem velký fanda do železnice, ale opravdu máme teď jiné priority, do nichž musíme dávat peníze,“ prohlašoval už v roce 2005 jeden z šéfů firmy Wolfgang Macourek.
O cyklostezce se začalo uvažovat ještě před ukončením železničního provozu. Oficiálně myšlenka poprvé zazněla v polovině května 2007 na zasedání Sdružení pro starou trať od Žďáru nad Sázavou po Přibyslav.
V březnu 2008 pak podpisem společného memoranda obcí i vlastníka převzala odpovědnost za výstavbu Přibyslav. Stavět se začalo na podzim 2010 poté, co město obdrželo potvrzení o zisku evropských dotací.
Dokončena byla cyklostezka v červenci 2011, přišla celkově na zhruba 30 milionů. Ačkoliv ji oficiálně otevřela jízda historických kol až o dva měsíce později, už přes léto ji využily tisíce cyklistů a bruslařů.
