Podle přibyslavského starosty Martina Kamaráda před několika týdny úřad práce radnici oslovil s tím, že optimalizuje svůj provoz. V rámci úspor chce vyjednat svým pobočkám, které sídlí v pronajatých prostorách, co nejnižší nájem. Zároveň prý uvažuje o zrušení některých zbytných poboček.
V Přibyslavi tento pracovní úřad sídlí přímo v budově radnice. Má tam pronajatou kancelář. Každou středu tu dvě a půl hodiny dopoledne a hodinu a čtvrt odpoledne vyřizuje agendu pro zprostředkování zaměstnání, státní sociální podpory a hmotné nouze.
Za využívání městských prostor platí městu roční nájemné ve výši 22 tisíc korun. K tomu se podílí částkou kolem sedmnácti tisíc na úhradě nákladů za energie. To se ovšem úřadu práce zdá moc a žádá slevu.
„Úřad práce musí vycházet z rozpočtu na daný rok. Podle vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí bude nutné omezit výdaje a odložit některé investice. Do této oblasti půjde o jeden a půl miliardy korun méně, než ministerstvo požadovalo. V souvislosti s tím dochází v rámci úřadu k systemizaci, jejímž výsledkem bude úspora prostředků,“ objasnila důvod žádosti mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.
Forma žádosti však vedení přibyslavské radnice nadzvedla. „Připadá mi to jako vydírání. Buď nám odpustíte nájem, nebo u vás naši pobočku zrušíme. Takové jednání považuji za nepřípustné,“ ohradil se proti žádosti místostarosta města Michael Omes.
„Nemá to žádnou logiku. Všichni neustále mluví o přibližování úřadů občanům, a přitom se úřady v menších městech ruší. Šetří se na špatných místech,“ dodal místostarosta.
Starosta Martin Kamarád je k žádosti smířlivější. Ačkoliv ani jemu se postup úřadu práce nelíbí, nechce se pouštět do sporu. Přibyslav totiž tuto službu obyvatelům ve městě potřebuje.
Rada města koncem minulého týdne proto rozhodla, že ustoupí a nájemné mu odpustí.
„Je to typ úřadu, o nějž opravdu nechceme přijít. Na rozdíl od finančního úřadu, kam člověk musí jednou za rok a někdy ani to ne, úřad práce slouží pouze potřebným a v podstatě těm nejchudším. Jeho činnost je postavena na osobním kontaktu s klienty, ti se na něj musí každý měsíc osobně dostavit,“ vysvětluje, proč radní nakonec ustoupili.
Kdyby byla pobočka v Přibyslavi zrušena, klienti by museli do Havlíčkova Brodu. Pokud by jeli z vesnic v okolí města veřejnou dopravou, čekaly by je i dva přestupy. A v Brodě procházka z dopravního terminálu, nebo další jízda městskou hromadnou dopravou.
Podle Beránkové však úřad práce pečlivě rozmýšlel, zda žádost na radnici posílat, či se myšlenkou na případné zrušení přibyslavské pobočky vůbec zabývat. Nakonec ji vyhodnotil jako pobočku zbytnou. Fungovat dál by mohla pouze za minimalizace nákladů.
„Kontaktní pracoviště v Přibyslavi poskytuje služby v rámci zaměstnanosti a hmotné nouze zhruba 170 klientům. Pokud jde o oblast státní sociální podpory, značné množství klientů využívá k jednání i pracoviště v Havlíčkově Brodě. Taktéž příspěvky na péči a dávky pro zdravotně postižené osoby jsou zajišťovány pro klienty v Havlíčkově Brodě,“ konstatovala mluvčí.
Odpuštění nájmu ze strany Přibyslavi by mělo alespoň v nejbližších letech garantovat, že zmíněných 170 lidí nebude muset na úřad práce složitě cestovat. Obslouženi budou i nadále ve svém městě.
Kombinace zrušení a omezení
Takzvaná optimalizace se ovšem zdaleka netýká jen Přibyslavi. Podobné případy řeší úřad práce s obcemi po celé republice.
„V žádném případě se nejedná o hromadné rušení pracovišť, ale o kombinaci zrušení či omezení provozu na malých pracovištích. Každé takové pracoviště se řeší s pronajímatelem individuálně a jednání stále pokračují,“ dodala Kateřina Beránková.
Zdůraznila, že úřad chce docílit toho, aby změna měla minimální dopad na klienty. Jak podotkla, usiluje o to, aby i menší pobočky poskytovaly klientům standardní služby minimálně dva dny v týdnu. Kde se to nepovede, chce úřad zajistit výjezdní pracoviště, případně alespoň schránku, do níž klienti mohou vhazovat žádosti a další podklady.
