Pro faráře Pavla Sandtnera bylo ovšem otevření schránky drobným zklamáním.
„Jsou zde dokumenty novější doby, po roce 1900. Je to sice už přes sto let, ale doufal jsem v materiály ještě starší. Ty ve schránce nebyly,“ konstatoval poté, co se v rychlosti probral množstvím listin.
Malá válcovitá schránka byla do makovice věže uložena v roce 1926. Vyjmuta byla od té doby jen jednou, při rekonstrukci střechy v roce 1990. Z té doby ale neexistuje podrobný zápis. A tak nynější otevírání schránky bylo pro všechny překvapením.
„Plechovka“ ukrývala zhruba dvacet listin
Několik dlouhých minut technikovi trvalo, než se do kovové schránky vůbec dostal. Plamenem bylo potřeba roztavit svár, víko bylo pevně přivařené.
Uvnitř „plechovky“ se skrývaly vesměs jen dokumenty, jedny několik desítek let staré noviny a mince z osmdesátých let minulého století, které tam byly vloženy při posledním otevření.
„Pravděpodobně nejzajímavější a na první pohled nejcennější je smuteční oznámení z roku 1899 o úmrtí tehdejší zámecké paní Klotildy Clam-Gallasové,“ konstatoval po zběžném prohlédnutí celé řady listin Sandtner.
Ze schránky jich vytáhl a rozložil zhruba dvacet. Byly tam například pamětní spis městské obce přibyslavské, zpráva o rekonstrukci věže z roku 1926, památná listina pracovních dělníků tesařských a klempířských nebo dokument s cenami potravin a masa z dvacátých let. Podle něj tehdy například jeden kilogram hrachu stál tři koruny a dvacet haléřů a mouka 4,20 koruny.
„Skoro bych řekl, že se nekonalo žádné velké překvapení, ve které jsme doufali, že tam objevíme nějaké starší listiny,“ poznamenal přibyslavský farář. Je ale možné, že mezi dokumenty najdou něco opravdu cenného až archiváři a historici po důkladném rozboru.
Kovovou schránku dají do muzea, do makovice vloží novou
Makovici se schránkou uvnitř snesli z věže horolezci s pomocí jeřábu na konci ledna. Kříž na špici historické stavby se totiž ulomil a zůstal nebezpečně viset jen na hromosvodu.
Abnormálně dlouhá hrotnice se ulomila vlivem zatékání a silných mrazů, roli mohly sehrát i vibrace od zvuku zvonů. Do léta nechá město s farností vyhotovit novou špičku a na věž ji i s křížem vrátí.
28. února 2019 |
Makovice poté ale ponese jinou schránku. „Tato původní už není vhodná k dalšímu použití, nepřežila by další otevírání. Uložíme ji v muzeu, necháme vyrobit schránku novou a o něco větší,“ pravil přibyslavský starosta Martin Kamarád.
V ní už budoucí generace nenaleznou originály původních listin. Zdejší muzeum nechá zhotovit jejich kopie a do věže ukryje ty. „Originály uložíme v archivu, kopie vystavíme v muzeu. Dokumenty se totiž vlivem povětrnostních podmínek poškozují, zvlášť na špičce věže, a my je chceme zachovat,“ vysvětlila vedoucí přibyslavského muzea Anna Šauerová.
Co všechno nechá město s farností do nové schránky uložit, zatím není jisté. „Určitě to budou předměty a předměty připomínající dnešní dobu. Co konkrétně to bude, ale ještě vymyšleno nemáme,“ poznamenal starosta.
Přibyslavská městská věž je vysoká přes padesát metrů. Pochází z roku 1497, původně bývala součástí městského opevnění. Na jejím vrchu byl v posledních staletích nad kolovitou makovicí zhruba sedmdesát kilogramů těžký a 170 centimetrů vysoký kovový kříž. Roku 1926 se po silné vichřici zřítil na zem. Od té doby měla špička věže dnešní podobu.
