„Během covidu byly zavřené kostely a Přibyslav nemá venkovní betlém. Děti neměly kam se jít na jesličky podívat. Farníci mě požádali, jestli bych nezkusil něco vymyslet,“ vypráví mladý umělecký kovář z přibyslavské místní části Uhry, jak k neobvyklé zakázce přišel.
Osloven nebyl náhodou. K přibyslavské farnosti má blízko a sám už několikrát umělecká díla do veřejného prostoru vytvářel. Nad Přibyslaví například nechal postavit vysoký kovaný kříž, zhotovil i originální kovanou křížovou cestu.
Obyvatelé města betlém moc chtěli. Sami vyhlásili na jeho pořízení veřejnou sbírku. Radnice slíbila vybranou částku doplatit. „Vybralo se zhruba 90 tisíc korun,“ uvedl místostarosta Michael Omes. Město přidalo přibližně čtvrt milionu.
Za tu cenu vznikl betlém, který nemá široko daleko obdoby. Petr Štáfl vytvořil dvě postavy a Ježíška v jesličkách, tesaři sestavili salaš a skláři přidali oko do komety, která nad betlémem přelétá. Vše je osvětlené, o což se postarali elektrikáři.
„Jsme sice malé město, ale na výsledném díle je vidět, že tu máme šikovné řemeslníky, kteří spolu velice dobře dokážou spolupracovat,“ nechal se slyšet umělecký kovář.
„Postavy jsou perforované tak, aby svatost či jakási nadpozemskost vycházela z jejich nitra. Strašně nerad totiž dělám svatozáře, které vypadají jako anténky vysílající do nebe,“ smál se Štáfl, když popisoval své dílo. Osvětlení z úsporných LED diod a pásků je totiž instalováno přímo dovnitř postav, použity nejsou žádné vnější halogenové reflektory.
V kovárně bylo jako v pekle
Marie, Josef i Ježíšek jsou vytvořeni z kovaných plechových plátů přinýtovaných ke kostře. Kovář je vykoval postaru, do potřebné tloušťky a rozměrů rozkovával železné ingoty. Pláty na sobě mají patrné rány od kladiva, i po povrchové úpravě jsou trochu hrbolaté. „To je krása kovaného plechu, má to v sobě tu energii,“ říká Štáfl.
Práce to byla nesmírně náročná. „Dělal jsem to v létě a plech vydává obrovské množství tepla. V kovárně bylo jako v pekle,“ líčí. Nejvíce si vyhrál s obličeji postav. Ty jsou tvořené vždy z jednoho kusu plechu. „Je to tepané za tepla, plech se podle potřeby tvaroval a ohýbal,“ ukazuje.
Kolik času řemeslníci výrobou unikátního betlému strávili, nechce kovář ani odhadovat. „U třetího dne jsem to přestal počítat,“ směje se. „Je to styl práce, kdy se to nedá dělat v kuse, je potřeba taková ta umělecká slina,“ dodává.
Betlém by neměl skončit ve skladu
Řemeslníci společně s pracovníky přibyslavských technických služeb betlém nainstalovali ve čtvrtek dopoledne, večer na chvilku zkusili osvětlení. Natrvalo se ale betlém rozzářil až v neděli, společně s vánočním stromem.
Na Bechyňově náměstí by betlém měl být po celý advent i Vánoce až do Nového roku. Pak by měl být na přání autora umístěn někam, kde si ho budou moci lidé dál prohlížet.
„Byla by škoda ho nechávat jedenáct měsíců schovaný ve skladu. Bylo by to nefér i vůči lidem, kteří na výrobu přispěli,“ myslí si Petr Štáfl. Trvá pak na tom, aby betlém byl vystaven kompletní, tak jak je.
Stejného názoru je Michael Omes. „Zvažujeme několik variant, ale zatím nebyla žádná definitivně vybraná. Jednou je nádvoří Kurfürstova domu, druhou pak areál farní zahrady,“ pověděl místostarosta.
Jedním z rozhodujících faktorů bude podle něho také zajištění bezpečnosti celého díla. Město ani sám autor by nechtěli, aby betlém jakkoli utrpěl, nebo se dokonce stal cílem vandalů.
