Zároveň by se podle ředitele stanice Zbyška Karafiáta podstatně zvýšila kapacita ošetřených zvířat. Těch by mohlo být až tři tisíce ročně.
Stanice má nyní projekt na výstavbu šestnácti nových voliér. „Ta největší bude mít sedmdesát metrů čtverečních, abychom byli schopni krátkodobě ubytovat i vlka,“ popsal ředitel pavlovské stanice.
 |
To, že i takové zvíře se může dostat do záchranné stanice, ukazuje nedávný případ sraženého vlka pojmenovaného Bubla. Mladý vlček se nyní po operaci zotavuje v záchranné stanici ve Vlašimi. Vzhledem k tomu, že se v minulosti na Vysočině našlo hned několik usmrcených vlků po srážce s autem, není nereálné, že by se zraněný vlk mohl ve stanici někdy v budoucnu objevit.
Další nové prostory pak budou univerzální, s jezírkem. „Například pro mláďata vyder, ale také třeba pro srny nebo labutě, jiné zase pro dravé ptáky – kalouse, puštíky či poštolky a v soustavě deseti menších voliér najdou dočasné zázemí pěvci,“ upřesnil Karafiát s tím, že pro stanici to bude velký krok kupředu.
Rehabilitační voliéry rozšíří na čtyřnásobek
Nyní totiž mají v Pavlově k dispozici čtyři rehabilitační voliéry. Po výstavbě nových se jejich kapacita rozšíří na čtyřnásobek.
Místo pro nový projekt bude v části areálu, jež je nyní pro návštěvníky nepřístupná, ale kde je několik původních voliér. Ty však dlouhodobě nevyhovují potřebám stanice. „Bohužel ta stavba nemá ani základy, takže se nám tam dostávají různí predátoři. Krom výrů a káňat tam prakticky nic jiného nemůžeme mít,“ posteskl si Karafiát.
Zároveň zdůraznil potřebu takzvaných rozlétávacích voliér. Ty využívají jednak ptačí mláďata i ptáci po úrazech, aby se mohli vrátit do volné přírody. „Máme dvě provizorní a to na jednu sezonu nestačí. Ptáci mají pořadníky, aby se tam dostali. Tím pádem se zdržuje jejich vypuštění do volné přírody,“ poznamenal ředitel stanice.
Díky novým voliérám bude mít pavlovská stanice možnost postarat se i o více zvířat. Jejich počet totiž každoročně vzrůstá. Zatímco v prvních letech fungování stanice se ročně postarali o přibližně 300 živočichů, předloni překonali hranici tisíce ošetřených zvířat. Jenom letos v polovině listopadu jich bylo již 1 016.
S novými voliérami budou mít v Pavlově prostor přijmout a léčit až tři tisíce zvířat. Více než polovinu ošetřených zvířat se pracovníkům stanice daří vracet zpět do volné přírody.
Hudba budoucnosti: nemocnice
Do budoucna by na soustavu voliér mohla navazovat zvířecí nemocnice. Jednalo by se o léčebnou část, která by zefektivnila péči o handicapovaná zvířata a mláďata, o něž se v Pavlově starají. „To je ale opravdu hudba budoucnosti,“ svěřil se s plány Zbyšek Karafiát.
Vedení záchranné stanice v Pavlově nyní vyřizuje pro výstavbu nových voliér stavební povolení. „Když všechno půjde dobře, tak v druhé polovině příštího roku bychom mohli začít bourat a připravovat stavbu,“ upřesnil ředitel stanice.
Předpokládaná hodnota materiálu na stavbu, ovšem bez práce, je 1,5 milionu korun. „Necelou polovinu z této sumy máme našetřenou,“ řekl Karafiát. Část financí pochází z darů. „Například paní Nedomová, která v Havlíčkově Brodě dlouhodobě zachraňovala ježky, nám odkázala část svého majetku,“ popsal ředitel.
Na výstavbu voliér může veřejnost přispět i koupí historicky prvního nástěnného kalendáře, jejž stanice Pavlov letos vydává. Autorem fotografií zvířat, která se léčila či dlouhodobě žijí ve stanici, je fotograf Jaroslav Loskot. „Na některých snímcích objevíte živočichy z naší stálé expozice jako například lišáka Lukáše, na dalších zase mláďata, která se nám podařilo odchovat a vypustit zpět do přírody. Fotky ukazují různorodost naší práce, s kolika živočichy v průběhu celého roku pracujeme,“ dodal Karafiát.
