Před zánikem se nachází pozdně barokní budova fary s přilehlým hospodářským dvorem v osadě Zhoř u Pacova. Stavba pochází z konce 18. století.
„Objekt zařazený na seznamu ohrožených kulturních památek je v současnosti již jen zanikajícím torzem se zřícenými střešními i stropními konstrukcemi,“ uvádí telčští památkáři na svém webu.
V podobném stavu je barokní fara ve Vojslavicích na Pelhřimovsku. Její areál tvoří vlastní farní budova, k níž přiléhá novodobá přístavba a chlévy. Budovu fary vlastní obec, hospodářskou část stát a církev. Areál nemá nyní využití.
Zajímavým dokladem technické historie je vápenka v lese u Trhonic na Jimramovsku. „Provoz vápenky byl ukončen v roce 1958. Od té době je bez využití a chátrá,“ napsali do své zprávy památkáři.
Do současnosti se dochovala už jen šachtová vápenná pec o průměru sedm metrů a výšce osm metrů s desetimetrovým cihlovým komínem. U pece bývala ještě budova, ale ta zanikla už před 50 lety.
Ohroženou stavbou je i barokní vila v Masarykově ulici v Telči se zdobeným průčelím a ojedinělým typem střechy z roku 1732.
Hrobníkovi z lopaty v hodině dvanácté utekl pozdně středověký rychtářský špýchar v Prostředkovicích, jehož loni zahájená rekonstrukce letos pokračovala a v roce 2020 by mohla být dokončena.
Jedna stěna špýcharu z roku 1581 hrozila řadu let zřícením. Toto nebezpečí už se podařilo odvrátit. „V příštím roce bychom rádi pokračovali třetí etapou záchrany, kdy by špýchar měl dostat novou omítku. Uvnitř bychom chtěli udělat malou expozici o místní historii, ale ještě uvidíme, jestli se nám to z ekonomického hlediska podaří uskutečnit,“ pověděla Miroslava Bártů, starostka obce Suchá, jejíž součástí Prostředkovice jsou.
Liboháj před totální likvidací?
Ve špatném stavu je podle seznamu ohrožených památek Bělský dvůr v Koberovicích. Má narušenou statiku, provlhlé zdivo a poničené omítky, ke kterým patří i vzácná sgrafitová výzdoba. Část střech je v havarijním stavu. Dvůr z konce 18. století patřil ke statkům želivského kláštera.
Totální likvidace hrozí myslivně Liboháj v Chotěboři, které zasadil smrtelnou ránu požár v roce 2002. Myslivna byla postavena v první polovině 19. století na zámeckém panství Dobrzenských v lesíku u silnice z Chotěboře na Libici nad Doubravou.
„Šlo o ojedinělou empirovou stavbu na půdorysu písmene L. Nejzajímavějším architektonickým motivem, který se však v nedávné době zřítil, byl vstup s dórskými sloupy ukončený trojúhelníkovým štítem,“ popisují památkáři.
Na seznamu ohrožených památek jsou i další položky: zámky Větrný Jeníkov, Stránecká Zhoř, Police, Budišov, Ronov nad Sázavou, Pohled, Osová, Krasonice, Košetice, Jemnice a Brtnice, dále fara ve Vílanci, parní mlýn v Telči či hrobka Pallavicini u Jemnice.
U řady z těchto památek však už rekonstrukce začala, nebo dlouhodobě určitým tempem pokračuje. To je případ třeba zámku v Jemnici, ve Větrném Jeníkově či v Brtnici.
V případě třetího v pořadí stávající majitel zámku zvolna pokračuje v rekonstrukčních činnostech z předchozích let. Majitel zámku Brtnice se nyní chce zaměřit na statiku a odvodnění zchátralé stavby, případně na osazení dalších chybějících oken.
Vyplynulo to z informací, které MF DNES poskytl Oleg Rybnikář, zástupce vlastníka zámku, jímž je v současnosti Spolek Svébyt Brtnice. „Opět žádáme o peníze z Programu záchrany architektonického dědictví. Chtěli bychom pokračovat v rekonstrukci další části oken nebo v opravě vyvalené části hradební stěny a s ní souvisejícího sklepení na severním nádvoří, kam vytrvale zatéká voda,“ sdělil Rybnikář.
Sto let bez údržby se podepsalo i na zámku ve Zhoři
Během na velmi dlouhou trať je obnova zámku ve Stránecké Zhoři, jenž podobně jako Brtnice takřka sto let chátral. Před dvaceti lety zámek koupil Řád rytířů Kristových a od té doby jej opravuje.
Kastelán Milan Doležal odhaduje, že za dalších dvacet let by mohla být zachráněna hrubá stavba zámku.
„Musíme si uvědomit, že před těmi dvaceti lety byl na zámek vydán demoliční výměr, stavba měla narušenou statiku a celá měla jít k zemi. Dochovalo se prakticky jenom obvodové zdivo. Dnes je zámek staticky zajištěn, podařilo se rehabilitovat suterén, kde došlo k obnově všech sklepů a záchraně a obnově kleneb, zdivo se muselo zajistit předepjatými lany a částečnou injektáží,“ přiblížil Doležal.
Letos v září zde slavnostně vysvětili obnovenou kapli. „V následujícím roce budeme dokončovat detaily na kapli, nyní například pracujeme na replice barokních lavic. Budeme spolupracovat se studenty jednoho pražského gymnázia, kteří v rámci dobrovolnické činnosti budou na zámku týden pracovat – budou čistit cihly, chystat trámy na opravy krovů či pracovat na zpevnění plochy před zámkem,“ pravil Doležal.
V dalších letech se chce majitel zámku pustit do opravy střechy severního křídla.
„Řád rytířů Kristových zámek obnovuje v cisterciáckém duchu, kdy je sama práce cílem. Takže bude záležet na tom, jak se bude dařit shánět peníze. Snažíme se co nejvíce ctít historické technologie, obnova zámku je velice šetrná,“ řekl Doležal.
Most na nešťastném místě...
Na seznamu ohrožených památek se paradoxně nenachází tzv. Loupežnický či Vysoký most u Velkého Meziříčí, který přitom patří mezi velmi osobité technické památky. Svého času údajně patřil svou výškou deset metrů mezi nejvyšší silniční mosty na českém a moravském území.
Most přibližně z období začátku 17. až poloviny 18. století na seznamu ohrožených památek není i proto, že v době jeho sestavování nebyl chráněnou památkou. Tou však nyní opět je.
„V roce 2017 byla z mostu ochrana sejmuta, ale současně bylo zahájeno nové řízení o prohlášení kulturní památkou, a v roce 2019 byl most chráněnou kulturní památkou opět prohlášen. Je to zvláště hodnotná památka, bohužel se nachází na nešťastném místě poblíž skládky odpadů,“ konstatovala Ilona Ampapová, mluvčí telčského Národního památkového ústavu.
Most patří státu, jeho správcem je Úřad pro zastupování státu.
Takto vypadal zámek ve Větrném Jeníkově na začátku roku 2017
