„Pokud pacientům nepomáhá konzervativní léčba (léčba bez nutnosti operace, pozn. red. ), je nutný chirurgický zákrok. A lékaři z ortopedického oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě provedou stovky operací karpálních tunelů ročně,“ vyčíslila Helena Zelená Křížová, mluvčí novoměstské nemocnice.
Odborníci z tohoto oddělení jsou nyní nově zapojeni do projektu, který zjišťuje právě souvislost mezi rozvojem syndromu karpálního tunelu a pracovní činností pacientů. Lékaři na něm od počátku letošního roku spolupracují se Státním zdravotním ústavem (SZÚ) v Praze. Vzniknout má odborná studie na toto téma.
„Naše oddělení se dlouhodobě věnuje operacím ruky a zápěstí. O této problematice také často přednáším na celostátních i mezinárodních akcích, a to včetně kurzů organizovaných právě SZÚ,“ vysvětlil vznik spolupráce Jaroslav Pilný, primář ortopedického oddělení novoměstské nemocnice.
Samotných nemocných se podle něj práce na studii v podstatě nedotkne. „Vše bude probíhat stejně jako doposud, pacienti pouze vyplní anonymní dotazník, který je zaměřený na jejich pracovní zátěž. Tyto dotazníky budou pak dále zpracovány a vyhodnoceny. Cílem je zjistit, zda některá povolání mají větší vliv na poškození středního nervu, který řídí citlivost a pohyblivost celé ruky nežli jiné profese,“ objasnil Pilný.
Přístup z bezpečné zóny
Ačkoliv se pro ošetření syndromu karpálního tunelu nyní často diskutuje o použití některých miniinvazivních metod, operatéři z novoměstské nemocnice k nim aktuálně nepřistupují, byť vybavení k tomu mají.
„V současné době je v zahraničí trendem velký ústup od těchto metod, a to zejména pro větší výskyt následných komplikací. Střední nerv, který je při operaci uvolňován, se totiž velice často větví. A při těchto operacích, pokud nerv není dostatečně vidět, může dojít k jeho poškození – se všemi negativními důsledky pro pacienta,“ přiblížil primář.
Na ortopedickém oddělení v Novém Městě proto většinou lékaři operují přístupem z dlaně, z oblasti takzvané bezpečné zóny. „To proto, aby k těmto poškozením nedocházelo. Není totiž výjimkou, že musíme reoperovat stavy po ne právě dobrých výsledcích miniinvazivních zákroků,“ podotkl Pilný.
Na návrat pacienta do plné zátěže má dle jeho slov vliv především dobře provedená operace a také schopnost regenerace nervu. „A je prokázáno, že těžce utlačený nerv se logicky regeneruje déle než nerv méně poškozený,“ zdůraznil primář.
Kdyby si sám coby pacient měl vybrat, u koho se nechat se syndromem karpálního tunelu operovat, zvolil by odborníka, jenž tento výkon provádí často a činí tak osvědčenou a bezpečnou metodou s dlouhodobě dobrými výsledky. „To, že si připlatím na užití instrumentaria (chirurgické nástroje – pozn. red. ) dobrý výsledek nezaručí. Tím, že ne úplně dobrému fotbalistovi koupíte nejlepší kopačky, z něj také špičkového sportovce neuděláte,“ uzavřel primář Pilný.
28. prosince 2021 |
