Jak Mariánka, dívka z „fleku“ Luka, u císařské rodiny ke štěstí přišla

Před 160 lety se rakouskému císaři Františku Josefu I. a jeho ženě Sisi narodil korunní princ Rudolf. A stejný den, tedy 21. srpen 1858, byl důležitý i pro devatenáctiletou Mariánku Řehořovou z Luk nad Jihlavou. Začala u císařské rodiny sloužit jako kojná.

Na tomto obraze z 19. století je kojná Marianka, jak drží malého korunního prince Rudolfa v náručí. „Dívka by měla pocházet z Jihlavska,“ uvedla Sophia Sladky ze zámku Schönbrunn. | foto: Wien Museum

Musela být mimořádně půvabná a také důležitá. Jinak by se o ní v souvislosti s narozením následníka trůnu nezmiňovali vídeňští novináři.

Nejdřív ji sice představili jako ženu z Hané a se jménem Františka, ale trefili se alespoň v tom, že jde o manželku vcelku bohatého muže. Posléze upřesnili, že pochází z Luk nad Jihlavou – „fleku“ asi hodinu cesty od Jihlavy.

Kdo je kdo

Otec - císař František Josef I. Z porodu syna Rudolfa měl 21. srpna 1858 velikou radost. Své milované ženě při této příležitosti věnoval třířadý perlový náhrdelník v ceně 75 tisíc zlatých. Také zahájil stavbu „Rudolfova špitálu“.

Matka - císařovna Sisi. Ve 20 letech přivedla na svět třetí dítě. Porod to byl těžký. „Císařovna se zotavovala jen pomalu, především protože nesměla dítě kojit, takže trpěla městnáním mléka a horečkou,“ napsala v knize o Sisi spisovatelka Brigitte Hamannová. Zodpovědnost za hocha převzala babička Žofie.

Syn - korunní princ Rudolf. Následník trůnu byl na tuto roli odmala připravován. Už jako pětiletý se dorozuměl ve čtyřech jazycích: německy, maďarsky, česky a francouzsky. Měl živou fantazii, překypující temperament, ale také byl velmi slabý a často stonal, jak připomíná Hamannová. Ve třiceti letech spáchal sebevraždu.

Kojná - Mariánka z Luk. Narodila se 30. června 1839 kováři Franzi Höferovi. Když jí bylo osmnáct, provdala se za o 30 let staršího vdovce Jana Řehoře, sedláka z Luk. Krátce po porodu dcery Marie odchází na císařský dvůr.

To se psalo v týdnu po porodu následníka trůnu, kdy už Mariánka měla jistě za sebou řadu krmení malého Rudolfa. Císařovna Sisi své mateřské mléko synovi nemohla dávat. Z těžkého porodu se zotavovala jen pomalu a lékaři jí kojení zakázali. Trpěla městnáním mléka a horečkou, která se vracela ještě týdny po přivedení chlapce na svět.

Svatba na narozeniny císaře

O posledním srpnovém dni už byli novináři z vídeňského FremdenBlattu přesnější, když psali o původu kojné. Odvolávali se na důvěryhodný zdroj z obce na Jihlavsku. „Jmenuje se Marie Řehořová, má 19 roků a je manželkou Johanna Řehoře, půlláníka z Luk č.p. 90 a radního,“ napsali.

Zmínili rovněž jeden zajímavý detail ze života Mariánky, dcery kováře Franze Höfera. „S Johannem Řehořem se brali 18. srpna 1857. Při svatbě mnozí manželskému páru prorokovali velké štěstí, jelikož jejich sňatek připadl na tak památný den, jakým jsou narozeniny jeho veličenstva císaře.“

Za své téměř jednoleté působení dostala kojná tisíc zlatých. Pro srovnání: roční mzda dělníka v továrně činila 400 až 500 zlatých.

Zatímco mladá žena z Luk se starala o kojení malého prince, chůvou Rudolfa byla bezdětná 54letá Karolina svobodná paní von Welden.

Zajímá vás toto téma?

V MF DNES si můžete přečíst víc.

„Malý dědic je nápadně silné, vyvinuté dítě, už od začátku prosince umí sedět rovně, má pěsti jako granátník,“ pochvalovala si Rudolfova babička, arcivévodkyně Žofie.

O dva roky starší sestřička Gisela si hocha ráda brávala do svého pokoje. „Pojď dál, malý bacícku,“ šišlala na něj. Později se například vozil v Giselině vozíku taženém oslíkem.

Slzy kvůli sebevraždě

Potomci kojné Mariánky v Lukách dodnes žijí. Její pravnučku Ludmilu Petrovou by zajímalo, jaký osud měly dvě z dcer Mariánky a zda i ony mají nějaké potomstvo. Kateřina Řehořová se narodila 20. března 1867 a Františka 29. listopadu 1869.

„Jedna si snad vzala učitele, nějakého Železného a prý odešla do Telče. A ta druhá údajně nějak brzy zemřela,“ zmínila Petrová a doplnila: „My jsme z linie Mariánčina syna Johanna, potomci po jeho synovi Cyrilovi.“

Dalším Mariánčiným dítětem byla pochopitelně soukojenka korunního prince. Ta se jmenovala stejně jako její máma Marie.

Obě byly smutné z toho, jak Rudolf zemřel. S milenkou, baronesou Mary Vetserovou, spáchal 30. ledna 1889 sebevraždu. Bylo mu třicet let.

Rudolfek v Panšule připomíná svatbu korunního prince

Na korunního prince Rudolfa mají v lese u Luk nad Jihlavou památku – pomníček Rudolfek.

„Jen by potřeboval trochu očistit,“ poznamená Ludmila Petrová, pravnučka kojné Mariánky. Jenže to podle myslivců není úplně jednoduché, kámen by se totiž mohl drolit.

Rudolfek nepřipomíná narození korunního prince, ale jiné výrazné datum v životě syna císaře Františka Josefa I. a jeho ženy Sisi – 10. květen 1881. Tehdy měl Rudolf svatbu s belgickou princeznou Štěpánkou. Kámen byl zasazen majitelem louckého zámku Widmannem.

Pomníček stojí v Panšule, tedy v místech panské lesní školky. Dříve tudy vedla „císařská“ cesta. Odbočuje se tam ze silnice směrem na Svatoslav hned, jak minete výběhy koní a bývalý „prasečák“.

Kámen s písmeny R+S a letopočtem dřív stával v nedalekém Rudolfově háji. Přesadit jej nechali myslivci. Na novém místě byl vysvěcen 11. září 2010.

Svatbu následníka trůnu si loučtí v roce 1881 připomněli i na náměstí. U mostku přes potok zasadili čtyři lípy. V obecní kronice se píše, že u toho byli pan Hradecký, farář Plachý a učitel Cyril Hruda. „Lípy už jsou za ty roky vykácené, jsou tam jiné,“ povídá Petrová.