„Patřím mezi lidi, kteří jsou neustále překvapení,“ směje se takovému humbuku Michal Kamp. Historik, který po několik let vedl havlíčkobrodské Muzeum Vysočiny, řídil tým odborníků, kteří se na vytvoření ojedinělé knihy podíleli. Vedle autorství částí publikaci i editoval.
O sepsání historie Havlíčkova Brodu se v minulosti snažili už jiní autoři. Dosud nikomu se to však tak komplexně nepodařilo.
„Věděli jsme, že děláme něco, na co je ideální moment. Ne kvůli čtenářům, ale kvůli autorskému kolektivu. Sešli se autoři, kteří byli schopni dějiny napsat. Říkali jsme si, že když se to nepodaří teď nám, dlouhé roky to nikdo jiný nedokáže. Že jsme se tak moc trefili do poptávky, pro nás bylo hodně velké překvapení,“ říká Kamp.
V posledních letech vzniklo hned několik publikací, jež popisovaly nejrůznější momenty z historie Brodu. Obvykle to ale byly knihy obrazové, založené pouze na dobových fotografiích, případně se věnovaly pouze jedné epizodě dějin. Díky svému zpracování i novým informacím se staly velmi populární. Možná proto Broďané tolik lační po historii místa, kde žijí.
V nové knize dostanou čtenáři vše najednou. Na čtení před spaním to však podle Michala Kampa nejspíš nebude. „Co jsem zatím zaznamenal, většina lidí si ji chce nechat v knihovně a občas jí listovat. Kdo to přečte komplet od A až do Z, má můj obdiv, protože nás bylo zatím jen asi deset, kdo to zvládl,“ vykládá pobaveně.
Jedenáct autorů, patnáct kapitol
Kniha nese název Havlíčkův Brod – město na rozhraní. Má téměř 750 fotografií, skeny listin a obrázky. Je silná sedm centimetrů, váží přes dvě kila. Celkem jedenáct autorů v patnácti základních kapitolách líčí nejzásadnější události v historii města a zasazují je do kontextu doby.
„Snažili jsme se lidem ukázat, že Brod odněkud vzešel, někam kráčí, nějak kvůli tomu vypadá. Lidé by v knize měli najít základní informaci, proč tomu tak je, jaké má před sebou město výzvy, co řešilo v minulosti, co jeho vývoj ovlivňovalo,“ popisuje Michal Kamp.
Na každou epochu dějin se našel odborník, který ji má pečlivě prostudovanou. Kapitoly jsou řazeny chronologicky, tudíž se začíná ještě nejstarším pravěkým obdobím. Zpracovali ho archeologové Petr Hrubý a Jakub Těsnohlídek.
Následuje založení města a první písemná zmínka o něm z roku 1256, období těžby stříbra až po husitské války. Autory této části jsou Tomáš Somer a Aleš Knápek.
Tým historiků sepisuje kompletní dějiny Brodu. Kniha bude mít 850 stran |
O době husitské zase píše Pavel Rous, do dosud méně probádaného období mezi husitskými válkami a třicetiletou válkou se pustil Stanislav Bárta, následovali další a další autoři.
„Všichni v tom byli skvělí. Sami autoři vzájemně spolupracovali, komunikovali, byli mezi sebou propojeni. Kdo psal kapitolu čtyři, musel vědět, o čem je kapitola tři a o čem bude kapitola pět. Mnohé kapitoly se totiž překrývají. Autoři si mezi sebou předávali úryvky textů,“ pochvaluje si spolupráci se všemi editor knihy. Někteří autoři přitom sotva vyšli ze školy, jiní jsou v důchodovém věku.
Zvláště pak Kamp ocenil Davida Novotného. Chrudimský archivář čtivou formou popsal události v rozmezí čtyř set let. „Jeho doménou je barokní období a šestnácté století. Ale tady se hodně rozkročil, podílel se na období let 1437 až 1848,“ ocenil Kamp.
Polovina autorů studovala na gymnáziu
Všichni autoři mají jedno společné. Byť z něho ne všichni pocházejí či v něm žijí, k Brodu mají velký vztah. A už v minulosti se jeho historii velmi podrobně věnovali. Zajímavostí může být i fakt, že zhruba polovina z nich studovala na havlíčkobrodském gymnáziu.
V knize se čtenáři dozvědí spoustu nových informací. Buď se o nich vůbec nevědělo, nebo se za ta staletí jejich výklad výrazně zdeformoval a změnil. Publikace tak některé skutečnosti uvádí na pravou míru. Třeba zažitý mýtus o brodských hradbách. Ty, které se dochovaly dodnes a zčásti město obklopují, totiž nemají s těmi původními středověkými nic společného.
„I když se historii věnuji poměrně podrobně, až osmdesát procent informací v knize pro mě bylo alespoň částečně nových,“ překvapuje Michal Kamp. Sám zpracoval období druhé poloviny devatenáctého století, kdy Brod zaznamenal velký rozvoj, byla zavedena železnice a vznikaly továrny, ale i spolky.
Veletrh čeká „Boj s větrnými mlýny“, křest knihy o Brodě i třaskavá beseda |
Jeden dosud nepublikovaný moment v jednom z rozhovorů zmínil například Stanislav Bárta. „Zajímavý pramen popisuje v závěru vlády Přemysla Otakara II. transport ostatků svaté Deliciány z Prahy do Vídně. Delegace vídeňských měšťanů procházela přes Brod. Ve zprávě, která z toho vznikla, je popsáno, že během jejich nocování v Brodě se stal zázrak, kdy byla nějaká žena vyléčena ze své nemoci,“ uvedl pro radniční Havlíčkobrodské listy.
Jiné z dosud nepopsaných událostí pak Michala Kampa dokonce pobavily. Třeba moment z první poloviny devatenáctého století.
„Josef II. zavedl profesionální státní a městskou správu. Regulovaný magistrát se tomu říkalo. Měšťané už si neměli ze svých řad vybírat reprezentanta, ale město měl řídit profesionální úředník. Jenže Broďáci dlouho nemohli nikoho takového sehnat, tak si podali inzerát do novin. Představa, jak se starosta Brodu hledá prostřednictvím anonce v pražských novinách, je až neuvěřitelná,“ popisuje.
Kniha končí rokem 1990. Ač o tom autoři dlouze přemýšleli, novějším událostem už se rozhodli nevěnovat. Jejich interpretace byl totiž až příliš tenký led. „Přece jen, je to už pětatřicet let, třetina celého století. Ale tu dobu jsme takřka všichni zažili a každý si ji vykládáme jinak, podle vlastních zkušeností,“ vysvětlil vedoucí autorského týmu.
„Mým přáním je, ať je kniha v každé domácnosti“ Historická publikace je podle ředitele havlíčkobrodských tiskáren Petra Kletečky (vlevo) zatím největším vrcholem jeho nakladatelství. Publikace Havlíčkův Brod – město na rozhraní bude představena na Podzimním knižním trhu. Její prezentace a křest se uskuteční v sobotu v 16 hodin na schodech krajské knihovny v Havlíčkově Brodě. V prodeji už ale bude na stánku Tiskáren Havlíčkův Brod během celého veletrhu. Zdejší tiskárny nejenže knihu fyzicky vyrobily, staly se zároveň jejím nakladatelem. K tomu ovšem vedla trochu složitější cesta, kterou Michal Kamp popisuje hned v první kapitole nazvané Také kniha o historii má svou vlastní historii. Knihu totiž měl vydávat jiný nakladatel v rámci edice obdobných publikací věnujících se dějinám jiných českých měst. Jenže ze spolupráce sešlo. „Byla s ním horší domluva, autoři by se museli přizpůsobit jejich požadavkům. A původní nakladatel to i tak trochu prokaučoval. Ani vteřinu jsem neváhal a s Michalem Kampem jsem se okamžitě na vydání knihy domluvil,“ svěřuje se ředitel havlíčkobrodských tiskáren Petr Kletečka. „Je to pro mě i velmi osobní záležitost. Mám historii moc rád, rád tuto literaturu faktu čtu. A v Michala, se kterým se známe už dlouho, jsem měl absolutní důvěru. Věděl jsem, že jestli někdo dokáže takovou knihu udělat, bude to on,“ líčí Kletečka. Tiskárny Havlíčkův Brod se na tisk knih specializují. Ročně jejich brány opustí na pět milionů výtisků. Od devadesátých let dokonce provozují své vlastní nakladatelství. Od té doby v něm vydaly ovšem jen kolem patnácti titulů. Historická publikace je podle Kletečky zatím největším vrcholem. Knihu tiskárny zatím vydaly v nákladu dvou tisíc výtisků. Předpokládá se ovšem, že u toho dlouho nezůstane. Celý náklad by se mohl rozprodat už na knižním trhu. „Jsme připraveni k okamžitému dotisku a tisknout budeme tak dlouho, dokud knihu nebude mít skutečně každý zájemce. Mé přání je, ať je tato kniha v každé domácnosti v Brodě,“ říká Kletečka. |
